Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Specialista IT

Odborný směr:

Informační technologie

Odborný podsměr:

navrhování, projektování a poradenství v IT

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

27 000 Kč - 49 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

IT development - Project manager,  Vedoucí projektu - vývoj IT,  Inženýr rozvoje IT

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103434

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Charakteristika

Specialista informačních technologií komplexně stanovuje směry technického rozvoje podle podmínek programového a systémového vybavení a s ohledem na potřeby organizace.

Pracovní činnosti

  • Analýza procesů, legislativních a technických podmínek a požadavků uživatelů.
  • Zajišťování procesu optimalizace využití počítačů a komunikačních systémů ve firmě.
  • Získávání a zpracovávání informací v oblasti primárních a sekundárních informačních zdrojů, včetně zvládnutí a využití moderních informačních technologií.
  • Zabezpečování optimálního nastavení systémů z hlediska vazby hardware-software.
  • Navrhování a vypracování hardwarových studií a technických analýz problémů složitých systémů informační techniky.
  • Komplexní operativní řízení a koordinování nejsložitějších oprav prostředků informační techniky včetně počítačových sítí.
  • Stanovování harmonogramu prací v oblasti řízení a rozvoje informačních systémů v organizaci.
  • Vedení odborných týmů v oblasti řízení a rozvoje informačních systémů v organizaci.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zpracování koncepce spolupráce s dalšími útvary v rámci řízení a rozvoje informačních systémů v souladu s potřebami organizace. 13
Analýza opatření k odstranění zjištěných nedostatků. 13
Řízení týmů při řešení nejsložitějších úkolů technického charakteru v rámci rozvoje informačních a komunikačních technologií. 12
Koordinování složitých technických procesů, včetně volby a optimalizace postupů a způsobů řešení. 12
Zajišťování bezpečnosti a ochrany dat, včetně jejich zálohování. 12
Navrhování technických řešení a nasazení prostředků komunikační techniky. 11
Navrhování, instalování, testování a zvyšování efektivnosti prostředků výpočetní techniky. 11

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru elektrotechnika a informatika KKOV 2612T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru inženýrská informatika KKOV 3902T vhodná
Magisterský studijní program v oboru informatika KKOV 1801T vhodná
Magisterský studijní program v oboru aplikovaná informatika KKOV 1802T vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Analýza efektivnosti informačního systému, jeho spolehlivosti a výkonnosti
Analýza a monitoring vývojových trendů v oblasti informačních technologií
Analýza a projektování aplikací, včetně návrhu databází a integrace se stávajícími systémy
Zpracování nových systémových požadavků a koncepcí společnosti v oblasti řízení a rozvoje informačních systémů
Zpracování koncepce spolupráce s dalšími útvary v rámci řízení a rozvoje informačních systémů v souladu s potřebami organizace
Navrhování a vypracování hardwarových studií a technických analýz problémů systémů informační techniky
Stanovování technického rozvoje řídicích technologických systémů a nastavování parametrů jejich optimálního provozu
Stanovování harmonogramu prací a jejich organizace v oblasti řízení a rozvoje informačních systémů v organizaci
Řízení pracovníků a prostředků interního / externího projektu v IT
Zpracovávání strategických plánů a vizí informačních technologií v rámci řízení a fungování informačního systému organizace
Zajišťování změn systému a nových prvků v programovém a technickém vybavení v návaznosti na potřeby a nové skutečnosti provozu
Zajišťování bezpečnosti a ochrany dat, včetně jejich zálohování
Koordinace spolupráce s dalšími úseky organizace v oblasti IT

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
softwarová prostředí, operační systémy
vlastnosti informačních systémů
správa počítačové sítě
síťový software
informatika
lokalizace softwaru
analýzy uživatelských požadavků, podmínek, prostředí
management rizik
technické prostředky kybernetické bezpečnosti (security devices)
počítačový hardware
zásady vedení pracovního kolektivu
práce s databázemi
testování softwaru
principy programování
programovací jazyky
projektování informačních systémů
ochrana dat, ochrana proti počítačovým virům

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kreativita
Uspokojování zákaznických potřeb 
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.
  • Závažná onemocnění pohybového a nervového systému, omezující jemnou motoriku a koordinaci pohybů.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Prognosticky závažné poruchy vidění.
  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Systémoví administrátoři, správci počítačových sítí (CZ-ISCO 2522)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 45 745 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 28 472 Kč do 79 994 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 35 643 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 051 Kč do 48 747 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.