Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Pracovník dohledového centra

Odborný směr:

Ochrana majetku, osob a zdraví

Odborný podsměr:

ostraha majetku a osob

Nadřazené povolání:

Pracovník bezpečnostní služby

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s výučním listem (NSP 3)

Platové rozmezí:

14 000 Kč - 26 000 Kč

Detailní informace

Alternativní nazvy

Dispečer PCO , operátor PCO

Příbuzná povolání

Psovod bezpečnostní služby , Pracovník osobní ochrany , Pracovník ostrahy veřejných akcí , Pracovník převozu finanční hotovosti a cenin , Pracovník výjezdové skupiny , Pracovník ostrahy v obchodě a službách

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

30997

Datum zveřejnění

15. 3. 2012

Charakteristika

Pracovník dohledového centra zajišťuje ochranu majetku, osob a oprávněných zájmů podle instrukcí v návaznosti na činnost organizačních celků, vyžadujících specifické znalosti a dovednosti.

Pracovní činnosti

  • Podíl na přípravě a realizaci režimových opatření určených k ochraně majetku, osob a oprávněných zájmů.
  • Předávání pokynů k zajišťování prvotních činností k odvrácení nebezpečí nebo zamezení škody včetně pokynů k zajišťování místa do příjezdu hasičů, policie apod.
  • Organizování pracovních činností dle pokynů a instrukcí.
  • Obsluha pultů centralizované ochrany, radiostanic, technických zařízení k ochraně majetku a osob.
  • Komunikace s klientem.
  • Obsluha mechanických a elektronických zabezpečovacích systémů.
  • Obsluha požárních a hasebních systémů.
  • Obsluha PC.
  • Vedení elektronické i písemné dokumentace o průběhu služby nebo bezpečnostní akce a o mimořádných událostech.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Obsluha komplexů elektronických zabezpečovacích zařízení, protipožárních systémů, zařízení na měření radiace, prostředků ke zjišťování technických poruch nebo havárií apod. 4
Operátor dohledového centra. 4
Obsluha pultů centralizované ochrany. 2
Obsluha místního dohledového pracoviště. 1

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s výučním listem KKOV xxxxH vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace


Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Uplatňování zásad součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému, zejména s Policií ČR a vymezenými osobami
Obsluhování technických bezpečnostních systémů s orientací na přijímací zařízení a vyhodnocování signálů z bezpečnostních systémů
Aplikování právních základů bezpečnostní činnosti se zaměřením na vyhodnocování signálů z bezpečnostních systémů a organizování zákroků na narušených objektech
Organizování činností směřujících k zajištění a obnovení bezpečnosti a ke snížení ztrát na majetku a zdraví osob
Vedení dokumentace o provozu dohledového centra, o činnosti spojené s ostrahou, s kontrolami a s poskytovanými službami
Organizování činností a výjezdů zásahových jednotek se zaměřením na komunikaci a předávání informací při organizování zásahů na narušených objektech

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
technické bezpečnostní systémy
zabezpečování požární ochrany na pracovišti

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Uspokojování zákaznických potřeb 
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Duševní zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Onemocnění oběhové soustavy s funkčním omezením.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest a plic s těžší poruchou funkce.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Nemoci pohybového systému, omezující pohyblivost a svalovou sílu.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Pracovníci ostrahy a bezpečnostních agentur (CZ-ISCO 5414)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 14 177 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 12 215 Kč do 22 158 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 18 128 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 13 823 Kč do 25 826 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.