Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Závodní lomu 2

Odborný směr:

Těžba a úprava nerostných surovin

Odborný podsměr:

povrchové dobývání a úprava surovin

Nadřazené povolání:

Báňský technik pro povrchovou těžbu

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou; Střední vzdělání s výučním listem i maturitní zkouškou (NSP 4)

Detailní informace

Příbuzná povolání

Bezpečnostní technik pro povrchovou těžbu , Technický dozor na povrchu , Technik přípravy lomové těžby , Dispečer lomové těžby

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

30611

Datum zveřejnění

15. 8. 2016

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Závodní lomu 2 odpovídá za odborné a bezpečné řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na lomu nebo lomech s roční těžbou nerostu do 500 kT.

Pracovní činnosti

  • Řízení odborných hornických činností v lomu ve výstavbě, otvírce, přípravě, dobývání, zajištění a v likvidaci.
  • Projednávání prováděné hornické činnosti se státní báňskou správou a dalšími dotčenými orgány státní správy.
  • Schvalování příslušné provozní a technické dokumentace.
  • Zajišťování spolupráce s Policií ČR, orgány státního dozoru a odborovými orgány.
  • Kontrolní činnost.
  • Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.
  • Řízení likvidace a zdolávání havárie – zdolávání závažných provozních nehod (havárií).
  • Rozhodování o vedení a uložení dokumentace, záznamů a knih k zajištění bezpečnosti práce a provozu.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Řízení hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na lomech s celkovou roční těžbou užitkového nerostu do 500 tisíc tun. 8

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru užitá geologie KKOV 2141M nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru těžba a zpracování surovin KKOV 2142M nejvhodnější
Geotechnika RVP 21-42-M/01 nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru hornictví a geologie KKOV 2101R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru nerostné suroviny KKOV 2102R vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem - odborná způsobilost podle vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem
povinné - Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem na povrchu - odborná způsobilost podle vyhlášky č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Zajišťování spolupráce s Policií ČR, orgány státního dozoru a odborovými orgány při vyšetřování pracovních úrazů a mimořádných událostí
Zajišťování spolupráce s odborovými orgány v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a hygieny práce
Řízení likvidace a zdolávání závažných provozních nehod (havárií)
Bezpečné a odborné řízení hornické činnosti
Posuzování a navrhování pracovních postupů a výrobních technologií a jejich změn s ohledem na bezpečnostní a hygienické předpisy
Vydávání osnov teoretického a praktického školení zaměstnanců
Určování způsobu vedení a uložení dokumentace, záznamů a knih
Schvalování zavedení dopravy osob
Stanovování podmínek pro dopravu osob lanem na úklonných dopravních cestách a lhůty kontrol dopravních cest a jejich vybavení
Schvalování nově postavené nebo rekonstruované dráhy a zařízení do provozu
Vydávání osnov teoretického a praktického zácviku nových pracovníků
Kontrola vedení provozní a technické dokumentace

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
bezpečnost práce
základy ekologie
technologie povrchového dobývání
báňské záchranářství
automatizace v hornictví
geologie
strojnictví, hornické stroje a zařízení

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Vedení lidí (leadership)
Objevování a orientace v informacích
Zvládání zátěže
Aktivní přístup
Celoživotní učení
Plánování a organizování práce
Řešení problémů
Samostatnost
Výkonnost
Flexibilita
Kreativita
Kooperace (spolupráce)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Duševní zátěž
Zraková zátěž
Zátěž prachem
Zátěž teplem
Pracovní doba, směnnost
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Práce ve výškách
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Lokální zátěž jemné motoriky
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Celková fyzická zátěž
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž chemickými látkami
Zátěž vibracemi
Zátěž hlukem
Zátěž chladem
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku.
  • Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek.
  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, hutní výroby a slévárenství (CZ-ISCO 3121)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 47 155 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 35 066 Kč do 59 672 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby (CZ-ISCO 31211)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 48 060 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 35 976 Kč do 66 168 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.