Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Návrhář software

Odborný směr:

Informační technologie

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Nadřazené povolání:

Analytik IT

Kvalifikační úroveň:

Odborné specializace, pomaturitní vzdělání (NSP 5)

Detailní informace

Alternativní názvy

Analytik,  Softwarový architekt,  Software designer

Příbuzná povolání

Návrhář databází , Business analytik ,

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

101800

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Charakteristika

Návrhář software na základě analýzy vytváří návrh softwarových aplikací ve formě schémat a diagramů.

Pracovní činnosti

  • Navrhování a projednávání koncepce řešení softwarových aplikací.
  • Zpracování logických a strukturálních diagramů softwarových aplikací.
  • Vytváření datových a objektových struktur a definování jejich vazeb, včetně integrace se stávajícími systémy.
  • Navrhování databáze.
  • Vytváření analytické dokumentace jednodušších softwarových aplikací nebo dílčích aplikačních celků.
  • Vytváření uživatelského rozhraní softwarových aplikací na základě grafických návrhů a požadavků uživatelů.
  • Optimalizování výkonnosti navrhované softwarové aplikace.
  • Zajišťování bezpečnosti navrhované softwarové aplikace.
  • Sledování trendů, standardů a zákonných požadavků v oblasti bezpečnosti dat.
  • Zpracování systémové dokumentace a podkladů pro uživatelskou dokumentaci.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Návrh integrace se stávajícími systémy. 9
Tvorba schémat a diagramů s využitím jazyka UML v case nástroji (např. stavový diagram, komponentový diagram, sekvenční diagram, use case diagram). 9
Určování postupu migrace dat. 9
Vyhodnocení bezpečnostních rizik souvisejících s navrhovaným software. 9
Interpretování programového kódu. 8
Návrh databázového schématu. 8
Návrh algoritmu pro řešení konkrétní funkcionality softwarové aplikace. 8
Návrh vhodné sw technologie pro konkrétní softwarovou aplikaci. 8
Posuzování reálnosti zadaných výkonnostních kritérií softwarové aplikace. 8
Práce s SQL dotazy. 8
Spolupráce s testery při testování. Využívání zpětné vazby z fáze testování. 8

Příklady prací z veřejného sektoru

Příklady prací a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Systémové práce spojené s vývojem projektů změn provozu a údržby systému informačních a komunikačních technologií, programového vybavení nebo informačních služeb, například definování modelů a výstupů, analýza systémových požadavků (funkcí a schopností, uživatelských a bezpečnostních požadavků, požadavků na rozhraní, provoz a údržbu), navrhování architektury systému informačních a komunikačních technologií a integrace jeho složek s jinými systémy, kvalifikační testování, instalace, přezkoumávání a ověřování jejich funkce. 11

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru informatika KKOV 1801R nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru aplikovaná informatika KKOV 1802R nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru elektrotechnika a informatika KKOV 2612R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru systémové inženýrství a informatika KKOV 6209R vhodná
Vyšší odborné vzdělání v oboru výpočetní technika a informační technologie KKOV 2631N vhodná
Bakalářský studijní program ve skupině oborů informatické obory KKOV 18xxR vhodná
Informační technologie RVP 18-20-M/01 vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace


Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Algoritmizace úlohy
Návrh databází
Tvorba schémat a diagramů s využitím jazyka UML
Optimalizace výkonnosti software
Zajištění bezpečnosti software
Analýza vstupů od webového designéra, grafika a klienta
Analyzování a projektování náročných a složitých aplikací včetně navržení databází a integrace se stávajícími systémy
Použití SQL
Vytváření projektové dokumentace pomocí metajazyků a logických a strukturálních diagramů informačních systémů a jednotlivých počítačových aplikací

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
softwarová prostředí, operační systémy
algoritmizace úloh
principy programování
analýzy uživatelských požadavků, podmínek, prostředí
informatika
vlastnosti informačních systémů
ochrana dat, ochrana proti počítačovým virům
technické prostředky kybernetické bezpečnosti (security devices)
projektování informačních systémů

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Uspokojování zákaznických potřeb 
Samostatnost
Řešení problémů

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž teplem
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Celková fyzická zátěž
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.
  • Závažná onemocnění páteře.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Závažné stavy po úrazech či operacích pohybového systému.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Vývojáři softwaru (CZ-ISCO 2512)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 52 400 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 30 974 Kč do 100 453 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.