Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Samostatný technik pro řízení jakosti a hygieny v krmivářství

Odborný směr:

Potravinářství a krmivářství

Odborný podsměr:

výroba krmiv a krmivářských výrobků

Nadřazené povolání:

Samostatný technik v krmivářství

Kvalifikační úroveň:

Vyšší odborné vzdělání; Bakalářský studijní program (NSP 6)

Platové rozmezí:

22 000 Kč - 39 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Krmivářský technik,  Quality Manager,  Diplomovaný krmivářský technik pracovník řízení jakosti

Příbuzná povolání

Samostatný technik pro kontrolu jakosti a hygieny v krmivářství , Samostatný technolog v krmivářství , Samostatný technik pro řízení výroby v krmivářství

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102308

Datum zveřejnění

5. 10. 2012

Charakteristika

Samostatný technik pro řízení jakosti a hygieny v krmivářství zajišťuje a organizuje procesy systémů řízení jakosti v krmivářské výrobě.

Pracovní činnosti

  • Snižování, odstraňování a prevence nedostatků v jakosti.
  • Zjišťování a vyhodnocování kvality a jakosti vstupů, procesů a výstupů.
  • Zjišťování příčin nekvality, vyhodnocování ztrát z nekvality.
  • Zajišťování požadované kvality úrovně vstupů.
  • Stanovování způsobu dosahování žádoucí úrovně jakosti a snižování ztrát z důvodů nekvality.
  • Vedení příslušné dokumentace.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zpracování standardu jakosti nových výrobků. 9
Zpracování příručky správné výrobní praxe, kontroly jakosti a kritických bodů (HACCP). 9
Prověřování a vyhodnocování prvků systému v jakosti postupů, organizačních struktur, zdrojů a jejich užívání, produktů, dokumentů a záznamů, zejména prověřování kontrolních kritických bodů v procesu výroby. 9
Zpracování podkladů pro vyřizování reklamací na jakost. 9
Zpracování plánu a provádění jiných systémových činností pro dosahování stanovených požadavků na jakost. 8

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru zemědělská specializace KKOV 4106R nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru zootechnika KKOV 4103R nejvhodnější
Vyšší odborné vzdělání v oboru potravinářská technologie KKOV 2931N nejvhodnější
Potravinářství RVP 29-41-N/xx nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru zemědělství KKOV 4131R vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace

  • Samostatný technik pro řízení jakosti a hygieny v krmivářství ( 29-063-R )

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Analyzování kvality práce, odhalování nedostatků a navrhování jejich odstraňování, stanovování optimalizace procesů řízení kvality v organizaci
Analyzování a vyhodnocování systému řízení kvality a stanovování operativních metod a činností ke splnění požadavků na kvalitu
Hodnocení kvality a přejímacích podmínek v krmivářství
Zjišťování příčin snížené kvality krmivářských výrobků a navrhování opatření k dosažení žádoucí kvality
Vyhodnocování systémů řízení kvality v organizaci krmivářské výroby
Zpracování plánů řízení kvality nových výrobků a technologických procesů v krmivářské výrobě
Zpracování technickoekonomických studií, rozborů a prognóz kvality v krmivářské výrobě
Metodické řízení vstupní, výstupní a mezioperační kontroly v krmivářské výrobě
Koordinace řízení kvality, normalizace a zkušebnictví v krmivářské výrobě

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
doplňkové látky (aditiva), krmné suroviny, jejich skladování
analýza krmiv
technologie výroby premixů a medikovaných krmiv
základní druhy strojů a zařízení v krmivářské výrobě
krmivářská chemie
systémy a standardy kvality v krmivářství
legislativa související s výrobou krmiv
hygiena výroby krmiv a výživy zvířat

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Technici v chemickém inženýrství a příbuzných oborech (CZ-ISCO 3116)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 30 403 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 20 001 Kč do 49 031 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 30 447 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 261 Kč do 38 893 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Chemičtí technici kontroly kvality, laboranti a pracovníci v příbuzných oborech (CZ-ISCO 31165)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 27 174 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 19 948 Kč do 41 666 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 30 417 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 21 873 Kč do 38 793 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.