Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Samostatný technik likvidace pojistných událostí

Odborný směr:

Bankovnictví, finance a pojišťovnictví

Odborný podsměr:

pojišťovnictví

Nadřazené povolání:

Samostatný pracovník v pojišťovnictví

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Detailní informace

Alternativní názvy

Odhadce škod,  Technik likvidátor

Příbuzná povolání

Samostatný pojišťovací poradce , Pojistný matematik asistent , Upisovatel asistent , Metodik v pojišťovnictví , Samostatný pracovník prodeje v pojišťovnictví , Asistent riskmanažera v pojišťovnictví

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

101633

Datum zveřejnění

31. 10. 2006

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Samostatný technik likvidace pojistných událostí zabezpečuje šetření škodních událostí, příčin jejich vzniku a jejich rozsahu. Zajišťuje příslušnou dokumentaci škodné události.

Pracovní činnosti

  • Posuzování rozsahu škod u velkých a složitých pojistných událostí pro vybraná odvětví a stanovování rozsahu škody.
  • Provádění terénních inspekcí pojistných událostí, technických prohlídek, šetření hlášených pojistných událostí.
  • Zajišťování úplných podkladových materiálů k likvidaci pojistných událostí.
  • Zajišťování odborných a znaleckých posudků.
  • Spolupráce s policií, právníky a příslušnými institucemi a jednání se znalci daného oboru.
  • Vypracování písemné zprávy pro zajistitele v případě velkých finančních nároků nebo potenciálních rizik.
  • Vedení příslušné dokumentace.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Koordinace a zajištění technické části likvidace škody a kvality vyřízení pojistné události, jednání se znalci, advokáty a soudy. 9
Posuzování rozsahu škod značného rozsahu pro vybraná odvětví. 8

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Finančnictví a bankovnictví RVP 63-43-N/xx nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru strojírenství KKOV 2341R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru stavebnictví KKOV 3647R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru ekonomika a řízení v dopravě a spojích KKOV 3707R vhodná
Bakalářský studijní program ve skupině oborů speciální a interdisciplinární obory KKOV 39xxR vhodná
Bakalářský studijní program ve skupině oborů ekonomie KKOV 62xxR vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru ekonomika a podnikání KKOV 6341L vhodná
Střední vzdělání s výučním listem ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxH vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru stavebnictví KKOV 3647L vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace v dokumentaci o pojistných událostech
Posuzování rozsahu vzniklých škod
Provádění technických prohlídek u daných druhů pojistných událostí
Posuzování příčin vzniklých škod
Příprava a kompletace technických podkladů potřebných pro likvidaci pojistných událostí
Kontrola úplnosti a dostatečnosti technické dokumentace k likvidaci pojistných událostí
Zajišťování odborných a znaleckých posudků k pojistným událostem
Spolupráce s policií a dalšími orgány a institucemi při vyšetřování pojistných událostí

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
pojišťovací legislativa včetně pojistných podmínek
pravidla evidování korespondence, smluv a dalších dokumentů
náležitosti úřední a obchodní korespondence
pojišťovnictví obecně, druhy pojištění a jejich rozsahy pojistného krytí
produkty v pojišťovnictví
oceňování pojistných rizik, teorie rizika
technická odbornost daného pojistného odvětví
pravidla a postupy určování rozsahu a náhrad škod při pojistných událostech

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Pro toto povolání nejsou odborné znalosti dosud zpracovány.


Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Pro toto povolání nejsou měkké kompetence dosud zpracovány.

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Odhadci, zbožíznalci a likvidátoři (CZ-ISCO 3315)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 37 402 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 14 689 Kč do 55 398 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Likvidátoři (CZ-ISCO 33152)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 37 862 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 24 887 Kč do 49 829 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.