Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Keramický inženýr technolog

Odborný směr:

Sklářská, keramická výroba

Odborný podsměr:

výroba a dekorace keramiky

Nadřazené povolání:

Keramický inženýr

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Detailní informace

Alternativní nazvy

Ceramics production technologist , Inženýr technologie , Vedoucí technologie , Manager technologie

Příbuzná povolání

Keramický inženýr výzkumný a vývojový pracovník , Keramický inženýr vedoucí výroby , Keramický inženýr pracovník řízení jakosti

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

7383

Datum zveřejnění

30. 9. 2008

Charakteristika

Keramický inženýr technolog stanovuje komplexní technologické postupy nebo zajišťuje rozsáhlé technologické přípravy keramické výroby.

Pracovní činnosti

  • Spolupráce při vývoji nebo vývoj nových výrobků nebo inovace stávajících.
  • Posuzování vhodnosti alternativních surovin a technologií pro danou výrobu.
  • Řízení přípravy technologické dokumentace.
  • Komplexní vypracování technologických postupů.
  • Provádění schválených změn v technologické dokumentaci.
  • Posuzování účinnosti a oprávněnosti navržených změn technologie.
  • Kontrola dodržování technologické kázně, navrhování opatření ke zvýšení kvality výrobků.
  • Vedení příslušné provozní a technické dokumentace.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Ověřování nových, složitých technologických postupů a nových materiálů s využitím nejnovějších výsledků technického rozvoje a výzkumné činnosti v daném oboru. 10
Řízení prací při vypracování podrobné technicko-technologické dokumentace pro nové a rozvojové výrobní programy. 10
Komplexní zajišťování technologické přípravy výrob, které využívají speciální a jednoúčelové stroje a zařízení a které jsou vnitřně členěny na další organizační nebo technologické celky. 9
Posuzování účinnosti a oprávněnosti navržených změn technologie. 9
Přejímání technologické dokumentace nového výrobního programu a úprava podle podmínek výroby. 9
Stanovování spotřební hmotnosti materiálů v technologické dokumentaci. 9
Zpracování kontrolních technologií a zajištění podmínek pro optimální zabezpečení a využití měřicí a kontrolní techniky při návrhu a náběhu nových výrob a technologií. 9

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru chemie a technologie materiálů KKOV 2808T nejvhodnější
Magisterský studijní program ve skupině oborů technická chemie a chemie silikátů KKOV 28xxT vhodná
Magisterský studijní program v oboru chemie a chemická technologie KKOV 2801T vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Řízení komplexních technologických postupů a technických podmínek v celém rozsahu keramické výroby
Řízení technologických postupů v keramické výrobě s vysokým stupněm inovace
Zpracování technických podkladů o keramické výrobě pro marketingovou a obchodní činnost
Kontrola dodržování technologických postupů v keramické výrobě
Provádění technického dozoru na pracovištích keramické výroby
Provádění technických zkoušek technologie s vysokým stupněm inovace v keramické výrobě
Stanovování komplexních technologických postupů a technických podmínek v celém rozsahu keramické výroby
Orientace v normách a v technických podkladech keramické výroby
Stanovování technologických postupů v keramické výrobě s vysokým stupněm inovace
Stanovování druhu a množství surovin a materiálů pro keramickou výrobu s vysokým stupněm inovace
Řízení prací při zpracování technické dokumentace pro nové a rozvojové výrobní programy v keramické výrobě

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
suroviny pro výrobu keramiky a jejich vlastnosti
druhy keramiky a jejich vlastnosti
technologie výroby a zpracování keramiky
systémy a standardy jakosti a kvality v oblasti zpracování keramiky, porcelánu a přírodního kamene
ekonomika a řízení keramické výroby

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž prachem
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž vibracemi
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Onemocnění oběhové soustavy.
  • Poruchy termoregulace.
  • Onemocnění ledvin.
  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Závažná onemocnění dýchacích cest a plic.
  • Závažná onemocnění ledvin, močových cest.
  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku.
  • Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek.
  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.
  • Poruchy prokrvení končetin.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Těžká, prognosticky závažná onemocnění oběhové soustavy.
  • Chladová alergie.
  • Prognosticky závažné poruchy sluchu.
  • Prognosticky závažné onemocnění dýchacích cest a plic.
  • Prognosticky závažné poruchy vidění.
  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Chemičtí inženýři a specialisté v příbuzných oborech (CZ-ISCO 2145)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 46 495 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 30 607 Kč do 76 444 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Chemičtí inženýři technologové, normovači a specialisté v příbuzných oborech (CZ-ISCO 21453)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 45 631 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 30 440 Kč do 89 398 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.