Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Samostatný oděvní technik manažer

Odborný směr:

Textilní a oděvní výroba

Odborný podsměr:

výroba oděvů

Nadřazené povolání:

Samostatný oděvní technik

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Platové rozmezí:

31 000 Kč - 48 000 Kč

Detailní informace

Příbuzná povolání

Samostatný oděvní technik technolog

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

100031

Datum zveřejnění

30. 9. 2008

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Samostatný oděvní technik manažer provozu řídí provoz a organizaci prací na vymezeném technologickém úseku při zajišťování úkolů stanovených operativním plánem výroby nebo provozu v oděvní výrobě.

Pracovní činnosti

  • Řízení a organizace prací mistrů na vymezeném technologickém úseku.
  • Koordinace činnosti výrobního úseku s navazujícími úseky činnosti podniku.
  • Spolupráce při rozhodování o systémových opatřeních při spotřebě živé práce, materiálu a výrobních změnách.
  • Spolupráce při sestavování výrobních plánů a jejich rozpisů na příslušná období.
  • Vyhodnocování plnění úkolů ve výrobě a ekonomice řízeného provozu.
  • Hodnocení zaměstnanců v závislosti na dosažených výsledcích, realizace odměňování podle stanovených pravidel a dosaženého výkonu.
  • Podpora zaměstnanců při jejich personálním rozvoji a zvyšování kvalifikace, případně rekvalifikaci.
  • Kontrola a evidence svěřeného majetku a finančních prostředků (pracovních pomůcek a prostředků, režijního materiálu, personálních nákladů apod.).
  • Zajišťování bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti práce, zajišťování stanovených technických a ekonomických parametrů výroby nebo provozu.
  • Vedení příslušné provozní dokumentace.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Řízení a organizace prací mistrů na vymezeném technologickém úseku při zajišťování výrobních úkolů. 8
Řízení úseků oděvních výrob, koordinace činností s navazujícími provozy. 8
Spolupráce při zvyšování a doplňování kvalifikace pracovníků. 8

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program ve skupině oborů textilní výroba a oděvnictví KKOV 31xxR nejvhodnější
Výtvarná a uměleckořemeslná tvorba RVP 82-41-N/xx nejvhodnější
Vyšší odborné vzdělání ve skupině oborů textilní výroba a oděvnictví KKOV 31xxN vhodná
Bakalářský studijní program ve skupině oborů kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů KKOV 32xxR vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace v normách a v technických podkladech v textilní a oděvní výrobě
Řízení technologického úseku oděvní výroby
Koordinace průběhu a vazeb výrobních činností v oděvní výrobě
Operativní řešení organizačních a provozních problémů v rámci technologického úseku oděvní výroby
Určování optimálního využívání výrobních a pracovních kapacit v rámci technologického úseku oděvní výroby

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technické kreslení v textilu, oděvnictví nebo zpracování kožešin
textilní materiály a produkty, druhy, vlastnosti, vady, způsoby rozborů a zkoušek
oděvní technologie
systémy a standardy kvality v textilu a oděvnictví
ekonomika a řízení oděvní výroby
plánování lidských zdrojů v podniku

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Vedení lidí (leadership)
Objevování a orientace v informacích
Zvládání zátěže
Aktivní přístup
Celoživotní učení
Plánování a organizování práce
Řešení problémů
Samostatnost
Výkonnost
Flexibilita
Kreativita
Kooperace (spolupráce)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství) (CZ-ISCO 3122)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 41 212 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 414 Kč do 63 319 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 38 518 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 31 378 Kč do 48 250 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Mistři a příbuzní pracovníci v textilní a kožedělné výrobě a v obuvnictví (CZ-ISCO 31226)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 34 538 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 375 Kč do 48 521 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Mistři a příbuzní pracovníci ve sklářství, výrobě keramiky a bižuterie (CZ-ISCO 31227)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 38 880 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 29 181 Kč do 61 285 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.