Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Elektrotechnik projektant

Odborný směr:

Elektrotechnika

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

28 000 Kč - 45 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Electrical project engineer

Podřízené specializace

Projektant instalací elektrických zařízení v těžbě

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103419

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Charakteristika

Elektrotechnik projektant zpracovává projektovou dokumentaci elektrických zařízení potřebnou v jednotlivých fázích přípravy a realizace projektu, provádí autorský dozor a vykonává dílčí odborné projektové práce.

Pracovní činnosti

  • Zpracovávání projektové dokumentace elektrických rozvodů jednoduchých obytných nebo administrativních budov.
  • Zpracovávání projektové dokumentace elektrické části jednoduchého technologického zařízení.
  • Zpracovávání dílčích odborných projektových prací při zpracování projektů organizačních, řídicích, technických, technologických a dalších systémů a procesů.
  • Provádění autorského dozoru při realizaci projektu.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Projektové práce v oblasti elektrických rozvodů administrativních a obytných budov. 7
Vypracování dílčích projektů elektrických zařízení stavebních objektů, staveb, technologických zařízení a rekonstrukcí nebo uspořádání provozů. 7
Vypracování podkladů investorské přípravy elektrické vybavenosti staveb pro územní dokumentaci a pro typizační práce. 7
Příprava podkladů pro rozpočty projektovaných staveb. 7
Vypracování projektové dokumentace elektrického příslušenství jednoduchých výrobních uzlů nebo technologických zařízení. 7
Zhotovení projektových podkladů pro rekonstrukci elektroinstalace jednoduchých stavebních objektů nebo technologických zařízení. 7
Zpracování projektové dokumentace elektrických rozvodů, drobných pozemních staveb a montovaných typových objektů. 7
Vypracování výkresů a projekčních podkladů dílčích částí jednoduchých elektrických zařízení podle dispozic. 6

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru elektrotechnika KKOV 2641L nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru elektrotechnika KKOV 2641M nejvhodnější
Mechanik elektrotechnik RVP 26-41-L/01 nejvhodnější
Elektrotechnika RVP 26-41-M/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika KKOV 26xxL vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika KKOV 26xxM vhodná
Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika RVP 26-xx-L/xx vhodná
Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika RVP 26-xx-M/xx vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Odborná způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice § 10 – Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Projektování jednodušších technologických pracovišť
Vyhotovování záznamů a dokumentace
Měření elektrických veličin, vyhodnocení naměřených hodnot
Volba postupu práce, nářadí, pomůcek a měřidel pro činnost na elektrickém zařízení
Zajišťování pomocného autorského dozoru při realizaci projektů v oblasti elektrotechniky
Provádění výpočtů souvisejících se zpracováním projektové dokumentace, popř. podkladů pro cenovou kalkulaci
Ekonomické vyhodnocování projektů

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
elektrické stroje a přístroje
vnitřní elektrické rozvody a silnoproudá zařízení
zařízení a systémy pro rozvod elektrické energie a jejich provoz
elektronické prvky
elektronické a číslicové obvody
technické kreslení ve stavebnictví
požární prevence
technické kreslení v elektrotechnice
měření elektrických veličin
elektrotechnické materiály, vodiče, kabely
normy elektrických obvodů a instalací
bezpečnost práce, požární ochrana a první pomoc při úrazu elektrickým proudem
předpisy a technické normy v elektrotechnice
základy ekologie
ukazatele ekonomické efektivnosti investic a projektů
ekonomika a řízení elektrotechnické výroby
systémy a standardy jakosti a kvality v elektrotechnice

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Celoživotní učení
Objevování a orientace v informacích

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Drogová závislost v anamnéze.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Záchvatovité a kolapsové stavy.
  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.
  • Závažná endokrinní onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2019 celkem

Elektrotechnici a technici energetici (CZ-ISCO 3113)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 40 555 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 649 Kč do 66 882 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 34 326 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 906 Kč do 45 456 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Elektrotechnici a technici energetici projektanti, konstruktéři (CZ-ISCO 31132)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 37 842 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 23 550 Kč do 71 576 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Technici dispečeři v elektrotechnice a energetice (CZ-ISCO 31137)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 50 184 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 30 611 Kč do 71 822 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 38 744 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 29 365 Kč do 45 315 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.