Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Pracovník monitoringu médií

Odborný směr:

Obchod a marketing

Odborný podsměr:

marketing

Nadřazené povolání:

Media buyer

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

20 000 Kč - 36 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Rešeršér

Příbuzná povolání

Nákupčí audio, video , Mediální plánovač , Nákupčí pro internet, multimédia a nová média , Nákupčí tiskových médií ,

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102493

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Charakteristika

Pracovník monitoringu médií průběžně sleduje média (televize, tisk, internet, rádio) a zpracovává data do statistik, přehledů a analýz dle požadavků klienta.

Pracovní činnosti

  • Sledování zdrojů monitoringu – televize, tisku, rozhlasu, elektronických médií, indoorové (reklama v obchodních centrech a jiných veřejných prostorách) a outdoorové reklamy (billboardy, reklama na dopravních prostředcích a jiných veřejných prostorách).
  • Sběr aktuálních informací, analýz a dat z dostupných zdrojů poskytovaných médii a jinými veřejnými institucemi či institucemi zabývajícími se výzkumem spotřebitelského chování populace.
  • Zpracování informací, analýz a dat na základě individuálního zadání zaměstnavatele nebo klienta.
  • Export výsledků monitoringu klientovi a členům realizačního týmu, který zpracovává reklamní kampaň a další prezentaci produktů a služeb.
  • Komunikace s klientem a členy realizačního týmu, který zpracovává reklamní kampaň a další prezentaci produktů a služeb.
  • Vyhotovení předběžného i konečného rozpočtu monitoringu.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Komunikace se zaměstnavatelem, klientem nebo členy realizačního týmu, který zpracovává reklamní kampaň a další prezentaci produktů a služeb, výběr témat k monitoringu a jejich zpracování. 6
Zpracování statistiky výskytu reklamy na produkty a služby obdobného charakteru dle zadání zaměstnavatele nebo klienta v médiích. 6
Sběr dat, analýz a informací pro zpracování monitoringu dle zadání zaměstnavatele, klienta nebo členů realizačního týmu, který zpracovává reklamní kampaň a další prezentaci produktů a služeb. 6
Monitoring výskytu reklamy na produkty a služby obdobného charakteru dle zadání zaměstnavatele nebo klienta v médiích. 5

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru ekonomika a podnikání KKOV 6341M nejvhodnější
Multimediální tvorba RVP 82-41-M/17 nejvhodnější
Vyšší odborné vzdělání v oboru ekonomika a podnikání KKOV 6341N vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů ekonomika a administrativa KKOV 63xxM vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace


Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Vytvoření koncepce a strategie zpracování jednotlivých fází monitoringu médií
Zpracování dat, analýz a informací pro monitoring médií dle zadání zadavatele
Zpracování rozpočtů monitoringu médií dle zadání zadavatele
Orientace v médiích a odborném mediálním názvosloví
Interní prezentace monitoringu
Zpracování výstupů monitoringu médií dle zadání zadavatele
Výběr médií pro provedení monitoringu na základě zadání zadavatele
Prezentace výstupů monitoringu médií zadavateli

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
reklamní kampaně
média a společnost
reklama, její hlavní zásady
prostředky a formy reklamy
reklamní cíle a strategie
marketing obecně
marketingové plánování
metody vyhodnocování statistických průzkumů, datová analýza

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Uspokojování zákaznických potřeb 
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Pracovní doba, směnnost
Duševní zátěž
Zraková zátěž
Zátěž vibracemi
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zátěž chladem
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Celková fyzická zátěž
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zátěž hlukem
Zátěž teplem
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Pracovníci informačních služeb jinde neuvedení (CZ-ISCO 4229)

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 26 300 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 19 687 Kč do 36 299 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.