Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Výrobní ředitel

Odborný směr:

Management

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

35 000 Kč - 87 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Ředitel výroby,  Production Manager ,  Direktor fur Produktion,  ARbeitsdirektor,  Vedoucí výroby ,  Výrobní manažer,  Manažer montáže ,  Assembly manager ,  Vedoucí výrobního útvaru,  Operations Manager

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103334

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Výrobní ředitel řídí, koordinuje a kontroluje výrobní proces organizace, podílí se na tvorbě plánu výroby a zabezpečuje jeho plnění, dohlíží na provádění údržby a zajištuje technologický a technický rozvoj.

Pracovní činnosti

  • Úzká spolupráce na strategickém řízení organizace.
  • Stanovování výrobních plánů a výrobní politiky v souladu se strategií organizace.
  • Řízení a organizace výroby, zajištění bezproblémového chodu výroby.
  • Plánování výrobních kapacit a zdrojů z hlediska plnění termínů zakázek.
  • Kontrola a hodnocení výrobních a finančních plánů při dodržení kvality a cenové efektivity.
  • Implementace procesů vedoucích k trvalému zlepšování procesů ve výrobě.
  • Zajišťování maximálního vytížení strojů a zařízení.
  • Zajišťovaní údržby výrobních strojů a zařízení.
  • Předkládání návrhů investic, rozšiřování kapacit a reorganizace výroby.
  • Zabezpečování zpracování analýz a informací o stavu výroby.
  • Úzká spolupráce s oddělením řízení kvality při odstraňování reklamací, definování nápravných a preventivních opatření v případě zjištěných neshod.
  • Jednání s dodavateli surovin a zákazníky při definování požadavků na výrobek.
  • Řízení vhodných pracovních podmínek a dohled nad dodržováním BOZP.
  • Spolupráce s ostatními univerzálními celky organizace.
  • Vedení, motivace, hodnocení a kontrola výkonu podřízených pracovníků v rámci svěřeného celku organizace.

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru ekonomika a management KKOV 6208T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru hospodářská politika a správa KKOV 6202T nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů ekonomie KKOV 62xxT nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxT nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika KKOV 26xxT nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů technická chemie a chemie silikátů KKOV 28xxT nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů potravinářství a potravinářská chemie KKOV 29xxT nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů textilní výroba a oděvnictví KKOV 31xxT nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů KKOV 32xxT nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů KKOV 33xxT nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie KKOV 34xxT nejvhodnější
Magisterský studijní program KKOV xxxxT vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Řízení organizace s odpovědností za tvorbu hospodářské strategie a politiky směřující k naplňování stanovených cílů
Řízení a koordinace výroby více produktových řad
Aplikace efektivních technologických postupů ve výrobě
Řízení procesu výzkumu, vývoje a testování nových technologických postupů
Organizace práce, řízení a motivace zaměstnanců
Zpracování výrobních a finančních plánů organizace při dodržování zásad kvality a cenové efektivity, v rámci celkového řízení výroby
Stanovení a vyčíslení potřebných zdrojů pro fungování výroby v organizaci
Výběr a schvalování technologických postupů s ohledem na kvalitu a cenovou efektivitu výroby
Aplikace poznatků průmyslového inženýrství
Analyzování a hodnocení efektivity výroby, vyčíslení nákladů a návrh cen produktů
Výběr a schvalování nákupu strojů a výrobních zařízení
Posuzování a schvalování norem a směrnic výroby z hlediska kvality, cenové efektivity a bezpečnosti práce
Kontrola a hodnocení kvality a výsledků práce podřízených pracovníků
Vytváření finančního plánu útvaru
Posuzování a hodnocení efektivnosti hospodaření a výkonnosti svěřeného úseku

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
procesní řízení
průmyslové inženýrství
integrované systémy řízení
systémové inženýrství
management kvality
management rizik
normy spotřeby práce
environmentální management
management pro top manažery
personální management
finanční plánování
strategické řízení organizace
systém řízení BOZP ve firmě
projektový management

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4
Informační a datová gramotnost
Prohlížení, vyhledávání a filtrování dat, informací a digitálního obsahu
Správa dat, informací a digitálního obsahu
Hodnocení dat, informací a digitálního obsahu
Komunikace a spolupráce
Netiketa
Spolupráce prostřednictvím digitálních technologií
Sdílení prostřednictvím digitálních technologií
Interakce prostřednictvím digitálních technologií
Tvorba digitálního obsahu
Autorská práva a licence
Integrace a přepracování digitálního obsahu
Tvorba digitálního obsahu
Bezpečnost
Ochrana životního prostředí
Ochrana zdraví a duševní pohody
Ochrana osobních dat a soukromí
Ochrana zařízení
Řešení problémů
Kreativní využívání digitálních technologií
Identifikace potřeb a výběr vhodných technologií
Řešení technických problémů
Identifikace nedostatků v digitálních kompetencích

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke zvládání stresu a zátěže
Kompetence k flexibilitě
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence k vedení lidí
Kompetence k orientaci na zákazníka a uspokojování zákaznických potřeb
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k výkonnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažná endokrinní onemocnění
  • Duševní poruchy
  • Poruchy chování
  • Závažná psychosomatická onemocnění
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění
  • Závažná nervová onemocnění

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Řídící pracovníci v průmyslové výrobě (CZ-ISCO 1321)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 74 140 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 35 627 Kč do 150 569 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 54 089 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 34 556 Kč do 86 752 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Výrobní a techničtí náměstci (ředitelé) v průmyslové výrobě (CZ-ISCO 13211)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 96 060 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 44 916 Kč do 211 373 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Řídící pracovníci ve zpracovatelském průmyslu (CZ-ISCO 13212)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 64 733 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 31 273 Kč do 112 615 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Řídící pracovníci v energetice (CZ-ISCO 13213)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 86 723 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 49 594 Kč do 156 850 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Řídící pracovníci v oblasti úpravy a rozvodu vody (CZ-ISCO 13214)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 71 268 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 46 281 Kč do 132 524 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Řídící pracovníci v oblasti odpadů a sanací (CZ-ISCO 13215)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 52 235 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 39 208 Kč do 114 944 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

ESCO

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.

Kód podskupiny Název podskupiny v ESCO URL - podskupiny v ESCO
1321 Vedoucí a řídící pracovníci v průmyslové výrobě http://data.europa.eu/esco/isco/C1321