Centrum pro výzkum veřejného mínění, které je výzkumným oddělením Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. na základě červnového šetření 2019 sestavilo žebříček 26 vybraných povolání seřazený podle prestiže. Výzkum probíhal v letech 2014-2019. V čele žebříčku stojí lékaři, vědci a vysokoškolští učitelé.

Prestiž povolání – červen 2019

• Na prvním místě v žebříčku se umístil lékař, s více než desetibodovým odstupem následují vědec spolu se zdravotní sestrou. Na dalších místech jsou učitel na vysoké škole (odstup 5 bodů) a učitel na základní škole (odstup další 2 body).
• Uvedené pořadí se od roku 2004 (začátek měření) nezměnilo, s tím, že zdravotní sestra byla dodatečně zařazena do seznamu profesí v roce 2011. Do té doby byl na pátém místě programátor (letos desátá příčka).
• Na úplném konci žebříčku se letos umístil poslanec, před ním v pořadí je uklízečka a kněz (s odstupem 3, resp. 5 bodů). Před třemi lety byl poslanec na předposlední příčce a uklízečka poslední.
• Od minulého šetření (2016) se žebříček profesí téměř nezměnil, ovšem od roku 2004 došlo k výrazným posunům v prestiži policisty a vojáka z povolání (vzestup o 11 míst) a novináře, manažera či ministra (propad o 10-7 míst).

V červnovém šetření zkoumalo Centrum pro výzkum veřejného mínění prestiž vybraných povolání mezi českou veřejnosti. Všem respondentům byl předložen seznam šestadvaceti profesí s instrukcí: „Na seznamu jsou uvedena některá povolání. Vyberte povolání, jehož si vážíte nejvíce, a dejte mu 99 bodů. Pak vyberte takové, jehož si vážíte nejméně, a obodujte je číslem 01. Poté postupujte odshora dolů a všem zbývajícím přiřaďte body od 02 do 98 podle osobního uvážení.“

Prestiž profesí byla naposledy šetřena v únoru v roce 2016. Zkoumaný seznam profesí se opakuje od roku 2011, kdy byla doplněna zdravotní sestra a stavební dělník a vynechán soustružník a opravář elektrospotřebičů.

Z tabulky je patrné, že povolání lékaře dlouhodobě zaujímá v žebříčku prestiže vybraných profesí první pozici převážně více než desetibodovým odstupem před ostatními profesemi (letos dosáhl odstup 11,5 bodů). V letošním šetření 45 % respondentů udělilo lékařům maximum 99 bodů (v roce 2016 to bylo 43 %). Pro dokreslení: vědcům, kteří zaujímají místo hned po lékařích, udělilo toto maximum 11 % oslovených. Pro úplnost na opačném pólu žebříčku profesí 24 % dotázaných udělilo nejnižší hodnocení (1) poslanci, 20 % uklízečce a 16 % knězi. Pořadí prvních pěti profesí s průměrným hodnocením vyšším jak 70 bodů zůstalo zachováno. Za touto skupinou následují na šestém až desátém místě profese s hodnocením mezi 60 ti a 70 ti body v pořadí soudce, projektant, soukromý zemědělec, policista a programátor. Stejná skupina profesí vyšla i v roce 2016 (a také v roce 2013). Oproti minulému šetření došlo k bodovému nárůstu u soudce, zemědělce a policisty. Následuje skupina rozmanitých a nesourodých profesí s hodnocení kolem 50 ti bodů (11-17 místo). Jejich bodové hodnocení se během tří let změnilo (narostlo) pouze u vojáka z povolání a malého obchodníka. Za pozornost stojí postupné zvyšování prestiže vojáka z povolání za celé sledované období (o 11 bodů) a vzestup z 22. místa na místo 11. Podobný vzestup prodělal i policista. Ze zbylých profesí výrazným propadem prošel novinář (za 15 let o čtrnáct bodů a propad o 10 míst – propad se ale zastavil), pokračující propad prestiže kněze (o 10 procentních bodů za sledované období). I když si poslanec udržel bodové hodnocení z minulého šetření, tak se znovu po šesti letech propadl na poslední místo na žebříčku.

Celkově žebříček prestiže profesí vykazuje jen malou proměnlivost s výjimkou vzestupu prestiže bezpečnostních složek a propadu profesí spojených s politikou a řízením. Protože prestiž profese lze vnímat jako určitý průsečík sociální struktury společnosti s její hodnotovou strukturou, tak toto zjištění znamená, že naše společnost je v ohledu významu duševní a fyzické práce, významu kvalifikace či určitých oblastí společenské práce stabilizovaná.

Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění, červen 2019