Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Inženýr chemie výzkumný a vývojový pracovník

Odborný směr:

Chemie

Odborný podsměr:

výroba chemických produktů

Nadřazené povolání:

Inženýr chemie

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Detailní informace

Alternativní názvy

Research and development manager,  Product engineer

Příbuzná povolání

Inženýr chemie produktmanažer , Inženýr chemie procesní inženýr , Inženýr chemie analytik , Inženýr chemie pro environment , Inženýr chemie technolog , Inženýr chemie manažer provozu

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

30972

Datum zveřejnění

30. 9. 2008

Charakteristika

Inženýr chemie výzkumný a vývojový pracovník tvůrčím způsobem aplikuje vědecké poznatky a techniky při výzkumu a vývoji nových postupů a metod k zajišťování konkrétních procesů a/nebo nových projektů různě rozsáhlých a složitých systémů chemické výroby, případně inovace stávajících postupů, metod a procesů.

Pracovní činnosti

  • Sleduje vývoj vědecko-technických poznatků v pověřené oblasti chemické výroby.
  • Hodnotí stav a navrhuje výzkumné a vývojové úkoly (projekty) pro inovaci výroby.
  • Zpracovává návrhy výzkumného řešení - projektu.
  • Metodicky řídí řešení komplexních výzkumných a vývojových úkolů (projektů) v pověřené oblasti chemické výroby.
  • Samostatné řešení závažných a složitých výzkumných a vývojových úkolů chemické výroby.
  • Analyzuje dosažené výsledky dílčích etap výzkumného projektu.
  • Hodnotí varianty výstupů (výsledků) dílčích etap a doporučuje další postup řešení projektu.
  • Spolupracuje na realizaci výsledků výzkumu a vývoje do praxe.
  • Vyjadřuje se k efektům realizované inovace pro organizaci (firmu).

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zapojení do mezinárodní spolupráce na prosazování odpovědnosti za současnou chemickou výrobu a vývoj nových výrobních procesů a výrobků s vyšší bezpečností pro lidstvo. 12
Vedení kolektivů nebo týmů tvůrčích výzkumných a technických pracovníků a koordinace výzkumných a vývojových prací odborníků různých oborů a specializací při řešení komplexních výzkumných a vývojových projektů. 12
Zobecňování a zveřejňování výsledků a poznatků z výzkumných a vývojových projektů v odborném domácím i zahraničním tisku a mezinárodních konferencích. 12
Řízení kolektivu výzkumných a technických pracovníků, metodické vedení a koordinace dílčích výzkumných činností. 11
Sledování stavu vědy a techniky v pověřené oblasti chemie a technologií výroby v literatuře, konferencích, prospektech konkurence i internetu. 11
Spolupráce na hodnocení stavu organizace (podniku) pro programové změny výrobního profilu podniku. (Zvyšování užitných vlastností výrobků a efektivity technologií výroby.) 11
Tvůrčí aplikace a ověřování výsledků řešení výzkumných a vývojových úkolů v poloprovozních a provozních podmínkách. 11
Tvůrčí řešení složitých, celospolečensky významných výzkumných úkolů, které mají zásadní význam pro rozvoj příslušného odvětví nebo vědního oboru. 11
Tvůrčí řešení specifických výzkumných a vývojových úkolů, jejichž výsledkem je uplatnění nových progresivních technologií, zvyšujících výrazně efektivnost výroby a užitné vlastnosti výrobků. 11
Vypracování návrhu projektu Výzkumu a vývoje pro dosažení vyšší úrovně chemické výroby v podniku. 11

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru chemie a chemická technologie KKOV 2801T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru chemické a procesní inženýrství KKOV 2807T nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů technická chemie a chemie silikátů KKOV 28xxT vhodná
Magisterský studijní program v oboru chemie a technická chemie KKOV 2802T vhodná
Magisterský studijní program v oboru chemie a technologie materiálů KKOV 2808T vhodná
Magisterský studijní program ve skupině oborů chemické obory KKOV 14xxT vhodná
Magisterský studijní program v oboru chemie a technologie potravin KKOV 2901T vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Analýza a hodnocení stavu techniky a úrovně technologie výroby svěřeného úseku chemické výroby
Aplikace vědeckých poznatků a teorií při výzkumu a vývoji nových postupů a metod zajišťování procesů v chemické výrobě
Zpracování koncepcí a prognóz rozvoje při řešení výzkumných a vývojových úkolů v chemické výrobě
Řešení specifických výzkumných a vývojových úkolů v chemické výrobě
Řízení kolektivů výzkumných, vývojových a technických pracovníků, metodické vedení a koordinace výzkumných a vývojových činností v chemické výrobě
Navrhovat zásadní systémové změny v podniku (svěřeném úseku chemické výroby) na základě výsledků variantních řešení z výzkumných a vývojových projektů
Orientace v normách, v technické a technologické dokumentaci pro obsluhu a řízení technologických procesů v chemické výrobě, v různých odvětvích zpracovatelského průmyslu chemického charakteru a v různých typech chemických laboratoří
Rozpoznávat vznik problémů a rizik při řešení projektů, určovat jejich příčiny, předvídat důsledky a modifikovat další postupy
Plánovat a řídit složité výzkumné a vývojové projekty strategického významu pro výrobkovou i technologickou inovaci

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
hospodaření s přírodními zdroji, trvale udržitelný rozvoj
ukazatele ekonomické efektivnosti investic a projektů
anorganická chemie
organická chemie
biochemie
polymerová chemie
nukleární chemie
analytická chemie
chemická metrologie
základy chemických technologií, základní druhy strojů, zařízení a surovin
technologie výroby plastových materiálů a výrobků
technologie výroby farmaceutik
technologie výroby tuků a kosmetiky
technologie výroby tálového oleje, droždí a dalších vedlejších produktů papírenské výroby
technologie výroby stavebních hmot, směsí a polotovarů
technologie zpracování ropy
zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky
zacházení s jedy a žíravinami
technologie výroby výbušin
technologie výroby gumárenských výrobků
systémy a standardy jakosti a kvality v chemické výrobě
práce se softwarem pro odborné aplikace

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž hlukem
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž vibracemi
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku.
  • Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek.
  • Závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek.
  • Alergická onemocnění kůže, dýchacích cest a spojivek.
  • Pozitivní alergická anamnéza.
  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Prokázaná přecitlivělost na chemické látky pracovního prostředí.
  • Chronická, prognosticky závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2019 celkem

Chemičtí inženýři a specialisté v příbuzných oborech (CZ-ISCO 2145)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 54 205 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 34 369 Kč do 83 339 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Chemičtí inženýři ve výzkumu a vývoji a specialisté v příbuzných oborech (CZ-ISCO 21451)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 60 548 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 34 369 Kč do 81 222 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.