Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Elektrotechnik měřících přístrojů

Odborný směr:

Elektrotechnika

Odborný podsměr:

výroba a opravy elektrotechnických zařízení

Nadřazené povolání:

Elektrotechnik pro elektrické stroje, přístroje a zařízení

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

26 000 Kč - 45 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Elektrotechnik,  Elektrotechnik v elektrotechnické výrobě

Příbuzná povolání

Elektrotechnik zkušebny elektrických strojů a přístrojů , Elektrotechnik letadlových přístrojů , Elektrotechnik pro automatickou identifikaci (RFID) , Elektrotechnik světlotechnických zabezpečovacích zařízení letišť , Mechatronik

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

101955

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Charakteristika

Elektrotechnik měřicích přístrojů se podílí na sestavování funkčních celků nových měřicích přístrojů, na jejich inovaci a modifikaci a vykonává dílčí odborné práce při vývoji prototypů nových a inovovaných měřicích přístrojů a při realizaci laboratorních a funkčních testů.

Pracovní činnosti

  • Spolupráce na realizaci funkčních celků nových či inovovaných měřicích přístrojů.
  • Spolupráce na stanovení pracovních postupů a metod projekce a vývoje.
  • Studium odborné technické literatury vztahující se k zadanému úkolu.
  • Dílčí vývojová a realizační činnost pod odborným vedením i samostatně.
  • Vedení stanovené dokumentace k projektu a vyvíjeným produktům.
  • Zpracování podkladů pro celkové vyhodnocení výsledků, fází, postupů a metod projekce a vývoje.
  • Zpracování dokumentace o vyřešení dílčího úkolu vývoje.
  • Vypracovávání průběžných zpráv o stavu řešení dílčího úkolu.
  • Realizace dílčích úkolů při testování laboratorních a funkčních vzorků, prototypů.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Záznam a dokumentace vlastních výsledků při realizaci laboratorních vzorů, funkčních vzorů a prototypu nového měřicího přístroje. 7
Samostatné zpracování dokumentace o vyřešení dílčího úkolu. 7
Vlastní návrhy na upřesnění a změny stanovených pracovních postupů a metod. 6
Studium příslušné odborné a technické literatury potřebné pro realizaci zadaného dílčího úkolu. 6
Záznam a dokumentace vlastních postupů při řešení dílčího realizačního úkolu vývoje nového měřicího přístroje. 6
Dílčí zpracování celkového vyhodnocení výsledků a vyhodnocení výsledků jednotlivých fází, postupů a metod vývoje nového měřicího přístroje. 6
Příprava dílčích podkladových materiálů pro stanovování technických, bezpečnostních a provozních požadavků na nové měřící přístroje elektrických veličin. 6
Realizace dílčích úkolů při testování nových měřicích přístrojů. 6
Podíl na zpracování dokumentace o dílčím testování nových měřicích přístrojů. 6
Dílčí odborné činnosti v metrologické službě. 6

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru elektrotechnika KKOV 2641L nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru elektronika KKOV 2643L nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru elektrotechnika KKOV 2641M nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru elektronika KKOV 2643M nejvhodnější
Mechanik elektrotechnik RVP 26-41-L/01 nejvhodnější
Elektrotechnika RVP 26-41-M/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru aplikovaná elektronika KKOV 2646M vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru telekomunikace KKOV 2645M vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru aplikovaná elektronika KKOV 2646L vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru telekomunikace KKOV 2645L vhodná
Telekomunikace RVP 26-45-M/01 vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace

  • Elektrotechnik měřicích přístrojů ( 26-029-M )

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu pracovní pozice – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Odborná způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice § 6 – Pracovníci pro samostatnou činnost

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Analyzování vnějších vlivů působících na užitné vlastnosti surovin, materiálů, polotovarů a výrobků v elektrotechnické výrobě
Řešení výzkumných a vývojových úkolů v elektrotechnické výrobě
Měření elektrických a neelektrických veličin a parametrů, vyhodnocení naměřených hodnot
Ochrana před bleskem a přepětím (LPS)
Čtení technické dokumentace, výkresů a schémat a používání této dokumentace při práci na elektrotechnických a elektronických zařízeních
Měření elektrických veličin a parametrů, vyhodnocení naměřených hodnot
Kontrola dodržení požadavků ekodesignu z hlediska použitých materiálů v návrhu elektrického nebo elektronického zařízení
Zpracování dokumentace k realizaci laboratorního vzorku, funkčního vzorku a prototypu podle předložených podkladů
Evidování technických dat o průběhu a výsledcích práce v elektrotechnice
Testování měřicích přístrojů

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
druhy energie, jejich přenos, využívání, ztráty, účinnost
zařízení a systémy pro výrobu elektrické energie a jejich provoz
systémy a standardy jakosti a kvality v elektrotechnice
ekonomika a řízení elektrotechnické výroby
elektrotechnické materiály, vodiče, kabely
technické kreslení v elektrotechnice
elektrické stroje a přístroje
elektronické měřicí přístroje a systémy
fyzika obecně
základy elektromagnetické kompatibility (EMC), pojmy a vztahy
bezpečnost práce, požární ochrana a první pomoc při úrazu elektrickým proudem
předpisy a technické normy v elektrotechnice
technická a technologická dokumentace v elektrotechnice

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Kooperace (spolupráce) 
Samostatnost
Řešení problémů
Celoživotní učení
Objevování a orientace v informacích

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž vibracemi
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2019 celkem

Elektrotechnici a technici energetici (CZ-ISCO 3113)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 40 555 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 649 Kč do 66 882 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 34 326 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 906 Kč do 45 456 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Elektrotechnici a technici energetici přístrojů, strojů a zařízení (CZ-ISCO 31136)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 41 855 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 357 Kč do 65 578 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 33 348 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 26 408 Kč do 44 777 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.