Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Elektromechanik zabezpečovacích systémů pro informační technologie

Odborný směr:

Elektrotechnika

Odborný podsměr:

montáž a opravy slaboproudé elektrotechniky a rozvodů

Nadřazené povolání:

Elektromechanik pro slaboproud

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s výučním listem (NSP 3)

Platové rozmezí:

23 000 Kč - 34 000 Kč

Charakteristika

Elektromechanik zabezpečovacích systémů pro informační technologie provádí samostatné práce a dílčí i celkové řízení prací při montážích, rekonstrukcích, běžných a středních opravách, kontrolách, seřizování, údržbě, obsluze a uvádění do provozu zařízení a celků, určených k zabezpečení informačních a sdělovacích zařízení.

Pracovní činnosti

  • Montáž a oživování slaboproudých obvodů, elektronických prvků a sestav určených k zabezpečení informačních a sdělovacích zařízení.
  • Sestavování, zprovozňování a údržba zabezpečovacích zařízení včetně řídících a kontrolních pracovišť a s tím souvisejících informačních technologií a softwaru.
  • Měření a vyhodnocování elektrických a neelektrických parametrů zařízení, diagnostika závad.
  • Údržba přenosových tras.
  • Dodržování zásad ekodesignových přístupů zejména v souvislosti s ukončením životnosti elektronických zařízení.
  • Vedení příslušné provozní dokumentace.
  • Měření veličin a schopnost interpretace měřených hodnot.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zajištění provozu zabezpečovacího zařízení, případně i dalšího technického budovy v režimových opatřeních. 7
Vyhledávání hrozeb napadení objektů, narušení tetických prostředků zabezpečovacího zařízení a jeho tras. 7

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s výučním listem v oboru mechanik zabezpečovací techniky KKOV 2656H nejvhodnější
Elektromechanik pro zařízení a přístroje RVP 26-52-H/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika KKOV 26xxL vhodná
Střední vzdělání s výučním listem v oboru mechanik elektronických zařízení KKOV 2653H vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace

  • Elektromechanik zabezpečovacích systémů pro informační technologie ( 26-052-H )

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu pracovní pozice – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Odborná způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice § 6 – Pracovníci pro samostatnou činnost

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Zásady ochrany zdraví a majetku, ochrana před úrazem elektrickým proudem, bezpečnost při obsluze a práci na elektrickém zařízení
Údržba a opravy zabezpečovacích a sdělovacích systémů, signalizační, vysílací, řídicí apod. techniky
Volba postupu práce, nářadí, pomůcek a měřidel pro činnost na elektrickém zařízení
Kontrola a provádění funkčních zkoušek zabezpečovacích a sdělovacích systémů, signalizační, vysílací a řídicí techniky
Sestavování, montáž, opravy, rekonstrukce, zapojování a oživování zabezpečovacích a sdělovacích systémů, signalizační, vysílací a řídicí techniky
Základní pojmy a vztahy v elektrotechnice
Orientace v technické dokumentaci a normách, používání této dokumentace při práci
Vyhotovování záznamů a dokumentace
Využívání prostředků výpočetní techniky
Orientace v problematice narušení technických prostředků vlivem EMC
Dodržování zásad systémové integrace prostředků ITC
Dodržování zásad ekodesignových přístupů pro životní cyklus výrobků a zásady recyklace elektroodpadů

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
počítačový hardware
elektrotechnika
elektrotechnické materiály, vodiče, kabely
technické kreslení v elektrotechnice
měření elektrických veličin
elektrické stroje a přístroje
elektronické a číslicové obvody
sdělovací a zabezpečovací technika a systémy

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zraková zátěž
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Celková fyzická zátěž
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.
  • Onemocnění končetin s poruchou funkce včetně poúrazových stavů.
  • Závažná onemocnění pohybového a nervového systému, omezující jemnou motoriku a koordinaci pohybů.
  • Závrať jakékoliv etiologie.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2019 celkem

Elektromechanici (CZ-ISCO 7412)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 32 260 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 21 493 Kč do 46 796 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 27 715 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 23 158 Kč do 34 150 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Elektromechanici elektrických zařízení (kromě zařízení v dopravních prostředcích) (CZ-ISCO 74121)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 31 962 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 21 548 Kč do 47 080 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 28 486 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 24 385 Kč do 34 150 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Provozní elektromechanici (CZ-ISCO 74123)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 34 005 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 23 598 Kč do 48 732 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 27 437 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 691 Kč do 34 308 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.