• Sledování vývoje chemické legislativy.
• Tvorba registru právních a jiných předpisů pro bezpečné nakládání s chemickými látkami.
• Spolupráce při tvorbě integrovaného systému řízení organizace v oblasti bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí.
• Tvorba dokumentace o plánování a řízení bezpečnosti práce při nakládání s chemickými látkami.
• Vedení příslušné dokumentace o plánování a řízení bezpečnosti práce při nakládání s chemickými látkami.
• Kontrola nakládání s chemickými látkami z hlediska bezpečnosti práce a ochrany životního prostředí a návrhy opatření na odstranění případných neshod.
• Spolupráce s kontrolními orgány pro dodržování chemické legislativy.
• Stanovení obsahu a forem školení zaměstnanců při nakládání s chemickými látkami z hlediska bezpečnosti práce a ochrany životního.
• Provádění školení.
• Podíl na tvorbě havarijních plánů při incidentech způsobených chemickými látkami.
• Spolupráce při identifikaci rizik a hodnocení rizik a při navrhování opatření k jejich odstraňování nebo minimalizaci.
• Spolupráce při vyšetřování pracovních úrazů a incidentů způsobených nakládáním s chemickými látkami, vyhodnocuje jejich příčiny a navrhuje opatření k zabránění jejich opakování.
• Spolupráce při kategorizaci prací z hlediska bezpečného nakládání s chemickými látkami.
• Spolupráce s vedením organizace při plánování nakládání s chemickými látkami s cílem minimalizovat dopad na zdraví zaměstnanců a na životní prostředí. Iniciace principu předběžné opatrnosti.
• Spolupráce s poskytovatelem pracovně-lékařských služeb podle zákona o specifických zdravotních službách.
• Určování typů a druhů osobních ochranných pracovních prostředků podle zjištěných rizik při nakládání s chemickými látkami.

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Rizikové faktory pracovních podmínek a vyskytující se druhy zátěže upravuje nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Vždy vyplývají z pracovních podmínek, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Určení míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví při práci vychází z druhu práce vykonávané na pracovišti. Faktory se zařazují do čtyř kategorií dle míry zdravotního rizika a jeho vlivu na zdraví. O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

• Závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek
• Duševní poruchy a poruchy chování
• Drogová závislost v anamnéze

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

• Záchvatovité a kolapsové stavy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.