Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Programátor analytik

Odborný směr:

Informační technologie

Odborný podsměr:

navrhování, projektování a poradenství v IT

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

25 000 Kč - 56 000 Kč

Detailní informace

Alternativní nazvy

Systémový programátor , System programmer , Systémový metodik , Systémový designer , Systémový tester , Programmer analyst , Senior programátor

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

5823

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Charakteristika

Programátor analytik na základě systémové analýzy procesů a požadavků uživatelů vytváří logické a strukturální diagramy informačních systémů a počítačových aplikací, programuje, testuje a ladí počítačové programy.

Pracovní činnosti

  • Analyzování procesů, legislativních, technických podmínek a požadavků uživatelů.
  • Navrhování a projednávání koncepce řešení informačních systémů a počítačových aplikací.
  • Vytváření projektové dokumentace - logických a strukturálních diagramů informačních systémů, programů a počítačových aplikací s ohledem na systémovou a datovou integritu.
  • Vytváření programových a datových struktur.
  • Programování v příslušném programovacím jazyce na základě analytické dokumentace.
  • Dohled nad testováním a laděním komplexních programových celků a složitých úloh.
  • Zpracování systémové dokumentace vytvořeného kódu a podkladů pro uživatelskou dokumentaci.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Řízení implementace informačních systémů a počítačových aplikací včetně harmonizace s uživatelským prostředím. 11
Samostatné projektování informačních systémů a počítačových aplikací se zajištěním rozhraní na stávající informační systémy a systémovou a datovou integritu. 11
Zajišťování jednotné metodiky pro projekci informačních systémů. 11
Analýza uživatelských potřeb a jejich začlenění do zadání a konceptuálního návrhu aplikace. 11
Samostatná analýza a projektování náročných aplikací včetně navržení databází a integrace se stávajícími systémy. 10
Samostatné navrhování a projektování inovace informačních systémů a počítačových aplikací v kontextu s rozvojem technických a systémových prostředků výpočetní techniky. 10
Vytváření zadání pro programování uživatelských aplikací v kontextu celého informačního systému a s vazbami na další databázové systémy a komunikační prostředky. 10
Analýza a projektování složitých úloh v návaznosti na systémové a uživatelské prostředí. 9
Realizace všech legislativních a metodických změn v uživatelských aplikacích. 9
Programování aplikací ve vyšším objektově orientovaném programovacím jazyce jako například Java, .Net C#, C++. 9
Programování aplikací ve skriptovacích jazycích jako je JavaScript, VBScript, Bash, PowerShell. 9

Příklady prací z veřejného sektoru

Příklady prací a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Systémové analýzy nejsložitějších procesů a požadavků uživatelů, například s celostátním nasazením včetně návrhů databází a integrace s existujícími systémy. 12
Systémové analýzy složitých procesů a požadavků uživatelů, analýzy a projektování řešení bázi dat, ochrany a údržby dat. Zajišťování realizace prováděcích projektů zpracování dat. 11

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru informatika KKOV 1801T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru inženýrská informatika KKOV 3902T vhodná
Magisterský studijní program v oboru systémové inženýrství a informatika KKOV 6209T vhodná
Magisterský studijní program v oboru elektrotechnika a informatika KKOV 2612T vhodná
Magisterský studijní program v oboru aplikovaná matematika KKOV 1103T vhodná
Magisterský studijní program v oboru aplikovaná informatika KKOV 1802T vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Analyzování a projektování náročných a složitých aplikací včetně navržení databází a integrace se stávajícími systémy
Analyzování procesů, legislativních a technických podmínek a požadavků uživatelů
Řízení procesu implementace počítačových aplikací včetně harmonizace s uživatelským prostředím
Řízení procesu zavádění všech systémových změn v uživatelských aplikacích
Vytváření datových a objektových struktur a definování jejich vazeb
Vytváření návrhů systémů ladění a testování komplexních programových celků a složitých úloh
Vytváření návrhů zavádění operačních a databázových systémů při řešení počítačových aplikací
Vytváření uživatelského rozhraní informačních systémů a počítačových aplikací
Vytváření analytické dokumentace jednodušších aplikací nebo dílčích aplikačních celků
Vytváření projektové dokumentace pomocí metajazyků a logických a strukturálních diagramů informačních systémů a jednotlivých počítačových aplikací
Vytváření uživatelské dokumentace počítačových aplikací

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
analýzy uživatelských požadavků, podmínek, prostředí
principy programování
programovací jazyky
vlastnosti informačních systémů
projektování informačních systémů
algoritmizace úloh
testování softwaru
lokalizace softwaru
informatika
softwarová prostředí, operační systémy

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Uspokojování zákaznických potřeb 
Samostatnost
Řešení problémů
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Objevování a orientace v informacích

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.
  • Závažná onemocnění pohybového a nervového systému, omezující jemnou motoriku a koordinaci pohybů.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Prognosticky závažné poruchy vidění.
  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Programátoři počítačových aplikací (CZ-ISCO 2514)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 48 497 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 28 578 Kč do 87 683 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 35 930 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 24 961 Kč do 49 203 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Systémoví analytici (CZ-ISCO 2511)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 55 907 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 31 331 Kč do 102 792 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 39 942 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 29 384 Kč do 55 645 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.