Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Sklářský technik technolog

Odborný směr:

Sklářská, keramická výroba

Odborný podsměr:

výroba a zušlechťování skla

Nadřazené povolání:

Sklářský technik

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

22 000 Kč - 39 000 Kč

Detailní informace

Alternativní nazvy

Glass industry technologist , Výrobní technolog

Příbuzná povolání

Sklářský technik technický manažer provozu , Sklářský technik výroby a zpracování skleněného vlákna , Sklářský technik dispečer , Sklářský technik kontrolor jakosti , Sklářský technik mistr , Sklářský technik tavení , Sklářský technik normovač

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

5217

Datum zveřejnění

30. 9. 2008

Charakteristika

Sklářský technik technolog vypracovává ucelené části technologického postupu výroby a stanovuje technické, technologické a množstevní požadavky výroby.

Pracovní činnosti

  • Výzkum materiálů.
  • Inovace výrobků.
  • Technologická příprava výroby forem.
  • Stanovování technologických postupů výroby.
  • Stanovování technických podmínek výroby a výrobních operací.
  • Výběr a specifikace vlastností a množství používaných materiálů.
  • Sledování dodržování technologických parametrů výroby.
  • Vedení požadované technologické dokumentace.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Stanovování technologických postupů a technických podmínek ucelených částí výrob využívajících běžné sklářské stroje a zařízení, omezený rozsah surovin, materiálů, nástrojů a přípravků ve standardní kvalitě. 7
Určování technologických postupů oprav a údržby strojů a strojních zařízení. 7
Určování výrobní technologie nebo výrobních postupů pro typově opakovanou výrobu (např. sériová výroba běžných nástrojů, přípravků, polotovarů a součástí, které se liší jen rozměry, tvarem a použitým materiálem). 7
Zpracování technické dokumentace a následné vypracování technologických postupů. 7
Inovace výrobků a výzkum materiálů. 7
Stanovování technologických postupů rutinních obslužných nebo manipulačních nebo nově zaváděných výrobních operací bez využívání složitějšího nebo řemeslného zařízení. 6

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru sklářská výroba KKOV 2845M nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů technická chemie a chemie silikátů KKOV 28xxL vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů technická chemie a chemie silikátů KKOV 28xxM vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sklářská výroba KKOV 2845L vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace

  • Sklářský technik technolog pro ruční výrobu užitkového skla ( 28-068-M )

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace v normách a v technických a výtvarných podkladech pro výrobu a zpracování skla
Vedení technické dokumentace sklářské výroby
Kontrola a dodržování technologických postupů ve sklářství
Provádění technického dozoru na sklářských pracovištích
Provádění technických zkoušek ve sklářství
Stanovování druhu a množství surovin a materiálů pro sklářskou výrobu
Stanovování standardních technologických postupů a technologických podmínek pro jednotlivé úseky sklářské výroby
Stanovování standardních technologických postupů a technologických podmínek pro typově opakovanou sklářskou výrobu

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
technologie broušení a chemického leštění skla
technologie řezání a obrábění skla
ekonomika a řízení sklářské výroby
sklářské suroviny, jejich vlastnosti
druhy skla
technologie tavby skloviny
technologie výroby a zpracování dutého skla
technologie výroby a zpracování technického skla
technologie výroby a zpracování lisovaného skla
technologie výroby a zpracování skleněného vlákna
technologie výroby skleněné bižuterie
systémy a standardy jakosti a kvality v oblasti zpracování skla

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž teplem
Zátěž hlukem
Zátěž chemickými látkami
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Zátěž chladem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Onemocnění oběhové soustavy.
  • Poruchy termoregulace.
  • Onemocnění ledvin.
  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek.
  • Poruchy vidění.
  • Závrať jakékoliv etiologie.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Drogová závislost v anamnéze.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Technici v chemickém inženýrství a příbuzných oborech (CZ-ISCO 3116)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 30 403 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 20 001 Kč do 49 031 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 30 447 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 261 Kč do 38 893 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Chemičtí technici technologové, normovači a pracovníci v příbuzných oborech (CZ-ISCO 31163)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 37 661 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 734 Kč do 54 376 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.