Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Manažer BOZP

Odborný směr:

Ochrana majetku, osob a zdraví

Odborný podsměr:

BOZP a PO

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

26 000 Kč - 53 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

OSH Manager

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

30953

Datum zveřejnění

15. 3. 2012

Charakteristika

Manažer BOZP navrhuje, řídí a kontroluje procesy spojené s budováním a rozvojem systémů řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).

Pracovní činnosti

  • Seznamování zaměstnavatele, zejména statutárních zástupců a top managementu s povinnostmi v oblasti BOZP, vyplývajícími z právních a ostatních předpisů nebo technických norem.
  • Navrhování a řízení procesů spojených s tvorbou systémů řízení BOZP ve firmách a jejich dalším vývojem ve spolupráci s top managementem firmy.
  • Plnění funkce interního nebo externího auditora systémů řízení BOZP.
  • Řízení procesu identifikace a hodnocení rizik a posuzování opatření navržených k odstraňování nebo minimalizaci jejich působení na bezpečnost a zdraví zaměstnanců.
  • Provádění analýz pracovní úrazovosti, nehodovosti a nemocí z povolání, navrhování opatření k jejich snižování a srovnávání s celostátními, popř. evropskými statistickými údaji.
  • Provádění analýz nedostatků zjištěných v rámci preventivních kontrol a prověrek BOZP na pracovištích z hlediska účinnosti dříve navržených opatření.
  • Provádění analýz účinnosti opatření ke snižování působení faktorů pracovního prostředí.
  • Hodnocení kvality a úplnosti dokumentace BOZP stanovené právními a ostatními předpisy nebo technickými normami.
  • Vyhodnocování ekonomické účinnosti opatření souvisejících s realizací systému řízení BOZP ve firmě.
  • Poskytování poradenství, školení a ověřování znalostí techniků a specialistů BOZP.
  • Účast na jednání s kontrolními a inspekčními orgány.
  • Účast na činnosti týmu krizového řízení firmy.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Provádění analýz pracovní úrazovosti, nehodovosti a nemocí z povolání, navrhování opatření k jejich snižování a srovnávání s celostátními, popř. evropskými statistickými údaji. 12
Vedení odborných pracovníků v oblasti BOZP. 12
Vyhodnocování ekonomické účinnosti opatření souvisejících s realizací systému řízení BOZP ve firmě. 12
Seznamování zaměstnavatele, zejména statutárních zástupců a top managementu, s významem a výhodami spojenými s budováním systému řízení BOZP ve firmě, s návrhem systému, plánem a s postupy jeho realizace. 11
Plnění funkce interního nebo externího auditora systémů řízení BOZP. 11
Řízení procesu identifikace a hodnocení rizik a posuzování opatření navržených k odstraňování nebo minimalizaci jejich působení na bezpečnost a zdraví zaměstnanců. 11
Provádění analýz nedostatků zjištěných v rámci preventivních kontrol a prověrek BOZP na pracovištích z hlediska účinnosti dříve navržených opatření a opatření ke snižování působení faktorů pracovního prostředí. 11
Řízení dokumentace BOZP (tvorba, aktualizace, aplikace, hodnocení) stanovené právními a ostatními předpisy a/nebo technickými normami. 11
Jednání s kontrolními a inspekčními orgány. 10
Seznamování zaměstnavatele, zejména statutárních zástupců a top managementu, s povinnostmi v oblasti BOZP vyplývajícími z právních a ostatních předpisů a/nebo technických norem především v souvislosti s budováním systému řízení BOZP ve firmě. 9

Příklady prací z veřejného sektoru

Příklady prací a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Komplexní zajišťování krizového řízení, bezpečnosti práce nebo požární ochrany rezortu. 11
Stanovování a komplexní zajišťování opatření pro případ mimořádných událostí a krizových situací. 10

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru ochrana prostředí KKOV 1604T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru ekologie KKOV 1603T nejvhodnější
Magisterský studijní program KKOV xxxxT vhodná
Magisterský studijní program v oboru chemie KKOV 1407T vhodná
Magisterský studijní program v oboru strojírenská technologie KKOV 2303T vhodná
Magisterský studijní program v oboru elektrotechnologie KKOV 2602T vhodná
Magisterský studijní program v oboru stavební inženýrství KKOV 3607T vhodná
Magisterský studijní program v oboru lesní inženýrství KKOV 4107T vhodná
Magisterský studijní program v oboru zemědělské inženýrství KKOV 4101T vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace


Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Aplikace právních a ostatních předpisů a evropských právních předpisů v oblasti BOZP, včetně Národní politiky BOZP v ČR při výkonu činnosti manažera BOZP
Zavádění a aktualizace systému řízení BOZP ve firmě
Hodnocení a řízení rizik BOZP
Aplikace zásad technické bezpečnosti při výkonu manažera BOZP
Šetření, evidence a hlášení pracovních úrazů a nemocí z povolání
Jednání s kontrolními orgány
Prověřování účinnosti preventivních kontrol BOZP na pracovištích
Kontrolování úplnosti a aktuálnosti dokumentace BOZP
Vyhodnocování ekonomické účinnosti systému řízení BOZP
Školení vedoucích pracovníků v BOZP
Aplikace ergonomických přístupů

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
legislativa BOZP
ergonomie
kategorizace prací
pracovní úrazy a nemoci z povolání
pracovní prostředí a pracovní podmínky
systém řízení BOZP ve firmě
státní dozor v oblasti inspekce a bezpečnosti práce
metody identifikace, posuzování a hodnocení rizik
technická bezpečnost

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Ovlivňování ostatních
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Práce ve výškách
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Lokální zátěž jemné motoriky
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Celková fyzická zátěž
Zraková zátěž
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž chemickými látkami
Zátěž prachem
Zátěž vibracemi
Zátěž hlukem
Zátěž chladem
Zátěž teplem
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Specialisté v oblasti techniky v ostatních oborech (CZ-ISCO 2149)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 41 639 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 26 395 Kč do 76 119 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 35 390 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 26 213 Kč do 52 555 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Inženýři bezpečnosti práce a ochrany zdraví (CZ-ISCO 21497)

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 36 929 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 29 406 Kč do 51 211 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.