Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Technik specialista odpadového hospodářství

Odborný směr:

Životní prostředí a nakládání s odpady

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Nadřazené povolání:

Podnikový ekolog

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Detailní informace

Alternativní názvy

Samostatný technik pro odpady

Příbuzná povolání

Technik specialista pro ochranu vod , Technik specialista pro ochranu ovzduší

Další odborné směry S2

nezařazeno do odborného podsměru

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102886

Datum zveřejnění

15. 8. 2016

Charakteristika

Technik specialista odpadového hospodářství ve výrobních podnicích zajišťuje a kontroluje činnost provozovaných zařízení odpadového hospodářství, kontroluje plnění požadavků kladených právními a interními předpisy na nakládání s odpady v organizaci, zajišťuje podklady pro povinná hlášení o produkci a nakládání s odpady a o provozovaných zařízeních.

Pracovní činnosti

  • Metodické řízení, řízení a organizování práce podřízených zaměstnanců.
  • Metodické řízení a kontrola činnosti zařízení pro nakládání s odpady.
  • Spolupráce na tvorbě havarijních plánů, odstraňování rizik a odstraňování havárií.
  • Zavádění a kontrola plnění požadavků kladených právními a interními předpisy na nakládání s odpady v organizaci.
  • Koordinace přípravy podkladů pro hlášení požadovaná právními a interními předpisy.
  • Zastupování organizace (původce odpadu) při jednání s orgány státní a veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství, zejména při výkonu její kontrolní činnosti.
  • Spolupráce na realizaci přijatých interních opatření k prevenci, recyklaci a odstraňování odpadů.
  • Spolupráce na návrzích změn technologických procesů, modernizačních záměrů a investičních projektů z pohledu produkce odpadů a nakládání s nimi.
  • Spolupráce na zavádění, udržování a zlepšování systému environmentálního managementu (EMS) nebo jiného systému řízení z pohledu nakládání s odpady.
  • Spolupráce s provozními útvary a všemi relevantními průřezovými útvary (jakosti, plánování a strategického řízení, havarijního řízení, požární prevence, bezpečnosti práce atd.).
  • Bilancování materiálových toků odpadů v organizaci.
  • Vedení příslušné dokumentace a její aktualizace.
  • Spolupráce na osvětové, výchovné a vzdělávací činnosti v oblasti bezpečnosti práce a nakládání s odpady.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Zpracování podkladů pro hlášení o produkci a nakládání s odpady v souladu s požadavky právních a interních předpisů. 12
Příprava odborných podkladů a stanovisek pro jednání s orgány státní správy a samosprávy. 11
Zavedení interních monitorovacích a kontrolních systémů k produkci odpadů a nakládání s odpady u původce. 11
Spolupráce na zavádění, udržování a zlepšování systému environmentálního managementu (EMS) nebo jiného systému řízení z pohledu nakládání s odpady. 11
Spolupráce na návrhu preventivních opatření pro nakládání s odpady (omezení vzniku sekundárních odpadů a znečištění, řízení materiálových toků). 11
Spolupráce při zajištění plnění požadavků právních a interních předpisů na místa pro separovaný sběr/sběr, shromažďování, skladování a zpracování odpadů a kontrola dodržování těchto požadavků. 11
Analýza příčiny vzniku odpadů a s cílem předcházet jejich vzniku. 11
Kontrola dodržování opatření přijatých organizací k nakládání s odpady. 11
Navrhování interních opatření k separovanému sběru odpadů. 11
Zabezpečení evidence odpadů produkovaných organizací. 10
Spolupráce na tvorbě havarijních plánů, prevenci a odstraňování havárií, snižování a odstraňování rizik. 10
Pravidelné bilancování materiálových toků, jejich analýza s cílem minimalizace vzniku odpadů. 10
Kontrola zařazení odpadu podle platného předpisu (např. podle katalogu odpadů). 10
Zpracování základního popisu odpadu. 10
Zpracování plánu kontrol činnosti pracovníků zařízení pro nakládání s odpady. 10

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru ekologie KKOV 1603T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru chemie a technologie ochrany životního prostředí KKOV 2805T nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů ekologie a ochrana životního prostředí KKOV 16xxT nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů technická chemie a chemie silikátů KKOV 28xxT vhodná
Magisterský studijní program v oboru chemie KKOV 1407T vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Zpracování podkladů pro plány, koncepce a opatření v odpadovém hospodářství organizace
Bilancování materiálových toků a využívání bilancí k řízení těchto toků
Řízení technologických procesů
Řízení dokumentace a databází pro odpady v organizaci
Analýza technologických procesů provozovaných v relevantním oboru činnosti a příčin vzniku odpadů a znečištění a návrhy opatření
Orientace v technologiích nakládání s odpady a znečištěním, produkovaným v organizaci
Zavádění, udržování a zdokonalování systémů environmentálního managementu
Zpracování manipulačních a provozních řádů ekologických zařízení a jejich udržování v aktuálním stavu s platnou legislativou
Navrhování preventivních opatření a změn nakládání s odpady v organizaci

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
bezpečnost práce
příčiny a řešení havarijních situací ohrožujících životní prostředí
nakládání s odpady
recyklace
druhy odpadů, jejich vliv na životní prostředí
environmentální management
vnitřní organizační směrnice (normativní instrukce, vnitřní předpisy, interní normy)
právní předpisy pro odpady
technologické procesy, materiálové a energetické toky v oboru činnosti organizace

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Samostatnost
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.