Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Kožařský technik mistr

Odborný směr:

Kožedělná a obuvnická výroba

Odborný podsměr:

výroba koženého zboží a galanterie

Nadřazené povolání:

Kožařský technik

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

29 000 Kč - 43 000 Kč

Detailní informace

Charakteristika

Kožařský technik mistr podle plánu výroby řídí a organizuje práci pracovního kolektivu v daném technologickém úseku kožedělné výroby.

Pracovní činnosti

  • Zajišťování základních personálních úkonů.
  • Zajišťování pracovních podmínek s ohledem na dodržování BOZP.
  • Proškolování podřízených v otázkách BOZP.
  • Sledování dodržování bezpečnostních předpisů.
  • Příprava výroby podle technické dokumentace.
  • Zajišťování strojů a pomocného zařízení pro výrobu dané technologie.
  • Posuzování kvality vstupních surovin a materiálů.
  • Řízení a organizace práce daného technologického úseku.
  • Sledování a organizování dělby práce.
  • Zajišťování plnění plánu v předepsané kvalitě, množství, sortimentu a čase.
  • Kontrola dodržování technologických postupů.
  • Mezioperační a konečná namátková kontrola kvality.
  • Provádění operativních zásahů do výrobního procesu.
  • Připravování podkladů pro výpočet mezd podřízených.
  • Zajišťování a vedení výrobní evidence.
  • Administrativní úkony, zpracování mzdových podkladů.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Provádění a zajišťování proškolování zaměstnanců v otázkách BOZP. 7
Seznamování pracovního kolektivu se změnami ve výrobním procesu. 7
Zhotovování dílenských vzorků. 7
Objednávání a zajišťování technického vybavení /stroje, zařízení, nářadí/. 7
Provádění mezioperační kontroly. 7
Sledování dodržování technologické kázně. 7
Vedení technické dokumentace pro daný výrobní proces. 7
Sledování kvality surovin, materiálů, komponentů, polotovarů a hotových výrobků. 7
Sledování průběhu výroby. 7
Zpracování podkladů pro odměňování pracovníků. 7

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů KKOV 32xxL nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů KKOV 32xxM nejvhodnější
Zpracování usní, plastů a pryže RVP 32-41-M/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů textilní výroba a oděvnictví KKOV 31xxL vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů textilní výroba a oděvnictví KKOV 31xxM vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace


Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Koordinace průběhu a vazeb výrobních činností v kožedělné výrobě
Operativní řešení organizačních a provozních problémů v kožedělné výrobě
Vedení technické dokumentace kožedělné výroby
Zpracování podkladů pro odměňování pracovníků v kožedělné výrobě
Stanovování výrobních zařízení pro kožedělnou výrobu
Zařizování preventivních prohlídek a oprav strojů a zařízení pro kožedělnou výrobu
Kontrola dodržování technologických postupů v kožedělné výrobě
Kontrola dodržování technologických postupů a bezpečnostních předpisů v kožedělné výrobě
Posuzování kvality usní, základních a pomocných materiálů
Orientace v normách a v technických podkladech v kožedělné výrobě
Kompletace, mezioperační a konečná kontrola kvality
Kontrola plnění výrobních plánů

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
technologie výroby galanterního (koženého) zboží
technologie koželužského zpracování kůže
technologie zpracování kožešin
ekonomika a řízení kožedělné a obuvnické výroby
materiály v obuvnictví (druhy, vlastnosti, vady, způsoby rozborů a zkoušek)
technologie výroby obuvi
useň, syntetická useň, druhy, vlastnosti, technologie zpracování

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Pracovní doba, směnnost
Duševní zátěž
Zraková zátěž
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Práce ve výškách
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Lokální zátěž jemné motoriky
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Celková fyzická zátěž
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž chemickými látkami
Zátěž prachem
Zátěž vibracemi
Zátěž hlukem
Zátěž chladem
Zátěž teplem
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2019 celkem

Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství) (CZ-ISCO 3122)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 39 023 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 24 127 Kč do 60 223 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 34 875 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 28 770 Kč do 43 061 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Mistři a příbuzní pracovníci v textilní a kožedělné výrobě a v obuvnictví (CZ-ISCO 31226)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 34 963 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 21 891 Kč do 49 550 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.