Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Strojní inženýr pracovník řízení jakosti

Odborný směr:

Strojírenství a automobilový průmysl

Odborný podsměr:

nezařazeno do odborného podsměru

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Detailní informace

Alternativní názvy

Quality Manager,  Metodik řízení jakosti,  Manažer řízení jakosti,  Manažer jakosti

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102972

Datum zveřejnění

22. 11. 2017

Datum poslední aktualizace

26. 3. 2024

Charakteristika

Strojní inženýr pracovník řízení jakosti vyvíjí, vyhodnocuje a do praxe zavádí systémy řízení a koordinuje činnosti při zavádění těchto systémů ve strojírenském podniku.

Pracovní činnosti

  • Zpracování návrhů koncepce a metod řízení jakosti ve vztahu k cenové strategii a technologickým podmínkám.
  • Navrhování optimalizace procesů a procesního modelu organizace s cílem neustálého zlepšování organizace.
  • Koordinace rozvoje činností při zajišťování požadované kvalitativní úrovně vstupů, procesů a výstupů a organizace komplexního systému řízení jakosti.
  • Koordinace rozvoje činností při zpracování technickoekonomických rozborů a studií jakosti.
  • Vyhodnocování jakosti a kvality výrobků, výkonů, služeb a jiných výstupů a řízení činností při zavádění navrhovaných opatření.
  • Zabezpečování kvality v jednotlivých fázích vývoje a přípravy výroby, organizace validace procesu vývoje a přípravy výroby.
  • Vyhodnocování ekonomických ztrát a nekvality, návrh, koordinace a řízení opatření zajišťujících eliminaci ekonomických ztrát a nekvality.
  • Navrhování testovacích metod potvrzujících shodu produktu s požadavky zákazníka, norem a příslušné legislativy.
  • Řízení systému hodnocení a třídění jakosti, přejímacích podmínek, postupů a výstupů.
  • Koordinace činností při zajišťování uplatňování norem příslušnými uživateli včetně kontroly a dozoru.
  • Koordinace činností při zajišťování tvorby technických norem a normativů a jejich uspořádání do sborníků.

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru strojní inženýrství KKOV 2301T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru strojírenská technologie KKOV 2303T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru stroje a zařízení KKOV 2302T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru letecká a raketová technika KKOV 2306T vhodná
Magisterský studijní program v oboru vojenská technika strojní KKOV 2304T vhodná
Magisterský studijní program v oboru strojírenství se zaměřením na ekonomiku a řízení KKOV 2305T vhodná
Magisterský studijní program v oboru metalurgické inženýrství KKOV 2109T vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace ve strojírenských normách a v technické dokumentaci strojů, přístrojů a zařízení
Zpracování technickoekonomických studií, rozborů a prognóz jakosti ve strojírenské výrobě
Zjišťování příčin snížené kvality strojírenských výrobků a návrhy opatření k dosažení předepsané jakosti a kvality
Zpracování plánů řízení jakosti nových výrobků a procesů ve strojírenské výrobě
Stanovování způsobů hodnocení a třídění jakosti a přejímacích podmínek ve strojírenské výrobě
Orientace v normách jakosti a kvality ve strojírenství
Vyhodnocování systémů řízení jakosti v organizaci strojírenské výroby
Dohled nad prováděním revizí a zkoušek technické způsobilosti technických zařízení z hlediska předepsané jakosti a kvality
Koordinace zpracování technickoekonomických studií, rozborů a prognóz jakosti ve strojírenské výrobě
Metodické řízení vstupní, výstupní a mezioperační kontroly ve strojírenské výrobě
Metodické řízení normalizace, metrologie a zkušebnictví ve strojírenské výrobě
Koordinace řízení jakosti, normalizace a zkušebnictví ve strojírenské výrobě

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technické kreslení ve strojírenství a v kovovýrobě
kovové materiály a slitiny a jejich vlastnosti (např. tvrdost, pružnost, houževnatost aj.)
strojní součásti a polotovary a jejich parametry (rozměry, jakost povrchu aj.)
strojní mechanismy
základy technologií ve strojírenství a v kovovýrobě, základní druhy strojů a zařízení
systémy a standardy jakosti a kvality ve strojírenství a kovovýrobě
automatizované systémy řízení výroby CAD/CAM
personální management

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke zvládání stresu a zátěže
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence k flexibilitě
Kompetence ke kreativitě
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence k vedení lidí
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k výkonnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění
  • Duševní poruchy
  • Poruchy chování

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2023 celkem

Strojní inženýři (CZ-ISCO 2144)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 67 098 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 44 459 Kč do 97 363 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Strojní inženýři kontroly a řízení kvality (CZ-ISCO 21445)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 63 390 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 43 108 Kč do 98 582 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

ESCO

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.

Kód podskupiny Název podskupiny v ESCO URL - podskupiny v ESCO
2144 Strojní inženýři http://data.europa.eu/esco/isco/C2144