Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Architekt kybernetické bezpečnosti

Odborný směr:

Informační technologie

Odborný podsměr:

navrhování, projektování a poradenství v IT

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Platové rozmezí:

43 000 Kč - 80 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Enterprise architekt

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103113

Datum zveřejnění

15. 8. 2016

Datum poslední aktualizace

26. 3. 2024

Charakteristika

Architekt kybernetické bezpečnosti navrhuje bezpečnostní architektury informačních systémů, jejich jednotlivé komponenty, vzájemné vazby a dohlíží na soulad implementace architektury informačních systémů se systémem řízení bezpečnosti informací. Navrhuje případně způsoby dalšího rozvoje řízení informační bezpečnosti jako podklad pro rozhodování managementu organizace a jejich vlastníků.

Pracovní činnosti

  • Řízení a kontrola srozumitelnosti, publikace a propagace strategie řízení bezpečnosti organizace, případně její tvorby.
  • Koordinace procesu formulování požadovaného budoucího stavu kybernetické bezpečnosti organizace, popisu současného stavu a identifikování rozdílu mezi oběma stavy včetně kroků vedoucích k dosažení požadovaného budoucího stavu.
  • Návrh změn procesů kybernetické bezpečnosti.
  • Tvorba vize podniku v oblast kybernetické bezpečnosti a její prezentace zainteresovaným osobám včetně akceptace.
  • Návrh užití vhodného metodického rámce pro řízení bezpečnosti organizace, popřípadě jeho částí včetně akceptace.
  • Návrh řídících mechanismů - mechanismů pro snižování rizik, pravidla a standardy v podniku (governance).
  • Spolupráce s podnikovým Architektem IT na plánu implementace podnikové architektury z pohledu kybernetické bezpečnosti.
  • Podílení se na pravidelném plánování v souladu se strategickými cíli podniku a na aktualizaci podnikové strategie kybernetické bezpečnosti a dalších částí.
  • Tvorba a udržování modelu podnikové architektury kybernetické bezpečnosti (procesní model, organizační struktura, aplikační architektura, technologie apod.).
  • Vyhodnocení implementace modelu podnikové architektury kybernetické bezpečnosti dle stanovených metrik.

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru aplikovaná informatika KKOV 1802R nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru systémové inženýrství a informatika KKOV 6209R nejvhodnější
Informační technologie RVP 26-47-N/xx nejvhodnější
Bakalářský studijní program ve skupině oborů informatické obory KKOV 18xxR vhodná
Bakalářský studijní program v oboru inženýrská informatika KKOV 3902R vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace v legislativě v oblasti kybernetické bezpečnosti
Kapacitní plánování při návrhu architektury kybernetické bezpečnosti
Začlenění řízení rizik do architektury kybernetické bezpečnosti
Uplatňování principů návrhu architektury informačních systémů se zohledněním požadavků kybernetické bezpečnosti
Orientace v pojmech a definicích z oblasti návrhu architektury informačních systémů
Uplatnění technických bezpečnostních prvků (security devices) v architektuře informačních systémů
Aplikace norem souvisejících s oblastí informatické bezpečnosti do prostředí organizace

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
management obecně
vlastnosti informačních systémů
analýzy uživatelských požadavků, podmínek, prostředí
projektování informačních systémů
kybernetická bezpečnost
management rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke kreativitě
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence ke zvládání stresu a zátěže
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence ke kooperaci
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění
  • Duševní poruchy
  • Poruchy chování
  • Závažná psychosomatická onemocnění

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2023 celkem

Specialisté v oblasti bezpečnosti dat a příbuzní pracovníci (CZ-ISCO 2529)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 78 748 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 50 390 Kč do 142 921 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 55 943 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 43 440 Kč do 79 526 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

ESCO

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.

Kód podskupiny Název podskupiny v ESCO URL - podskupiny v ESCO
2529 Specialisté v oblasti databází a počítačových sítí jinde neuvedení http://data.europa.eu/esco/isco/C2529