Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Technik poplachových systémů

Odborný směr:

Ochrana majetku, osob a zdraví

Odborný podsměr:

technické bezpečnostní služby

Nadřazené povolání:

Technik bezpečnostních systémů

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s výučním listem tříleté (NSP 3)

Platové rozmezí:

26 000 Kč - 41 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Technik slaboproudých systémů,  Servisní technik,  Montér bezpečnostních systémů

Příbuzná povolání

Technik požární signalizace

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102430

Datum zveřejnění

31. 8. 2012

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Technik bezpečnostních systémů provádí montáž uvedení do provozu, kontrolu a servis poplachových, kamerových, přístupových, komunikačních, signalizačních a řídících systémů souvisejících s ochranou majetku a osob proti krádežím a v případu tísně.

Pracovní činnosti

  • Instalace kabelových rozvodů.
  • Montáže a oživování poplachových zabezpečovacích a tísňových systémů (PZTS).
  • Montáže a oživování přístupových a docházkových systémů vč. biometrie (ACS).
  • Montáže a oživování kamerových systémů (CCTV).
  • Montáže a oživování audio a video dveřních systémů a systémů přivolání pomoci.
  • Připojování ústředen na dohledová poplachová a přijímací centra (DPPC, PCO).
  • Funkční zkoušky a programování poplachových systémů.
  • Opravy, údržba a servis poplachových systémů.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Práce s technickou dokumentací a normami, používání této dokumentace při práci na elektrotechnických a elektronických zařízeních. 5
Montáž, oživování, opravy a údržba přenosových hovorových a datových zařízení. 5
Nastavování všech parametrů komponentů včetně oprav zjištěných závad, programování ústředen a řídících jednotek a uvádění systémů do provozu. 5
Oživování komponent poplachových systémů pomocí speciálních přístrojů a přípravků. 5
Provádění funkčních zkoušek systémů souvisejících s bezpečností vč. akustického signálu a dálkového přenosu dat. 5
Připojování ústředen na dohledová poplachová a přijímací centra. 4
Pokládka, montáž a demontáž kabelových rozvodů. 3
Montáž komponent poplachových systémů. 3
Montáž a zapojování napájecích zdrojů. 3
Osazování rozváděčů různými přístroji, např. spínači, jističi, měřicími a signálními přístroji, instalace vodičů a kabelů. 3
Připojování slaboproudých a elektronických celků do rozvaděčů. Připojení napájení slaboproudých systémů. 3

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s výučním listem v oboru mechanik elektrotechnických zařízení KKOV 2652H nejvhodnější
Střední vzdělání s výučním listem v oboru mechanik zabezpečovací techniky KKOV 2656H nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru elektronika KKOV 2643L vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru elektronika KKOV 2643M vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru elektrotechnika KKOV 2641L vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru elektrotechnika KKOV 2641M vhodná
Spojový mechanik RVP 26-59-H/01 vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Odborná způsobilost podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice § 5 – Pracovníci znalí

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Kladení elektrických kabelů, montáž, rekonstrukce a zapojování elektroinstalací, elektrických rozvodů a zařízení
Údržba a opravy zabezpečovacích a sdělovacích systémů, signalizační, vysílací, řídicí apod. techniky
Opravy elektronických přístrojů, zařízení a systémů, včetně výpočetní techniky
Sestavování, montáž, opravy, rekonstrukce, zapojování a oživování zabezpečovacích a sdělovacích systémů, signalizační, vysílací a řídicí techniky
Vyhledávání závad, oprava a údržba elektronických zařízení
Sestavování, montáž, zapojování a oživování elektrických slaboproudých rozvodů a jejich součástí a zařízení včetně připojení k napájecí soustavě
Vykonávání jednoduchých montážních prací a oprav telekomunikačních zařízení a sítí
Montáž zabezpečovacích systémů (detektory, koncentrátory, klávesnice, ústředny, spínače, jističe, apod.)
Programování řídicích jednotek a ústředen zabezpečovacích systémů
Testování, měření, opravy a údržba systémů dálkových a vyhrazených přenosů informací (např. audio, video, datové)
Volba postupu práce, nářadí, pomůcek a měřidel pro montáž, zapojování, oživování, kontrolu, diagnostikování závad a opravy zabezpečovacích a sdělovacích systémů, signalizační, vysílací a řídicí apod. techniky
Kontrola a provádění funkčních zkoušek zvukové techniky
Měření elektrických veličin, vyhodnocení naměřených hodnot
Kontrola a provádění funkčních zkoušek zabezpečovacích a sdělovacích systémů, signalizační, vysílací a řídicí techniky
Diagnostikování poruch zařízení a sítí elektronických komunikací
Orientace v normách a v technické dokumentaci pro provádění instalace, údržby a oprav elektronických přenosových telekomunikačních zařízení
Měření technických veličin a parametrů při provádění instalace, údržby a oprav zařízení sítí elektronických komunikací
Orientace v technické dokumentaci a normách a používání této dokumentace při montáži a zapojování slaboproudých zařízení
Orientace v technické dokumentaci a normách a používání této dokumentace při montáži a zapojování zařízení poplachových systémů

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
technické bezpečnostní systémy
zařízení a systémy elektronických komunikací
počítačový hardware
elektrotechnika
elektrotechnické materiály, vodiče, kabely
technické kreslení v elektrotechnice
měření elektrických veličin
vnitřní elektrické rozvody a silnoproudá zařízení
elektronika obecně
elektronické prvky
sdělovací a zabezpečovací technika a systémy
normy elektrických obvodů a instalací

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Objevování a orientace v informacích
Zvládání zátěže
Aktivní přístup
Celoživotní učení
Plánování a organizování práce
Řešení problémů
Samostatnost
Výkonnost
Uspokojování zákaznických potřeb
Flexibilita
Kreativita
Kooperace (spolupráce)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Práce ve výškách
Zátěž hlukem
Zátěž prachem
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Duševní zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž vibracemi
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku.
  • Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek.
  • Poruchy vidění.
  • Onemocnění končetin s poruchou funkce včetně poúrazových stavů.
  • Závažná onemocnění pohybového a nervového systému, omezující jemnou motoriku a koordinaci pohybů.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Elektromechanici (CZ-ISCO 7412)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 34 399 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 404 Kč do 48 985 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 31 080 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 909 Kč do 40 430 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Elektromechanici elektrických zařízení (kromě zařízení v dopravních prostředcích) (CZ-ISCO 74121)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 34 086 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 794 Kč do 48 030 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 32 116 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 964 Kč do 40 503 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.