• Zajištění srozumitelnosti, publikace a propagace strategie organizace v sektoru státní správy, případně její tvorba prostřednictvím navrhování a správy komplexních IT řešení.
• Zaštítění procesu formulování požadovaného budoucího stavu, popisu současného stavu a identifikování rozdílu mezi oběma stavy včetně kroků vedoucích k dosažení požadovaného budoucího stavu organizace v sektoru státní správy prostřednictvím IT řešení.
• Návrh pozitivní změny v oblasti IT řešení prostřednictvím efektivní governance, a to přes správné organizační struktury, složené z těch správných lidí, efektivních procesů a vhodných technologií při optimálně poskytovaných službách fyzickým a právnickým osobám v ČR organizacemi sektoru státní správy.
• Konzultace, vysvětlení a přesvědčení stakeholderů o principech a přínosech podnikové architektury v organizacích sektoru státní správy.
• Analýza úrovně vyspělosti podnikové architektury v organizacích sektoru státní správy, definice metriky pro podnikovou architekturu a model vzdělávání, rizika implementace podnikové architektury, včetně návrhu strategie na jejich zmírnění.
• Tvorba vize podnikové architektury a její prezentace stakeholderům v rámci organizace a získání svolení pro realizaci.
• Návrh vhodného metodického rámce - PeaF, TOGAF, Zachman a další a získání souhlasu výkonného managementu.
• Zajištění změny motivačního modelu prostřednictvím IT řešení v organizaci sektoru státní správy a nastavení vzdělávacího procesu, včetně tvorby vzdělávacích podkladů.
• Definice Metamodel (způsob sběru informací a jejich analýzy).
• Výběr a implementace nástroje pro modelování podnikové architektury.
• Návrh řídících mechanismů - mechanismy pro snižování rizik, pravidla a standardy v organizaci sektoru státní správy (governance) prostřednictvím řešení architektury IT.
• Tvorba plánů implementace governance podnikové architektury, gap analýzy a nastavení kroků k dosažení cílového stavu, průběžná konzultace při implementaci governance podnikové architektury v rámci organizace sektoru státní správy.
• Podíl na pravidelném plánování v souladu s cíli v organizace sektoru státní správy a na aktualizaci strategického směřování v souladu s legislativou ČR, EU s dopadem na architekturu IT.
• Definice modelu vzdělávání v oblasti podnikové architektury.
• Tvorba a udržování Modelu podnikové architektury (procesní model, organizační struktura, aplikační architektura, technologie apod.).
• Vyhodnocení implementace Modelu podnikové architektury dle stanovených metrik v souvislosti s posláním organizace sektoru státní správy.
• Průběžná analýza a vyhodnocení informace v Modelu organizace a jeho údržba ve vztahu k cílovému stavu.
• Definice klíčových projektů, které přímo vedou k naplnění poslání organizace a k cílovému stavu Modelu podnikové architektury, dohled nad jejich realizaci a vyhodnocení jejich přínosů.

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

• Poruchy vidění
• Duševní poruchy
• Poruchy chování
• Závažná psychosomatická onemocnění

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Klasifikace ESCO (European Skills, Competences, and Occupations) popisuje a třídí dovednosti, kompetence, kvalifikace a povolání relevantní pro trh práce Evropské unie a pro vzdělávání a odbornou přípravu. ESCO je k dispozici ve 27 jazycích, což uchazečům o zaměstnání a zaměstnavatelům umožňuje lépe komunikovat o dovednostech, kompetencích, kvalifikaci a pracovních místech v jakémkoli evropském jazyce. Cílem klasifikace ESCO je podporovat pracovní mobilitu v celé Evropě a vytvořit tak integrovanější a účinnější trh práce. Nabízí totiž „společný jazyk“ v oblasti povolání a dovedností, který mohou různé zúčastněné strany používat v otázkách zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy. Klasifikaci vytvořila Evropská komise – Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ve spolupráci se zúčastněnými stranami a s Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop). Iniciativa ESCO je součástí strategie Evropa 2020.