Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Samostatný technik pro řízení výroby v krmivářství

Odborný směr:

Potravinářství a krmivářství

Odborný podsměr:

výroba krmiv a krmivářských výrobků

Nadřazené povolání:

Samostatný technik v krmivářství

Kvalifikační úroveň:

Vyšší odborné vzdělání; Bakalářský studijní program (NSP 6)

Platové rozmezí:

22 000 Kč - 39 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Krmivářský technik

Příbuzná povolání

Samostatný technik pro kontrolu jakosti a hygieny v krmivářství , Samostatný technik pro řízení jakosti a hygieny v krmivářství , Samostatný technolog v krmivářství ,

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102309

Datum zveřejnění

5. 10. 2012

Charakteristika

Samostatný technik pro řízení výroby v krmivářství provádí řízení krmivářských výrob a provozů podle obvyklých postupů a s přesnými výstupy formou dispečerských příkazů.

Pracovní činnosti

  • Dispečerské řízení výroby krmných směsí a premixů v provozech s dalším vnitřním organizačním členěním.
  • Sledování a kontrola plnění výrobního programu, zaznamenávání odchylek.
  • Zpracování údajů pro komplexní řízení rozsáhlé výroby nebo provozních systémů.
  • Zajišťování optimalizace a provozuschopnosti výroby.
  • Kontrola automatického chodu výroby prostřednictvím centrálního PC.
  • Rozhodování o zastavení výroby či expedice.
  • Operativní řešení nenadálých výrobních situací s cílem minimalizace výrobních prostojů nebo nasazování alternativních programů.
  • Zajišťování kontroly dodržování technologické kázně.
  • Zajišťování a organizace procesu systému řízení jakosti při výrobě krmných směsí a premixů.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Kontrola dodržování příslušných legislativních požadavků a norem. 9
Operativní kontrola výrobních postupů a plánů. 9
Řízení a kontrola práce podřízených pracovníků v daném výrobním úseku. 9
Řízení příjmu, manipulace a skladování krmných surovin pro další zpracování. 9
Řízení příjmu, manipulace a skladování doplňkových látek a premixů pro další zpracování. 9
Řízení výroby krmných směsí a premixů dle technologických postupů. 9

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru zootechnika KKOV 4103R nejvhodnější
Potravinářství RVP 29-41-N/xx nejvhodnější
Bakalářský studijní program ve skupině oborů chemické obory KKOV 14xxR vhodná
Bakalářský studijní program v oboru veterinární hygiena a ekologie KKOV 4302R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru zemědělství KKOV 4131R vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace

  • Samostatný technik pro řízení výroby v krmivářství ( 29-062-R )

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Kontrola plnění operativních plánů krmivářské výroby
Dispečerské řízení potravinářské a krmivářské výroby s náročnou organizací práce
Vedení provozní dokumentace krmivářské výroby
Volba výrobních zařízení pro krmivářskou výrobu
Koordinace průběhu a vazeb výrobních činností v krmivářské výrobě
Operativní řešení organizačních a provozních problémů v krmivářské výrobě
Určování optimálního využívání výrobních a pracovních kapacit na pracovištích krmivářské výroby
Sestavování operativních plánů krmivářské výroby
Koordinace operativních plánů krmivářské výroby s ostatními útvary organiazce
Zajišťování mezipodnikové kooperace v krmivářské výrobě

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
průmyslová ekologie
doplňkové látky (aditiva), krmné suroviny, jejich skladování
technologie výroby medikovaných krmiv
zásady BOZP
technologie výroby premixů a medikovaných krmiv
krmivářské suroviny, jejich skladování
základní druhy strojů a zařízení v krmivářské výrobě
krmivářská chemie
systémy a standardy kvality v krmivářství
ekonomika a řízení krmivářské výroby
legislativa související s výrobou krmiv
hygiena výroby krmiv a výživy zvířat

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Pracovní doba, směnnost
Duševní zátěž
Zraková zátěž
Zátěž prachem
Zátěž hlukem
Zátěž chladem
Zátěž vibracemi
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Celková fyzická zátěž
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž chemickými látkami
Zátěž teplem
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Onemocnění oběhové soustavy.
  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Závažná onemocnění dýchacích cest a plic.
  • Závažná onemocnění ledvin, močových cest.
  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku.
  • Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Poruchy prokrvení končetin.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Technici v chemickém inženýrství a příbuzných oborech (CZ-ISCO 3116)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 30 403 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 20 001 Kč do 49 031 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 30 447 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 261 Kč do 38 893 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Technici dispečeři chemické výroby a pracovníci v příbuzných oborech (CZ-ISCO 31167)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 33 231 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 19 613 Kč do 45 980 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.