• Zajištění srozumitelnosti, publikace a propagace strategie organizace v sektoru státní správy, případně její tvorba prostřednictvím navrhování a správy komplexních IT řešení.
• Zaštítění procesu formulování požadovaného budoucího stavu, popisu současného stavu a identifikování rozdílu mezi oběma stavy včetně kroků vedoucích k dosažení požadovaného budoucího stavu organizace v sektoru státní správy prostřednictvím IT řešení.
• Návrh pozitivní změny v oblasti IT řešení prostřednictvím efektivní governance, a to přes správné organizační struktury, složené z těch správných lidí, efektivních procesů a vhodných technologií při optimálně poskytovaných službách fyzickým a právnickým osobám v ČR organizacemi sektoru státní správy.
• Konzultace, vysvětlení a přesvědčení stakeholderů o principech a přínosech podnikové architektury v organizacích sektoru státní správy.
• Analýza úrovně vyspělosti podnikové architektury v organizacích sektoru státní správy, definice metriky pro podnikovou architekturu a model vzdělávání, rizika implementace podnikové architektury, včetně návrhu strategie na jejich zmírnění.
• Tvorba vize podnikové architektury a její prezentace stakeholderům v rámci organizace a získání svolení pro realizaci.
• Návrh vhodného metodického rámce - PeaF, TOGAF, Zachman a další a získání souhlasu výkonného managementu.
• Zajištění změny motivačního modelu prostřednictvím IT řešení v organizaci sektoru státní správy a nastavení vzdělávacího procesu, včetně tvorby vzdělávacích podkladů.
• Definice Metamodel (způsob sběru informací a jejich analýzy).
• Výběr a implementace nástroje pro modelování podnikové architektury.
• Návrh řídících mechanismů - mechanismy pro snižování rizik, pravidla a standardy v organizaci sektoru státní správy (governance) prostřednictvím řešení architektury IT.
• Tvorba plánů implementace governance podnikové architektury, gap analýzy a nastavení kroků k dosažení cílového stavu, průběžná konzultace při implementaci governance podnikové architektury v rámci organizace sektoru státní správy.
• Podíl na pravidelném plánování v souladu s cíli v organizace sektoru státní správy a na aktualizaci strategického směřování v souladu s legislativou ČR, EU s dopadem na architekturu IT.
• Definice modelu vzdělávání v oblasti podnikové architektury.
• Tvorba a udržování Modelu podnikové architektury (procesní model, organizační struktura, aplikační architektura, technologie apod.).
• Vyhodnocení implementace Modelu podnikové architektury dle stanovených metrik v souvislosti s posláním organizace sektoru státní správy.
• Průběžná analýza a vyhodnocení informace v Modelu organizace a jeho údržba ve vztahu k cílovému stavu.
• Definice klíčových projektů, které přímo vedou k naplnění poslání organizace a k cílovému stavu Modelu podnikové architektury, dohled nad jejich realizaci a vyhodnocení jejich přínosů.

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

• Poruchy vidění
• Duševní poruchy
• Poruchy chování
• Závažná psychosomatická onemocnění

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.