NSP.CZ

Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Povolání

Samostatný rybářský technik

Odborný směr:

Zemědělství a veterinární péče

Odborný podsměr:

živočišná výroba

Kvalifikační úroveň:

Bakalářský studijní program; Vyšší odborné vzdělání (NSP 6)

Platové rozmezí:

27 000 Kč - 46 000 Kč

Detailní informace

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

30833

Datum zveřejnění

30. 9. 2008

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Samostatný rybářský technik organizuje a řídí práce při zajišťování chovu ryb a vodní drůbeže.

Pracovní činnosti

  • Navrhování a realizace melioračních opatření.
  • Sledování a vyhodnocování jakosti vod a návrh opatření k optimalizaci její kvality.
  • Vyhodnocení stavu obsádek ryb.
  • Zajišťování reprodukce ryb a vodní drůbeže.
  • Organizování chovu vodní drůbeže.
  • Sestavování obsádkových plánů.
  • Organizování zpracování ryb, včetně zajištění zásad hygieny a potravní bezpečnosti.
  • Návrhy a realizace zoohygienických opatření.
  • Vedení vodohospodářské agendy, účast při vodoprávních jednáních.
  • Zajišťování obchodní činnosti.
  • Vedení příslušné dokumentace.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Organizace činností při pokusných odlovech a výlovech rybníků a při nasazování, přepravě a vysazování ryb. 9
Organizace chovu ryb v uzavřených intenzivních chovech. 9
Provádění a organizace přirozených a umělých výtěrů ryb a odchovu raných stádií plůdku. 9
Sestavování obsádkových plánů. 9
Odebírání vzorků ryb a vody, jejich analýza a vyhodnocení dopadu chovu ryb na stav životního prostředí. 8
Organizace ochranné a strážní služby. 8
Stanovování intenzity přikrmování ryb. 8
Stanovování potřeby hnojení a vápnění v závislosti na aktuálním stavu prostředí. 8
Vyhodnocení výsledků pokusných odlovů. 8
Zabezpečování činností v chovech vodní drůbeže. 8
Zajišťování technicko-bezpečnostního dohledu na rybnících. 8

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Bakalářský studijní program v oboru zootechnika KKOV 4103R nejvhodnější
Zemědělství RVP 41-31-N/xx nejvhodnější
Vyšší odborné vzdělání ve skupině oborů ekologie a ochrana životního prostředí KKOV 16xxN vhodná
Bakalářský studijní program ve skupině oborů ekologie a ochrana životního prostředí KKOV 16xxR vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3 4 5 6 7 8
Organizace výlovu rybníků
Řízení nasazování a vysazování ryb a vodní drůbeže (sádkování), přepravy ryb a jejich prodeje
Organizace a řízení reprodukce, odchovu a výkrmu jatečné vodní drůbeže
Sestavování podkladů pro účtování, kalkulace a tvorbu cen v živočišné výrobě
Sestavování obsádkových plánů v rybničním hospodářství
Výběr generačních ryb, jejich výtěr, hodnocení vývojových stadií ryb a určování chovatelských opatření
Určování krmných dávek a zajištění krmení ryb a vodní drůbeže
Provádění kontrolních odlovů, hodnocení růstu a zdravotního stavu ryb
Provádění melioračních opatření (stanovení dávek vápnění a hnojení) a vyhodnocení jejich dopadu na stav životního prostředí
Provádění technickobezpečnostního dohledu jako prevence škod
Provádění odběrů vzorků ryb a vody, terénní a laboratorní analýza vlastností vody
Umělý a přirozený výtěr ryb, odchov raných stádií plůdku
Vedení evidence o chovu ryb a jednotlivých věkových kategorií
Posuzování stavu rybničního hospodářství a jeho vývoje
Rozhodování o zoohygienických opatřeních v chovu ryb a vodní drůbeže
Šlechtění a plemenitba ryb a vodní drůbeže (selekce, značení, evidence)

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3 4 5 6 7 8
rybářská legislativa
chov ryb a vodní drůbeže
výlov rybníků
ekonomika, plánování, řízení a obchodní činnost v rybničním hospodářství a ve zpracování ryb
ichtyologie
hydrobiologie
ekologie vodního prostředí
výživa a krmení ryb a vodní drůbeže
základy hygieny a prevence chovu ryb a vodní drůbeže
plemenitba ryb a vodní drůbeže

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke zvládání stresu a zátěže
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence k flexibilitě
Kompetence ke kreativitě
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence k vedení lidí
Kompetence k orientaci na zákazníka a uspokojování zákaznických potřeb
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k výkonnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Celková fyzická zátěž
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Duševní zátěž
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Onemocnění oběhové soustavy.
  • Poruchy termoregulace.
  • Onemocnění ledvin.
  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Závažná onemocnění dýchacích cest a plic.
  • Závažná onemocnění ledvin, močových cest.
  • Závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému.
  • Onemocnění oběhové soustavy s funkčním omezením.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest a plic s těžší poruchou funkce.
  • Nemoci pohybového systému, omezující pohyblivost a svalovou sílu.
  • Poruchy prokrvení končetin.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Chladová alergie.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Technici v oblasti zemědělství, rybářství a vodohospodářství (kromě úpravy a rozvodu vody) (CZ-ISCO 3142)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 35 050 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 24 440 Kč do 50 245 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 35 396 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 422 Kč do 45 549 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.