Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Samostatný technik technolog kožedělné a obuvnické výroby

Odborný směr:

Kožedělná a obuvnická výroba

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Platové rozmezí:

28 000 Kč - 49 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Technolog,  Diplomovaný kožařský technolog,  Výrobní technolog,  Provozní technolog,  Technolog výroby,  Technolog pro plastikářskou a gumárenskou výrobu obuvi,  Samostatný obuvnický technolog,  Samostatný kožedělný technolog,  Technolog kožedělné výroby,  Technolog obuvnické výroby

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

6297

Datum zveřejnění

5. 10. 2012

Datum poslední aktualizace

1. 4. 2022

Charakteristika

Samostatný technik technolog kožedělné a obuvnické výroby navrhuje, sestavuje a zavádí technologické systémy a postupy do kožedělných a obuvnických výrobních procesů, zajišťuje technologickou přípravu výroby a sleduje dodržování stanovených technologických postupů a parametrů kožedělné a obuvnické výroby.

Pracovní činnosti

  • Vyvíjení, ověřování a sestavování nových technologických postupů a technologických podmínek výrobních procesů kožedělné a obuvnické výroby.
  • Stanovování technického vybavení a technických a technologických podmínek výrobních procesů kožedělné a obuvnické výroby.
  • Vypracovávání technologických předpisů, norem spotřeby materiálu, norem spotřeby práce a dalších podkladů pro kožedělnou a obuvnickou výrobu.
  • Řízení činností při stanovování technologického postupu v celém rozsahu výroby a užití výrobních a provozních zařízení, strojů, nástrojů pro kožedělnou a obuvnickou výrobu.
  • Plánování a organizace výrobního toku.
  • Organizace technické přípravy změn sortimentu a zavádění nových výrobků.
  • Optimalizace výrobních procesů v kožedělné a obuvnické výrobě.
  • Návrhy na řešení nápravných a preventivních opatření, analýza rizik.
  • Řešení vzniklých provozních a technologických problémů a odchylek.
  • Technický dozor na pracovištích a kontrola dodržování technologických postupů a předpisů.
  • Spolupráce s příslušnými úseky (konstrukce, kontrola řízení jakosti, výrobní a ekonomické úseky).
  • Spolupráce s autorizovanými zkušebnami.
  • Zajišťování sanitačních a dezinfekčních operací, ochrany životního prostředí a bezpečnosti práce podle předpisové dokumentace a platných legislativních předpisů.
  • Vedení, aktualizace a archivace příslušné technické a technologické dokumentace kožedělné a obuvnické výroby.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Nastavení materiálového toku daného technologickým procesem. 9
Návrhy na modernizaci kožedělných a obuvnických technologických linek. 9
Vypracování normy spotřeby materiálu pro konkrétní výrobek. 9
Vypracování normy spotřeby práce pro konkrétní výrobek. 9
Sledování a vyhodnocení parametrů ovlivňujících výskyt neshodných výrobků. 9
Určení vhodné materiálové sestavy pro konkrétní výrobek. 8
Určení technického vybavení (stroje, zařízení, nářadí) s ohledem na charakter výrobku. 8
Vypracování podkladů pro cenovou kalkulaci výrobku. 8
Kontrola kvality a vhodnosti surovin a materiálů pro výrobu. 7
Namátková vstupní, mezioperační a výstupní kontrola kvality. 7
Kontrola dodržování norem spotřeby práce v procesu výroby. 7

Příklady činností ze veřejného sektoru

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Stanovování průběhu provozních činností zajišťovaných větším počtem zaměstnanců a se značnou intenzitou vazeb mezi dílčími provozními jednotkami, popřípadě s využíváním složitějšího provozního zařízení, například údržba strojů a zařízení, stavební údržba. 8

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Vyšší odborné vzdělání v oboru zpracování usní, plastů a pryže KKOV 3231N nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru technologie a zařízení pro zpracování kůže, plastů a pryže KKOV 3201R nejvhodnější
Technologická zařízení AKVO/AKSO 3201R001 nejvhodnější
Obuvnická technologie AKVO/AKSO 3231N001 nejvhodnější
Zpracování usní, plastů a pryže RVP 32-31-N/xx nejvhodnější
Vyšší odborné vzdělání v oboru textil a oděvnictví KKOV 3131N vhodná
Bakalářský studijní program v oboru textil KKOV 3107R vhodná
Textilní technologické procesy AKVO/AKSO 3107R008 vhodná
Textilní technologické procesy AKVO/AKSO 3131N001 vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace

  • Samostatný kožařský technik technolog ( 32-036-R )

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Stanovování technologických postupů a technologických podmínek pro kožedělnou a obuvnickou výrobu
Vypracovávání technologické dokumentace pro kožedělnou a obuvnickou výrobu
Výpočty norem a normativů v kožedělné a obuvnické výrobě
Stanovování druhu a množství surovin a materiálů pro kožedělnou a obuvnickou výrobu
Volba výrobních zařízení pro kožedělnou a obuvnickou výrobu
Sestavování operativních plánů kožedělné a obuvnické výroby
Zjišťování příčin snížené kvality a řešení technologických problémů v kožedělné a obuvnické výrobě
Kontrola plnění operativních plánů v kožedělné a obuvnické výrobě
Kontrola dodržování technologických postupů v kožedělné a obuvnické výrobě
Vedení technické a technologické dokumentace v kožedělné a obuvnické výrobě
Určování optimálního využívání výrobních a pracovních kapacit na pracovištích kožedělné a obuvnické výroby
Operativní řešení organizačních a provozních problémů v kožedělné a obuvnické výrobě

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
kůže a usně, druhy, vlastnosti, vady, způsoby rozborů a zkoušek
technologie výroby kožedělného zboží
technologie úpravy usní a kožešin
bezpečnost práce a požární ochrana
normy a technické podklady v obuvnické výrobě
systémy a standardy jakosti a kvality v obuvnické a kožedělné výrobě
materiály v obuvnické výrobě (druhy, vlastnosti, vady, způsoby rozborů a zkoušek)
technologie výroby obuvi
technické kreslení v obuvnické a kožedělné výrobě
normy a technické podklady v kožedělné výrobě

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4
Informační a datová gramotnost
Prohlížení, vyhledávání a filtrování dat, informací a digitálního obsahu
Správa dat, informací a digitálního obsahu
Hodnocení dat, informací a digitálního obsahu
Komunikace a spolupráce
Netiketa
Spolupráce prostřednictvím digitálních technologií
Sdílení prostřednictvím digitálních technologií
Interakce prostřednictvím digitálních technologií
Tvorba digitálního obsahu
Autorská práva a licence
Integrace a přepracování digitálního obsahu
Tvorba digitálního obsahu
Bezpečnost
Ochrana životního prostředí
Ochrana zdraví a duševní pohody
Ochrana osobních dat a soukromí
Ochrana zařízení
Řešení problémů
Kreativní využívání digitálních technologií
Identifikace potřeb a výběr vhodných technologií
Řešení technických problémů
Identifikace nedostatků v digitálních kompetencích

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence ke kreativitě
Interpersonální kompetence
Kompetence k vedení lidí
Kompetence k efektivní komunikaci
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Kompetence ke koncepčnímu myšlení
Kompetence k analytickému myšlení
Výkonové kompetence
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k výkonnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Těžká, prognosticky závažná onemocnění oběhové soustavy.
  • Chladová alergie.
  • Prognosticky závažné poruchy sluchu.
  • Prognosticky závažná onemocnění cév a nervů horních končetin.
  • Prognosticky závažné onemocnění dýchacích cest a plic.
  • Prokázaná přecitlivělost na chemické látky pracovního prostředí.
  • Chronická, prognosticky závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek.
  • Astma bronchiale či jiná prognosticky závažná alergická onemocnění.
  • Prognosticky závažné imunodeficitní stavy.
  • Stavy po poškození ionizujícím zářením.
  • Osoby s kardiostimulátorem.
  • Prognosticky závažné poruchy vidění.
  • Prognosticky závažná onemocnění pohybového systému, znemožňující zátěž páteře a trupu.
  • Prognosticky závažná onemocnění končetin, znemožňující jemnou motoriku.
  • Prognosticky závažná onemocnění končetin, znemožňující jemnou motoriku a koordinaci pohybů.
  • Prognosticky závažná chronická onemocnění pohybového systému, zamezující práci ve vynucené poloze.
  • Záchvatovité a kolapsové stavy.
  • Onemocnění oběhové soustavy.
  • Onemocnění ledvin.
  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Závažná onemocnění dýchacích cest a plic.
  • Závažná onemocnění ledvin, močových cest.
  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému.
  • Prognosticky závažná endokrinní onemocnění včetně diabetes mellitus.
  • Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek.
  • Závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek.
  • Alergická onemocnění kůže, dýchacích cest a spojivek.
  • Pozitivní alergická anamnéza.
  • Imunodeficitní stavy.
  • Chronická onemocnění jater.
  • Kožní prekancerozy.
  • Závažná orgánová onemocnění podle druhu neionizujícího záření.
  • Onemocnění oběhové soustavy s funkčním omezením.
  • Závažná onemocnění páteře.
  • Onemocnění končetin s poruchou funkce včetně poúrazových stavů.
  • Závažná onemocnění pohybového a nervového systému, omezující jemnou motoriku a koordinaci pohybů.
  • Závažná onemocnění pohybového systému omezující práci ve vynucené poloze.
  • Závrať jakékoliv etiologie.
  • Duševní poruchy.
  • Drogová závislost v anamnéze.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.
  • Nemoci pohybového systému, omezující pohyblivost a svalovou sílu.
  • Závažné stavy po úrazech či operacích pohybového systému.
  • Poruchy prokrvení končetin.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.
  • Nemoci cév a nervů horních končetin.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku.
  • Závažné poruchy krvetvorby a krvácivé stavy.
  • Poruchy vidění.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest a plic s těžší poruchou funkce.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Technici v ostatních průmyslových oborech (CZ-ISCO 3119)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 37 991 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 154 Kč do 60 152 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 35 814 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 637 Kč do 48 919 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Technici technologové, normovači v ostatních průmyslových oborech (CZ-ISCO 31193)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 41 075 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 347 Kč do 60 471 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.