Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Kožařský technik vedoucí výrobního provozu

Odborný směr:

Kožedělná a obuvnická výroba

Odborný podsměr:

výroba koženého zboží a galanterie

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

31 000 Kč - 65 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Vedoucí kožařské výroby

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102535

Datum zveřejnění

5. 10. 2012

Charakteristika

Kožařský technik vedoucí výrobního provozu řídí a koordinuje kožedělnou výrobu, operativně řeší dílčí problémy ve výrobním procesu, zajišťuje technickou a technologickou přípravu výroby, dbá na dodržování technologické kázně a bezpečnostních předpisů.

Pracovní činnosti

  • Řízení výrobního kožedělného provozu.
  • Koordinace výrobního procesu, zajištění plynulého chodu celé jednotky.
  • Operativní řešení dílčích výrobních problémů.
  • Řízení činností pracovních týmů a mistrů daného provozu.
  • Provádění operativních úprav plánů podle provozní situace.
  • Koordinace využití strojního a technického vybavení v rámci provozu.
  • Sledování a zavádění nových technologií do výrobního procesu.
  • Prověřování materiálového zásobování a technické vybavenosti provozu.
  • Namátková kontrola dodržování technologické kázně a bezpečnosti práce.
  • Namátková kontrola kvality surovin, materiálů a výrobků, mezioperační kontrola kvality.
  • Vedení provozní technické a technologické dokumentace.
  • Sledování a aplikace evropských směrnic pro kožedělnou výrobu.
  • Řízení výrobních porad.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Organizační zajišťování chodu dílen. 7
Zajišťování personálních podmínek provozu. 7
Organizace zajišťování materiálních podmínek výroby v provozu. 7
Namátková vstupní, mezioperační a výstupní kontrola kvality. 7
Operativní řešení vzniklých výrobních problémů a poruch. 7
Studium a aplikace stávajících technických a technologických podkladů pro zajištění výroby v rámci provozních podmínek. 7
Řízení a koordinace technických podmínek a technologických postupů mezi jednotlivými výrobními celky. 7
Zajišťování strojního vybavení v rámci provozních podmínek. 6
Zabezpečení výrobního provozu pomocnými a obslužnými pracemi. 6
Vedení evidence norem, technických a technologických podkladů. 6
Vytváření strategie provádění příslušných technologických a laboratorních zkoušek. 6

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů KKOV 32xxM nejvhodnější
Výrobce kožedělného zboží RVP 32-52-H/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů KKOV 32xxL vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru textilnictví KKOV 3141L vhodná
Střední vzdělání s výučním listem v oboru koželužský chemik, zpracování kůže KKOV 3251E vhodná
Střední vzdělání s výučním listem v oboru výroba obuvi a kožené galanterie KKOV 3258E vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace

  • Kožařský technik vedoucí výrobního provozu ( 32-019-M )

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Koordinace průběhu a vazeb výrobních činností v kožedělné výrobě
Operativní řešení organizačních a provozních problémů v kožedělné výrobě
Určování optimálního využívání výrobních a pracovních kapacit na pracovištích kožedělné výroby
Vedení provozní dokumentace kožedělné výroby
Provádění technického dozoru na pracovištích kožedělné výroby
Kontrola plnění operativních plánů v kožedělné výrobě
Zjišťování příčin snížené kvality kožedělné výroby a navrhování opatření k dosažení žádoucí kvality
Řízení kožedělné výroby
Posuzování kvality usní, základních a pomocných materiálů
Orientace v normách a v technických podkladech v kožedělné nebo obuvnické výrobě
Zajištění dodržování zásad BOZP v kožedělné výrobě

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
kůže a usně, druhy, vlastnosti, vady, způsoby rozborů a zkoušek
technologie výroby galanterního (koženého) zboží
technologie koželužského zpracování kůže
technologie zpracování kožešin
ekonomika a řízení kožedělné a obuvnické výroby
materiály v obuvnictví (druhy, vlastnosti, vady, způsoby rozborů a zkoušek)
technologie výroby obuvi
technologie výroby komponent a polotovarů pro výrobu

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Řídící pracovníci v průmyslové výrobě (CZ-ISCO 1321)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 55 568 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 21 085 Kč do 123 001 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 43 464 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 31 311 Kč do 65 273 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Řídící pracovníci ve zpracovatelském průmyslu (CZ-ISCO 13212)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 48 778 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 21 085 Kč do 95 253 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.