Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Projektový manažer

Odborný směr:

Management

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

28 000 Kč - 66 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Manažer projektu,  Vedoucí projektu,  Projektový vedoucí,  Koordinátor projektů ,  Project Manager ,  Projektový specialista

Příbuzná povolání

Kapitán ozbrojených sil ČR

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103319

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Charakteristika

Projektový manažer zodpovídá za plánování, organizování, řízení a kontrolu realizace projektu tak, aby bylo dosaženo stanovených projektových cílů, a to ve stanoveném termínu a v rámci stanoveného rozpočtu projektu.

Pracovní činnosti

  • Řízení projektu ve všech jeho fázích - inicializace, plánování, realizace, monitoring a reporting, prezentace výstupů, vyhodnocení a uzavření.
  • Stanovení časového a finančního plánu realizace projektu.
  • Sestavení, vedení a řízení projektového týmu.
  • Řízení finančních zdrojů, nákladů, výnosů a cash flow projektu.
  • Koordinace postupů prací a návazností činností v jednotlivých úkolech.
  • Řízení komunikace v projektu, podpora a motivování členů projektu k efektivnímu výkonu.
  • Řízení a kontrola kompletní dokumentace k projektu.
  • Analýza a řízení rizik a příležitostí v projektu.
  • Řízení kvality projektu, včetně kontroly hygieny a bezpečnosti práce.
  • Řízení všech dostupných zdrojů v projektu.
  • Koordinace a spolupráce při tvorbě vstupních analýz předmětu a cílů projektu.
  • Spolupráce na výběrovém řízení a smluvním zabezpečení projektu.
  • Řízení změn v projektu.
  • Kontrola dodržování harmonogramu prací, výstupů z projektu a jejich akceptace zúčastněnými stranami.
  • Reportování stavu realizace projektu směrem dovnitř projektového týmu i směrem ven na stranu zadavatele projektu.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Analýza rizik a příležitostí, návrh opatření na ochranu vůči rizikům a na využití příležitostí projektu. 99
Smluvní zabezpečení projektu. 99
Vyhodnocení projektu, zpracování závěrečné zprávy. 99
Správa projektové dokumentace. 99
Reportování stavu realizace projektu zástupcům zainteresovaných stran podle schváleného komunikačního plánu. 99
Prognózování možných vlivů vnějšího prostředí na projekt. 99
Analýza vazeb projektu na vnější prostředí projektu. 99
Vyjednávání a komunikace se všemi zainteresovanými účastníky projektu. 99
Kontrola a rozhodování o změnách v projektu tak, aby byly naplněny definované cíle projektu. 99
Výběr pracovníků a sestavení projektového týmu z interního/externího prostředí. 99
Rozhodování o změnách předmětu (cílů a konečných i dílčích výstupů) projektu. 99
Rozhodování o výběru prostředků a dodavatelů na daný projekt, včetně výběrových řízení. 99
Plánování časového průběhu projektu, rozklad do jednotlivých činností a úkolů, včetně jejich nároků na pracovníky, prostředky a financování. 99
Plánování cílů, omezení a předpokladů projektu. 99

Příklady činností ze veřejného sektoru

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Komplexní koordinace realizace strategických dlouhodobých mezinárodních projektů nebo rozvojových projektů realizujících komplexní stěžejní cíle státních politik nebo stěžejních výsledků výzkumu a vývoje, vyžadující účast vysoce kvalifikovaných odborníků mnoha různých oblastí, s dosahem do poměrů nejširších skupin osob. 13
Zpracovávání technickoekonomických studií rozsáhlých projektů a programů, například výzkumu a vývoje, a to zpravidla víceoborových, finančně značně náročných a s dlouhodobým, zpravidla víceletým horizontem řešení a s rozsáhlým celostátním a mezinárodním významem. 12
Komplexní koordinace realizace víceletých celostátních nebo nadregionálních (území více krajů) projektů a programů s případným mezinárodním prvkem, vysoce specializovaného zaměření, s vysokými nároky na způsob organizačního, finančního, personálního, provozního, technického a jiného zajištění. 12
Zpracovávání technickoekonomických studií projektů výzkumu a vývoje. 11
Komplexní koordinace realizace střednědobých projektů nebo programů s dobou trvání přes jeden rok, vyžadující specializované postupy, s regionálním významem (územní kraje, několika obcí), na jehož řešení se podílejí specializovaní odborníci. 11

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru ekonomika a management KKOV 6208T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru systémové inženýrství a informatika KKOV 6209T vhodná
Bakalářský studijní program v oboru ekonomika a management KKOV 6208R vhodná
Vyšší odborné vzdělání v oboru management KKOV 6431N vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace


Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Řízení plánování projektu
Finanční řízení projektu
Řízení a vedení projektového týmu
Řízení časového rámce projektu
Řízení zdrojů projektu
Řízení integrace projektu
Řízení změn v projektu
Řízení rizik projektu
Řízení informací a dokumentace v projektu
Kontrola a hodnocení kvality a výsledků práce podřízených pracovníků
Vytváření finančního plánu útvaru

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
projektový management
management rizik
procesní řízení
ekonomický (finanční) management, controlling
ukazatele ekonomické efektivnosti investic a projektů
time management
metody a techniky hodnocení výkonu
komerční právo, smluvně-závazkové vztahy, obchodní společnosti, obchodní zákoník
personální management
finanční plánování
problematika grantů a grantové politiky
legislativa veřejných zakázek a pravidla hospodářské soutěže
management kvality

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Zraková zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2019 celkem

Specialisté v oblasti strategie a politiky organizací (CZ-ISCO 2422)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 46 910 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 319 Kč do 104 187 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 43 857 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 28 469 Kč do 65 809 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Specialisté podpory podnikání, správci projektů (CZ-ISCO 24224)

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 39 264 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 31 210 Kč do 62 485 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.