Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Strojní inženýr výzkumný a vývojový pracovník

Odborný směr:

Strojírenství a automobilový průmysl

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Detailní informace

Alternativní názvy

Product engineer

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102978

Datum zveřejnění

22. 11. 2017

Datum poslední aktualizace

26. 3. 2024

Charakteristika

Strojní inženýr výzkumný a vývojový pracovník řídí a řeší výzkumné a vývojové úkoly ve strojírenství se složitými vazbami na ostatní vědní obory.

Pracovní činnosti

  • Analýza vstupních dat výzkumného nebo vývojového úkolu.
  • Samostatné řešení výzkumných a vývojových úkolů s definovanými vstupy a rámcově určenými výstupy s vazbami na příbuzné vědní obory.
  • Komplexní řešení výzkumných a vývojových úkolů ve stanoveném čase, zpravidla s dlouhodobým časovým horizontem řešení.
  • Vyhodnocení a navrhování dalšího postupu při řešení výzkumných a vývojových úkolů.
  • Prezentace dílčích výsledků výzkumného a vývojového úkolu.
  • Vedení kolektivů nebo týmů tvůrčích výzkumných a technických pracovníků.
  • Zapojení do mezinárodní spolupráce a do publikační činnosti v daném oboru nebo odvětví.
  • Řízení kolektivu výzkumných a technických pracovníků, metodické vedení a koordinace dílčích výzkumných činností.

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru strojní inženýrství KKOV 2301T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru stroje a zařízení KKOV 2302T vhodná
Magisterský studijní program v oboru aplikované vědy v inženýrství KKOV 3901T vhodná
Magisterský studijní program v oboru strojírenská technologie KKOV 2303T vhodná
Magisterský studijní program v oboru vojenská technika strojní KKOV 2304T vhodná
Magisterský studijní program v oboru letecká a raketová technika KKOV 2306T vhodná
Bakalářský studijní program v oboru strojní inženýrství KKOV 2301R vhodná
Magisterský studijní program v oboru metalurgické inženýrství KKOV 2109T vhodná
Magisterský studijní program v oboru automatizace a řízení v dopravě a spojích KKOV 3711T vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace ve strojírenských normách a v technické dokumentaci strojů, přístrojů a zařízení
Zjišťování příčin snížené kvality strojírenských výrobků a návrhy opatření k dosažení předepsané jakosti a kvality
Řešení výzkumných a vývojových úkolů ve strojírenství
Vypracovávání konstrukční dokumentace nejnáročnějších strojírenských výrobků a jejich částí
Zpracování koncepcí, metodik a prognóz rozvoje ve strojírenství
Zpracování odborných stanovisek, posudků a oponentur k výzkumným úkolům v oblasti strojírenství
Provádění ekonomického hodnocení nového výrobku
Provádění technických výpočtů souvisejících s projekty
Koordinace prací na řešení výzkumných a vývojových úkolů ve strojírenství
Řízení konstrukčních prací a projektů na uceleném typu výrobku od návrhu až po zavedení do výroby
Mezinárodní spolupráce při řešení výzkumných a vývojových úkolů ve strojírenství
Řízení prací při zpracování technické dokumentace pro nové a rozvojové výrobní programy ve strojírenské výrobě
Domlouvání konstrukčních řešení s úsekem projekčním, technologickým, ekonomickým a výrobním

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technické kreslení ve strojírenství a v kovovýrobě
obecné zásady a postupy péče o stroje, zařízení a investiční celky
kovové materiály a slitiny a jejich vlastnosti (např. tvrdost, pružnost, houževnatost aj.)
strojní součásti a polotovary a jejich parametry (rozměry, jakost povrchu aj.)
zásady a postupy konstruování
užitná hodnota a cena výrobku
strojní mechanismy
základy technologií ve strojírenství a v kovovýrobě, základní druhy strojů a zařízení
technologie slévárenství
technologie kovářství a kovárenství
technologie tepelného zpracování kovů
technologie povrchových úprav kovů
systémy a standardy jakosti a kvality ve strojírenství a kovovýrobě
automatizované systémy řízení výroby CAD/CAM
elektrotechnika
hydromechanika, hydraulika, pneumatika
statika
pružnost a pevnost
defektoskopie
konstruování a tvorba technické dokumentace pomocí počítače (CAD aj.)
technologie obrábění kovů

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině
Jazyková způsobilost v dalším cizím jazyce

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke zvládání stresu a zátěže
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence k flexibilitě
Kompetence ke kreativitě
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence k vedení lidí
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k výkonnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Duševní poruchy
  • Poruchy chování
  • Závažná psychosomatická onemocnění

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Strojní inženýři (CZ-ISCO 2144)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 54 892 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 35 648 Kč do 81 757 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Strojní inženýři ve výzkumu a vývoji (CZ-ISCO 21441)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 53 380 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 36 096 Kč do 82 641 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

ESCO

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.

Kód podskupiny Název podskupiny v ESCO URL - podskupiny v ESCO
2144 Strojní inženýři http://data.europa.eu/esco/isco/C2144