Administrátor Národní soustavy povolání (NSP) zveřejňuje plán činností, který byl vytvořen na základě dlouhodobé koncepce spojené s aktualizací nejstarších popisů jednotek práce (JP) a zeštíhlováním celé soustavy. V roce 2023 budou aktualizovány odborné směry Bankovnictví, finance a pojišťovnictví, Poštovní a doručovatelské služby a Věda, vzdělávání, sport.
Žijeme v době digitalizace a neustálého vývoje a modernizace technologií, požadavky trhu práce se mění. Jsme na to připraveni?
Vzdělávací programy by měly být postaveny na spolehlivých výsledcích monitoringu trhu práce, vycházet z rychle se měnících kvalifikačních požadavků zaměstnavatelů. Nakolik budou mít rekvalifikace, programy tolik skloňovaného UpSkillingu a ReSkillingu, reálný dopad na uplatnění lidí na trhu práce, rozhodují právě správně identifikované a popsané kompetence, které jsou součástí popisu povolání i profesních kvalifikací.
V rámci projektu Kompetence 4.0 jsou za každý pilotní sektor zpracovávány sektorovými pracovními skupinami následující výstupy, které jsou postupně poskytovány k veřejnému připomínkování.
Projekt „Kompetence 4.0“ vytváří nástroje a metodické postupy pro identifikaci nově využívaných kompetencí na trhu práce a rovněž zachycení trendů, ze kterých budou plynout kompetence budoucí.
Vytváří systematické uspořádání kompetencí do kompetenčních pyramid. Inovační přístup k uspořádání a definování nových kompetencí má pozitivní přínos pro další rozvoj Národní soustavy povolání, pro kariérové poradenství a individuální poradenství a rozvoj uchazečů, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, i do změny školského učiva.
Od 1. 4. do 30. 4. 2022 probíhá veřejné připomínkování Karet nových kompetencí pro 10 pilotních sektorů projektu Kompetence 4.0.
Administrátor Národní soustavy povolání (NSP) zveřejňuje plán činností, který byl vytvořen na základě dlouhodobé koncepce spojené s aktualizací nejstarších popisů jednotek práce (JP) a zeštíhlováním celé soustavy. V roce 2022 budou aktualizovány odborné směry Hutnictví a slévárenství a Těžba a úprava nerostných surovin.
V rámci projektu Kompetence 4.0 byla zpracována Analýza zahraničních studií a trendů na trhu práce, která je jedním z východisek pro Metodiku mapování budoucích kompetencí trhu práce. Uvedený podklad podrobně analyzuje zahraniční studie a trendy na trhu práce, jejichž těžištěm je sledování dopadů Průmyslu 4.0 na požadavky nových znalostí a dovedností pracovníků. Průmysl 4.0 postupně ovlivňuje většinu sektorů hospodářství, které prostřednictvím zaváděním digitalizace a automatizace procházejí inovací a proměnou výrobních procesů.
Český trh práce prochází dramatickými změnami. Včasné pojmenování potřebných nových dovedností v jednotlivých odvětvích a profesích může zásadně urychlit změny ve vzdělávání dětí a dospělých. Díky aktivitě MPSV usilují experti z firem, výzkumu i vzdělávání o definování nových dovedností a kompetencí a jejich implementaci do systému vzdělávání a praxe ve vybraných deseti sektorech hospodářství.
Administrátor Národní soustavy povolání (NSP) zveřejňuje plán činností, který byl vytvořen na základě dlouhodobé koncepce spojené s aktualizací nejstarších popisů jednotek práce (JP) a zeštíhlováním celé soustavy. Tento trend správy byl nastaven v roce 2016, po rozvolnění vazeb mezi NSP a Národní soustavou kvalifikací (NSK). V roce 2021 budou aktualizovány odborné směry Polygrafie, Kožedělná a obuvnická výroba a dokončena aktualizace odborného směru Doprava a logistika.
Pandemie koronaviru způsobila velké změny v požadavcích na odborné kompetence potřebné k výkonu povolání. Do popředí se dostávají „kompetence budoucnosti“, jako je schopnost rychle se přizpůsobit, učit se novým věcem, kritické myšlení a zejména ovládání digitálních technologií.
Na požadavky trhu práce zareagovala také „Národní soustava povolání“, veřejně dostupná databáze povolání. Ve spolupráci se zástupci projektu „DigiKatalog“ budou u popisů povolání postupně definovány i digitální kompetence.
Novela zákoníku práce vydaná ve Sbírce zákonů pod číslem 285/2020, která vstoupila v platnost 30. července, přinesla několik zajímavých změn. Některé novinky se dotýkají i problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Nová úprava vejde v platnost od 1. ledna příštího roku.
Zaměstnat či nezaměstnat lidi starší 55 let řeší řada společností nejen v České
republice, ale i v celé Evropě. Cílem soutěže „Společnost přátelská zaměstnávání osob
55+“ je podpořit právě zaměstnávání starších osob a rozvinout jejich potenciál
do budoucna. Soutěž probíhá už druhým rokem a pořádá ji Ministerstvo práce
a sociálních věcí v rámci projektu Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň
a Jihočeský pakt zaměstnanosti. Přihlašování společností do soutěže bude zahájeno
25. září a potrvá do 30. listopadu 2020.
Legislativním procesem v současné době prochází novela zákoníku práce, která mění hlavně výpočet dovolené. Její účinnost by měla být od 1. 1. 2021. Pojďme se tedy podívat, jak se bude nárok na dovolenou nově vypočítávat.
Nejvyšší soud v minulém měsíci rozhodl, že Česká pošta musí svému řidiči v Olomouci za rozvážení zásilek zaplatit stejnou mzdu, jakou dostává jeho kolega v Praze. Rozsudek znejistěl další firmy působící ve více regionech. I na ně mohou dopadnout pokuty či žaloby za nerovné odměňování pracovníků na stejných pozicích. Advokátka Klára Valentová radí pravidelně hodnotit práci jednotlivých zaměstnanců, nicméně vidí problematiku v širších souvislostech. Do celkového odměňování mohou firmy například zapojit propracovaný systém benefitů.
Národní pedagogický institut České republiky vydává další ze série souborných publikací Uplatnění absolventů škol na trhu práce.
Gender Pay Gap (GPG), neboli rozdíl ve výdělcích žen a mužů, je v České republice třetí nejvyšší v Evropské unii (20,1 %, zdroj Eurostat). Hůře už je na tom pouze Estonsko a Německo. Věděli jste, že nejvyšší rozdíly v odměňování najdete mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi? A že rozdíl mezi výdělkem muže a ženy na stejné pozici může představovat až 15 000 Kč měsíčně? Víte, že ženy mají v průměru až o 18 % nižší starobní důchod?
„Ženy v České republice vydělávají v průměru o 20,1 % méně než muži. S největším rozdílem v odměňování (28–30 %) se setkáváme u žen ve věku mezi 35 a 44 lety.“
Žádat o práci je možné na kterémkoli kontaktním pracovišti ÚP ČR, bez ohledu na trvalé bydliště. Pokud lidé chtějí požádat o zprostředkování zaměstnání a podporu v nezaměstnanosti, nemusí vždy osobně na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR. Žádosti je možné podávat z pohodlí domova a využít elektronickou cestu (prostřednictvím datové schránky nebo emailu se zaručeným elektronickým podpisem), zaslat poštou nebo je odevzdat na podatelně příslušného kontaktního pracoviště ÚP ČR. Vyplněné žádosti včetně příloh je možné podávat na kterémkoli kontaktním pracovišti ÚP ČR v místě obvyklého pobytu. Už tedy neplatí podmínka, že žádost musí člověk podat pouze na kontaktním pracovišti krajské pobočky ÚP ČR, v jejímž územním obvodu má trvalé bydliště.
Operační program Zaměstnanost (OPZ) financovaný z Evropského sociálního fondu pomáhá podnikatelům a jejich zaměstnancům. Aktuálně je připravena půlmiliarda na pomoc propouštěným zaměstnancům nebo na financování podnikového vzdělávání zaměstnanců.
Mimořádný stav vyhlášený v březnu 2020 měl vliv i na schválené a spuštěné projekty Operačního programu Zaměstnanost (OPZ). Aby se příjemci podpoření z OPZ nedostali do problémů a bylo jim umožněno realizovat aktivity jiným vhodným způsobem a hradit vynaložené náklady při přerušení nebo omezení projektových aktivit, zavedlo MPSV výjimky z pravidel realizace projektů. Řada opatření platila do 30. 6. 2020.
Centrum pro výzkum veřejného mínění, které je výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. na základě červnového šetření 2019 sestavilo žebříček 26 vybraných povolání seřazený podle prestiže. Výzkum probíhal v letech 2014-2019. V čele žebříčku stojí lékaři, vědci a vysokoškolští učitelé.
Portál IPSV („Informačního systém o průměrném výdělku“) zveřejnil informace o mzdách a platech za 1. čtvrtletí 2020.
V květnu 2020 byl spuštěn nový web Europassu. Nový web najdete na adrese europass.cz. V červenci 2020 je v plánu spuštění nového evropského portálu, kde bude mimo jiné možné sestavit online portfolio z dokladů o schopnostech a dovednostech uchazeče.
Evropský rámec kvalifikací (European Qualifications Framework – EQF) je společný evropský referenční rámec, který napomáhá pochopit, porovnat a uznávat kvalifikace získané v Evropské unii. Má osm úrovní, do kterých lze zařadit všechny kvalifikace. Úrovně EQF jsou mezinárodně porovnatelné a jsou popsány znalostmi, dovednostmi a kompetencemi.
Na čtyři tisícovky zaměstnanců, kteří obdrželi výpověď, dostanou prostřednictvím nového národního projektu „OUTPLACEMENT“ šanci získat v co nejkratším čase novou práci.
Evropská komise každý rok doporučuje členským státům, jak by měly reformovat své hospodářské politiky.
Cizinci, které firmy potřebují na sezonní práce a stát do zdravotnictví, ještě nejméně měsíc nepřijedou
Zaměstnanci i OSVČ, kteří přišli kvůli pandemii náhle o práci, nyní mohou bezplatně konzultovat své možnosti se špičkovými odborníky z řad personalistů. Umožňuje to nově vzniklá platforma s názvem BezPrace.cz, která pomáhá lidem v nouzi zorientovat se na trhu s volnými pozicemi a zvyšuje jejich šance na uplatnění.
Velká část firem po celém světě rozjela v souvislosti s pandemií koronaviru povinnou práci z domova. Mnohé zaměstnance zaskočilo, že homeworking není tak jednoduché zvládnout, zvláště s rodinou za zády. Zde najdete několik rad.
Pandemie koronaviru ovlivňuje i způsob přijímání nových zaměstnanců. Nábor nyní často probíhá formou online komunikace. Přinášíme vám několik tipů, jak uspět v online pohovoru.
Na české občany, kteří dojíždějí za prací v sousedních zemích a pracují ve zdravotnictví, sociálních službách nebo v záchranných složkách, se od 26. března nebudou vztahovat přísnější pravidla pro takzvané pendlery. Na základě žádosti německé a rakouské vlády nebude pro tyto pracovníky platit nová povinnost pracovat v těchto zemích minimálně 21 dní, ani nebudou muset po návratu do dvoutýdenní karantény.
Pandemie koronaviru odstartovala přelévání pracovních sil, jaké Česko ještě nezažilo. Personální oddělení firem jsou přetížená už několik týdnů. Když vyřešila záležitosti kolem práce z domova, přišly první absence a také první propouštění. Situace zkouší pružnost zprostředkovatelů práce, kteří ji přirovnávají k poslední hospodářské krizi z let 2008 a 2009, byť je svým rychlým nástupem bezprecedentní. Nábor nových lidí se až na výjimky zastavil, protože nikdo neví, co bude dál, i proto, že na něj není čas. Z trhu práce ale jako vedlejší produkt vyrůstá řada projektů víceméně dobročinného charakteru. Reagují na potřeby firem i jednotlivců v nouzi.
Od 1. ledna 2020 se zvyšuje minimální mzda, a to z 13 350 Kč na 14 600 Kč za měsíc pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin. Minimální hodinová mzda vzroste ze 79,80 Kč na 87,30 Kč. Jedná se o historicky nejvýraznější nominální navýšení od zavedení minimální mzdy v roce 1991. Společně s úrovní minimální mzdy, kterou v ČR pobírá zhruba 150 tisíc lidí, dojde také k růstu nejnižších úrovní zaručené mzdy, a to o 1250 až 2500 Kč měsíčně z nynějších 13 350 až 26 700 Kč na 14 600 až 29 200 Kč. Zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, přísluší mzda nejméně ve výši nejnižší úrovně zaručené mzdy. Sazby těchto výdělkových minim představují nejnižší výdělek odstupňovaný podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce a týká se širokého okruhu zaměstnanců.
Robotizace a automatizace je spojovaná především s průmyslem a jeho očekávanou proměnou.
„Technologická revoluce“ ale citelně zasáhne i další profese: podle jedné z tezí zmizí do 40 let až
45 % současných povolání, která budou nahrazena zcela jinými. Průzkumy a studie na téma proměny
trhu práce shodně uvádějí, že tento trend dolehne zejména na nekvalifikované a rutinní profese,
ale dotkne se výrazně i administrativy a služeb.
Elektronická neschopenka se od 1. 1. 2020 rozběhla naplno. Pro pacienty tak končí období, kdy museli v horečce obíhat s papírem v ruce lékaře a zaměstnavatele.
Takzvaná eNeschopenka přinese ulehčení nejen lidem, ale také lékařům a zaměstnavatelům. Vyplnění formuláře je rychlé a snadné. Zaměstnavatelé budou mít
přehled o pracovní neschopnosti prakticky ihned.
Minimální mzda se v roce 2020 zvýší na 14 600 Kč. Minimální mzda v Česku činila v roce 2019 částku 13 350 Kč. Odbory požadovaly růst o 1 650 Kč, zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 Kč. MPSV předložilo 3 návrhy růstu o 1 150, 1 350 a 1 650 Kč. Koaliční rada se nakonec dohodla na navýšení minimální mzdy o 1 250 Kč. Příslušné nařízení schválila v pondělí 9. prosince 2019 vláda Andreje Babiše.