NSP.CZ

Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Muzejní edukátor

Odborný směr:

Umění a kultura

Odborný podsměr:

péče o památky, muzejnictví

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

32 000 Kč - 47 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Muzejní pedagog,  Edukační pracovník

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102314

Datum zveřejnění

31. 8. 2012

Datum poslední aktualizace

27. 2. 2019

Charakteristika

Muzejní pedagog didakticky zpřístupňuje obsahy a témata kulturního a přírodního dědictví (např. výstav a expozic) různým cílovým skupinám v muzeu. Vhodnou formou vzdělává návštěvníky různých cílových skupin prostřednictvím předávání informací o předmětech kulturní hodnoty, přírodninách, minulých a současných jevech.

Pracovní činnosti

  • Výzkum a analýza aktuálních vzdělávacích potřeb cílových skupin a reagování na ně nabídkou edukačních a doprovodných programů a akcí v muzeu.
  • Plánování, tvorba, koordinace, pilotáž a dokumentace edukačních programů pro různé cílové skupiny v muzeu.
  • Plánování, tvorba, koordinace, pilotáž a dokumentace doprovodných kulturních programů a akcí pro různé cílové skupiny v muzeu.
  • Tvorba doprovodných muzejně didaktických materiálů k expozicím, výstavám či edukačním programům (průvodci, pracovní listy, muzejně didaktické pomůcky).
  • Evaulace všech typů edukačních aktivit v muzeu.
  • Vědecké zpracování tématiky muzejní pedagogiky a tvorba adekvátních výstupů ve formě publikační a další vědecké činnosti.
  • Podpora vzdělávání návštěvníků muzea, uspokojování jejich intelektuální potřeby.
  • Tvorba edukační koncepce muzea.
  • Spolupráce na přípravě expozice, nové výstavy či edukačního programu s dalšími odbornými pracovníky muzea či jinými odbornými externisty.
  • Předávání vědeckých a dalších poznatků cílovým skupinám muzea.
  • Vzdělávání ostatních profesí v muzeu z hlediska efektivního předávání informací různým cílovým skupinám.
  • Tvorba obsahové náplně propagačních materiálů edukačních aktivit muzea.
  • Vedení a aktualizace databáze kontaktů návštěvníků muzea.
  • Koordinace průvodců, lektorů či kustodů v muzeu.

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru historické vědy KKOV 7105T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru obecná teorie a dějiny umění a kultury KKOV 8109T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru pedagogika KKOV 7501T vhodná
Magisterský studijní program v oboru učitelství pro základní školy KKOV 7503T vhodná
Magisterský studijní program v oboru učitelství pro střední školy KKOV 7504T vhodná
Magisterský studijní program v oboru specializace v pedagogice KKOV 7507T vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

doporučené - Pedagogická způsobilost podle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace v aktuálním muzejně pedagogickém dění v domácím i zahraničním prostředí
Sestavení edukační koncepce muzea
Formulování edukačních cílů a didaktická analýza vzdělávacího obsahu učiva expozic a výstav ve vztahu k návštěvníkům
Sestavování a plánování edukačního či doprovodného kulturního programu
Výběr vhodných muzejně didaktických metod a jejich aplikace v muzejně pedagogické praxi
Tvorba metodického listu k příslušnému edukačnímu programu či doprovodnému muzejně didaktickému materiálu
Tvorba doprovodného muzejně didaktického materiálu (např. pracovní listy, průvodci pro děti a rodiče aj.) či pomůcek
Sestavování učebních úloh a úkolů při vytváření doprovodného muzejně didaktického materiálu
Reflexe edukačního programu a sebereflexe
Aktivní vedení edukačního programu či jiného doprovodného kulturního programu
Tvorba odborných výstupů ve formě přednášek a článků v odborných publikacích a na konferencích
Praktická realizace edukačních a doprovodných programů jednotlivým cílovým skupinám

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3 4 5 6 7 8
metodologie distančního vzdělávání
dějiny umění
předškolní vzdělávání a výchova
vedení odborného výcviku a praktického vyučování
metody a postupy lektorství v odborných kurzech
didaktika a didaktická technika
hodnocení, testování a měření ve vzdělávání
muzeologie

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině
Jazyková způsobilost v dalším cizím jazyce

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke zvládání stresu a zátěže
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence k flexibilitě
Kompetence ke kreativitě
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence k vedení lidí
Kompetence k orientaci na zákazníka a uspokojování zákaznických potřeb
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k výkonnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Zátěž prachem
Zátěž vibracemi
Zátěž hlukem
Zátěž chladem
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Práce ve výškách
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Lokální zátěž jemné motoriky
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Zátěž teplem
Pracovní doba, směnnost
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž chemickými látkami
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Specialisté a odborní pracovníci v oblasti výchovy a vzdělávání jinde neuvedení (CZ-ISCO 2359)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 36 319 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 992 Kč do 60 544 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 37 563 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 32 487 Kč do 47 246 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.