Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Chemický technik pro povrchové úpravy materiálů

Odborný směr:

Chemie

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Nadřazené povolání:

Chemický technik

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Charakteristika

Chemický technik pro povrchové úpravy materiálů určuje technologické postupy a zajišťuje technologickou přípravu, průběh a kontrolu procesů povrchové úpravy materiálů podle rámcových pokynů nebo standardních postupů.

Pracovní činnosti

  • Stanovení technologických postupů pro požadovanou povrchovou úpravu daného materiálu.
  • Vypracování technické dokumentace k provedení požadované povrchové úpravy u konkrétních výrobků.
  • Stanovení vhodného výrobního a kontrolního zařízení.
  • Technická příprava výroby v souladu s požadavky zákazníka, vnitřními předpisy, všeobecnými a zákaznickými normami.
  • Řízení technických a kontrolních postupů povrchové úpravy materiálů.
  • Vedení příslušné technické dokumentace.
  • Zvyšování jakosti výrobků a efektivnosti výroby.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zpracování podkladů pro poptávková řízení. 7
Stanovení technických postupů pro povrchovou úpravu daných výrobku. 7
Vypracování technologických postupů povrchové úpravy materiálů podle zpracované technické dokumentace. 7
Vypracování kontrolních metod a postupů k dosažení předepsané povrchové úpravy a její předepsané kvality. 7
Pravidelné sledování nových technologií prováděných povrchových úprav, nových zařízení v této oblasti a nových kontrolních metod za účelem snížení provozních nákladů a zvýšení dosahované kvality. 7
Základní seřizování výrobního a kontrolního zařízení u prováděných povrchových úprav. 7
Kontrola dodržování předepsané technologie a bezpečnosti práce, včetně kontroly dodržování předepsaných ochranných pomůcek v prováděných technologiích povrchových úprav. 7

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru aplikovaná chemie KKOV 2844M vhodná
Aplikovaná chemie RVP 28-44-M/01 vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace

  • Chemický technik pro povrchové úpravy materiálů ( 28-069-M )

Další vhodná kvalifikace k výkonu povolání

Požadavky na kvalifikační způsobilost, které jsou výhodné pro výkon povolání nebo činností např. dle oborových zvyklostí, ale jejich požadavek není upraven žádnou legislativou.

doporučené - Řízení motorových vozíků - odborná způsobilost podle ČSN 26 8805

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace v předpisech k chemickým látkám a přípravkům a k REACH
Řízení technologických procesů a pracovních postupů v oboru povrchových úprav
Orientace v legislativních, environmentálních a bezpečnostních předpisech v oboru povrchových úprav
Operativní řešení organizačních a provozních problémů na úseku povrchových úprav
Kontrola kvality povrchových úprav a odstranění vad
Dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, požární prevence a ochrany životního prostředí v chemické výrobě
kontrola kvality chemických výrobků a přípravků používaných v technologiích povrchových úprav

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
technologie povrchových úprav kovů
principy hodnocení vlastností látek, odpadů a znečištění
chemické suroviny a přípravky aplikované v oblasti povrchových úprav
metody vyhodnocování statistických průzkumů, datová analýza

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Kooperace (spolupráce) 
Uspokojování zákaznických potřeb 
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Objevování a orientace v informacích

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž teplem
Duševní zátěž
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Celková fyzická zátěž
Zraková zátěž
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž chemickými látkami
Pracovní doba, směnnost
Zátěž ionizujícím zářením
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zátěž chladem
Práce ve výškách
Zátěž hlukem
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Lokální zátěž jemné motoriky
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Onemocnění oběhové soustavy.
  • Poruchy termoregulace.
  • Onemocnění ledvin.
  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek.
  • Alergická onemocnění kůže, dýchacích cest a spojivek.
  • Pozitivní alergická anamnéza.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Prokázaná přecitlivělost na chemické látky pracovního prostředí.
  • Chronická, prognosticky závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek.
  • Astma bronchiale či jiná prognosticky závažná alergická onemocnění.