• Řízení, koordinace, spolupráce a řešení výzkumných a vývojových úkolů a projektů s definovanými vstupy a rámcově definovanými výstupy pro přípravu a výrobu nových druhů produktů kožedělné a obuvnické výroby.
• Vývoj nových materiálů a změn vlastností stávajících materiálů pro výrobu produktů kožedělné a obuvnické výroby, ve spolupráci s výzkumnými pracovišti souvisejících oborů.
• Vývoj nových technologických postupů kožedělné a obuvnické výroby a spolupráce na vývoji nových strojů a zařízení.
• Spolupráce na vývoji zkušebních metod produktů kožedělné a obuvnické výroby.
• Aplikace nových vědeckých poznatků při vývoji do výrobního procesu.
• Sledování technického a technologického vývoje materiálů, strojů a zařízení a spolupráce při výběru i konstrukci nových strojů a zařízení s cílem dosažení vysoké kvality, ekonomičnosti a ekologičnosti kožedělné a obuvnické výroby.
• Studium a analýza možností využití poznatků z výzkumně vývojových projektů souvisejících oborů v aplikovaném výzkumu.
• Tvorba oborových technických norem kožedělné a obuvnické výroby.
• Metodické řízení a vedení kolektivu řešícího náročné výzkumné a vývojové úkoly.
• Publikování odborných stanovisek a inovačních procesů.
• Vypracovávání odborné dokumentace pro kožedělný a obuvnický průmysl.
• Pedagogická činnost v rámci počátečního i firemního vzdělávání.

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

• Těžká, prognosticky závažná onemocnění oběhové soustavy
• Chladová alergie
• Prognosticky závažné poruchy sluchu
• Prognosticky závažná onemocnění cév a nervů horních končetin
• Prognosticky závažné onemocnění dýchacích cest a plic
• Prokázaná přecitlivělost na chemické látky pracovního prostředí
• Chronická, prognosticky závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek
• Astma bronchiale či jiná prognosticky závažná alergická onemocnění
• Prognosticky závažné imunodeficitní stavy
• Stavy po poškození ionizujícím zářením
• Osoby s kardiostimulátorem
• Prognosticky závažné poruchy vidění
• Prognosticky závažná onemocnění pohybového systému, znemožňující zátěž páteře a trupu
• Prognosticky závažná onemocnění končetin, znemožňující jemnou motoriku
• Prognosticky závažná onemocnění končetin, znemožňující jemnou motoriku a koordinaci pohybů
• Prognosticky závažná chronická onemocnění pohybového systému, zamezující práci ve vynucené poloze
• Záchvatovité a kolapsové stavy
• Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování
• Onemocnění oběhové soustavy
• Onemocnění ledvin
• Závažná endokrinní onemocnění
• Závažná onemocnění dýchacích cest a plic
• Závažná onemocnění ledvin, močových cest
• Poruchy sluchu
• Chronické záněty středouší
• Tinnitus
• Nemoci cév a nervů horních končetin
• Prognosticky závažná endokrinní onemocnění včetně diabetes mellitus
• Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek
• Závažná orgánová onemocnění podle toxikologických vlastností látek
• Alergická onemocnění
• Pozitivní alergická anamnéza
• Imunodeficitní stavy
• Chronická onemocnění jater
• Kožní prekancerozy
• Závažná orgánová onemocnění podle druhu neionizujícího záření
• Onemocnění oběhové soustavy s funkčním omezením
• Závažná onemocnění páteře
• Onemocnění končetin s poruchou funkce včetně poúrazových stavů
• Závažná onemocnění pohybového a nervového systému, omezující jemnou motoriku a koordinaci pohybů
• Závažná onemocnění pohybového systému omezující práci ve vynucené poloze
• Závrať jakékoliv etiologie
• Duševní poruchy
• Drogová závislost v anamnéze
• Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění
• Závažná nervová onemocnění
• Nemoci pohybového systému, omezující pohyblivost a svalovou sílu
• Závažné stavy po úrazech či operacích pohybového systému
• Poruchy prokrvení končetin

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

• Závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému
• Chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku
• Závažné poruchy krvetvorby a krvácivé stavy
• Poruchy vidění
• Chronická onemocnění dýchacích cest a plic s těžší poruchou funkce
• Poruchy chování
• Závažná psychosomatická onemocnění

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.