Novela zákoníku práce vydaná ve Sbírce zákonů pod číslem 285/2020, která vstoupila v platnost 30. července, přinesla několik zajímavých změn. Některé novinky se dotýkají i problematiky odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Nová úprava vejde v platnost od 1. ledna příštího roku.

První novinkou je, že byla zavedena zcela nová náhrada, a to „jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance“ (§ 271f ZP). Zákoník práce, na rozdíl od občanského zákoníku, dosud tuto náhradu neznal, a došlo tak k odstranění nedůvodných rozdílů.

Tato náhrada bude poskytována spíše výjimečně, a to v případech nejtěžšího zdravotního poškození, jako jsou komatózní stavy, závažná poškození mozku nebo ochrnutí výrazného rozsahu. Jde o následky srovnatelné s usmrcením osoby, tedy případy, kdy je smutek a strach blízkých osob srovnatelný s pocity po úmrtí blízké osoby, jak se píše v důvodové zprávě. Tato náhrada bude příslušet manželovi, partnerovi, dítěti a rodiči zaměstnance, který utrpěl zvlášť závažné ublížení na zdraví, případně i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako újmu vlastní. Výši náhrady ZP nestanovuje.

Další změna se týká náhrady přiměřených nákladů spojených s pohřbem, a to konkrétně nákladů na zřízení pomníku nebo desky v případě smrti zaměstnance v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (§ 271g ZP). Dosud byla tato náhrada v zákoně stanovena pevnou částkou a její poslední výše činila „nejméně 20 tis. Kč“. Nově bude tato náhrada stanovena jako nejméně jedenapůlnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo. Konkrétní výši průměrné mzdy bude MPSV vyhlašovat sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Kdybychom tedy vzali v úvahu průměrnou mzdu za první až třetí čtvrtletí roku 2019, činila by výše náhrady podle nových předpisů aktuálně nejméně 50 144 Kč. Částka se bude každoročně měnit v závislosti na vývoji průměrné mzdy, bude se tedy automaticky přizpůsobovat cenové realitě.

Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých nahrazuje dosud používaný termín „jednorázové odškodnění pozůstalých“. Tato náhrada bude i nadále příslušet manželovi, manželce, partnerovi či partnerce zemřelého, jeho dětem a rodičům, nově však případně i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které smrt zaměstnance pociťují jako vlastní újmu, avšak za podmínky, že tyto osoby vznik nemajetkové újmy v konkrétním případě prokáží (pro tyto osoby neplatí minimální výše náhrady stanovená v ZP). Náhrada bude však nově příslušet dětem zaměstnance nezávisle na tom, zda jsou zaopatřené či nezaopatřené.

Úprava vychází, jak je psáno v důvodové zprávě, ze skutečnosti, „že duševní útrapy dětí z úmrtí otce nebo matky nelze vázat a podmiňovat jejích nezletilostí a nezaopatřeností, ale rodinným vztahem k otci / matce, který je vztahem celoživotním. Stejně tak je tomu v případě vztahu rodičů k jejich dětem“. Minimální výše této náhrady je v zákoně stanovena opět ve vazbě na průměrný výdělek, bude se tak každý rok měnit. Minimální výše náhrady se rovná dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém právo na tuto náhradu vzniklo.

Podle stávajících předpisů by dnes náleželo odškodnění jednomu pozůstalému ve výši minimálně 240 000 Kč, při použití nového výpočtu by aktuálně tato částka činila 668 580 Kč. Náhrada přísluší každému pozůstalému zvlášť, vypočtenou částku tedy obdrží jak manžel/ka nebo partner/ka, tak dítě nebo rodič, pouze s tím omezením, že pokud je náhrada vyplácena oběma rodičům, vyplatí se každému z nich polovina této částky.

Zdroje:

 www.odbory.info

Autor: Ing. Bc. Alena Paukrtová, specialista OS KOVO, září 2020