Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

specializace

Business Architect

Odborný směr:

Informační technologie

Odborný podsměr:

navrhování, projektování a poradenství v IT

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

36 000 Kč - 68 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Byznys architekt,  Procesní architekt

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103102

Datum zveřejnění

31. 3. 2017

Datum poslední aktualizace

26. 3. 2024

Charakteristika

Business Architect analyzuje a navrhuje systém řízení podniku a v jeho rámci podnikové procesy, analytické, plánovací a rozhodovací aktivity. Definuje business požadavky na podporu informačního systému a informačních a komunikačních technologií (IS/ICT). Zabývá se vymezením efektů navrhovaných změn procesů a nasazení IS/ICT jak ex ante tak ex post. Podílí se na návrhu nasazování/implementaci standardizovaného podnikového software a navrhuje jeho přizpůsobení podnikovým procesům.

Pracovní činnosti

  • Analýza, návrh, dokumentace, standardizace a optimalizace podnikových procesů a podnikové organizace (pro různé procesy – např. finance, obchod, výroba a pro různá odvětví).
  • Spolupráce při návrhu a implementaci podnikové architektury (podnikatelský model, dodavatelský řetězec, byznys procesy, organizační struktura, zodpovědnosti/pravomoci).
  • Analýza a určování nákladů a byznys efektů dosahovaných prostřednictvím IS/ICT, vyhodnocování návratnosti investic do informatiky, identifikace kritických míst.
  • Spolupráce na zpracování zadávací dokumentace pro dodávku nových podnikových aplikací.
  • Spolupráce na návrhu a řešení aplikační architektury v podniku.
  • Analýzy uživatelských požadavků a návrh informatických služeb podporujících podnikové procesy, jednání se zákazníky/uživateli.
  • Specifikace požadavků na softwarové aplikace a nasazování či přizpůsobení (customizace) standardního software.
  • Komunikace s dodavatelem.
  • Spolupráce při zaškolování uživatelů podnikových aplikací.
  • Specifikace nároků a spolupráce na řešení integračních úloh (zejména integrace aplikací a dat).
  • Testování navržených řešení.
  • Návrh, vytváření a vyhledávání informačního obsahu (informatických služeb, portálu, webu) na podporu řízení organizace.
  • Řízení kvality informačního systému v kontextu mezinárodních norem.
  • Spolupráce na analýze rizik IS/ICT, zajišťování podkladů pro řízení kontinuity činností organizace (business continuity) v případě výpadku IS/ICT.

Příklady činností ze veřejného sektoru

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Samostatné řešení výzkumných a vývojových úkolů nebo samostatné provádění výzkumných a vývojových prací v rámci projektu vedeného vedoucím týmu. 13
Řešení výzkumných a vývojových úkolů se zadanými vstupy a vymezenými výstupy ve fázích širšího výzkumného úkolu nebo jiného celku (vedeného vedoucím týmu) s konkrétními vazbami na navazující systémy a poměrně konkrétními jevy. 13
Definice potřeb, posuzování, vyhodnocování a výběr komplexních projektů vývoje informačních systémů, programového vybavení nebo informačních služeb. 13
Tvorba nebo komplexní posuzování návrhů právních předpisů s celostátní působností nebo komunitárních předpisů, analýza právního a skutkového stavu, zhodnocování nezbytnosti změny právního stavu, změny rozsahu právní regulace, souladu s dalšími právními předpisy, mezinárodními smlouvami a s právem Evropských společenství. 13
Všeobecná celostátní koordinace a metodické usměrňování orgánů územních samosprávných celků. 13
Tvorba koncepce výkonu státní správy v území a v podmínkách územních samosprávných celků se zaměřením na ekonomickou, finanční, kompenzační, dislokační a právní problematiku včetně tvorby koncepce příspěvků na výkon státní správy územním samosprávným celkům a srovnávacích analýz. 13
Tvorba koncepce a komplexní koordinace veřejné správy a veřejných služeb rezortu včetně realizace strategických cílů k zefektivnění veřejné správy a veřejných služeb. 13
Tvorba standardů a metodik pro vytváření a rozvoj informačních systémů veřejné správy včetně jejich bezpečnosti. 13
Stanovování celostátních zásad a principů pro provádění akreditace a atestací k působení jako akreditovaný poskytovatel kvalifikovaných certifikačních služeb včetně stanovování limitních předpokladů akreditace, například v oblasti elektronického podpisu. 13
Tvorba souhrnné koncepce a metodiky financování kraje nebo hlavního města Prahy. 13
Navrhování zásadních obecných postupů ke snižování výdajů a zvyšování příjmů financovaného odvětví. 13
Koncepční analýza řešení nejsložitějších procesů a navrhování databází a rozlehlých počítačových nebo síťových prostředí s celostátním nasazením včetně interface na jiné celostátní a světové systémy. 13
Tvorba oborových standardů kvality veřejných služeb. 12
Tvorba metod a nástrojů pro řízení kvality veřejných služeb. 12

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru aplikovaná informatika KKOV 1802T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru systémové inženýrství a informatika KKOV 6209T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru inženýrská informatika KKOV 3902T vhodná
Magisterský studijní program v oboru aplikované vědy v inženýrství KKOV 3901T vhodná

Další vhodná kvalifikace k výkonu povolání

Požadavky na kvalifikační způsobilost, které jsou výhodné pro výkon povolání nebo činností např. dle oborových zvyklostí, ale jejich požadavek není upraven žádnou legislativou.

doporučené - Certifikát z oblasti návrhu podnikové architektury TOGAF Level 1
doporučené - Certifikát z oblasti návrhu podnikové architektury Zachman Certification
doporučené - Certifikát architekta podnikových procesů OCEB2 (OMG Certified Expert in BPMN 2 - Business Process Model and Notation; Object Management Group standard)

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Provádění konzultačních služeb a metodického řízení uživatelů aplikací
Orientace v legislativě
Posuzování a rozhodování o nasměrování inovačních a vývojových procesů organizace v rámci jejího celkového řízení
Orientace v metodách poradenství
Metodické stanovování cílů
Příprava reportu o projektu a jeho prezentace
Orientace v klíčových principech řízení projektu
Tvorba modelu podnikové architektury ve standardním modelovacím jazyce
Orientace v analytických metodách a technikách
Specifikace očekávaných efektů, jejich argumentace a komunikace se zadavateli a uživateli navrženého nebo implementovaného řešení IS/ICT
Schopnost rychlé orientace v podnikových procesech z oboru zákazníka
Zpracovávání dopadu strategických plánů a vizí informačních technologií v rámci řízení fungování informačního systému organizace
Orientace v legislativě týkající se IT v komerčním sektoru

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
management obecně
vlastnosti informačních systémů
analýzy uživatelských požadavků, podmínek, prostředí
projektování informačních systémů
zásady vedení pracovního kolektivu
zásady vedení porad
projektový management
management velkých podniků a společností
management rizik

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4
Informační a datová gramotnost
Prohlížení, vyhledávání a filtrování dat, informací a digitálního obsahu
Správa dat, informací a digitálního obsahu
Hodnocení dat, informací a digitálního obsahu
Komunikace a spolupráce
Netiketa
Spolupráce prostřednictvím digitálních technologií
Sdílení prostřednictvím digitálních technologií
Interakce prostřednictvím digitálních technologií
Tvorba digitálního obsahu
Autorská práva a licence
Integrace a přepracování digitálního obsahu
Tvorba digitálního obsahu
Bezpečnost
Ochrana životního prostředí
Ochrana zdraví a duševní pohody
Ochrana osobních dat a soukromí
Ochrana zařízení
Řešení problémů
Kreativní využívání digitálních technologií
Identifikace potřeb a výběr vhodných technologií
Řešení technických problémů
Identifikace nedostatků v digitálních kompetencích

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke kreativitě
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence ke kooperaci
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k řešení problémů

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění
  • Duševní poruchy
  • Poruchy chování
  • Závažná psychosomatická onemocnění

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Systémoví analytici (CZ-ISCO 2511)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 65 464 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 37 921 Kč do 120 182 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 48 460 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 36 000 Kč do 67 661 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

ESCO

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.

Kód podskupiny Název podskupiny v ESCO URL - podskupiny v ESCO
2511 Systémoví analytici http://data.europa.eu/esco/isco/C2511