Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

specializace

Referent specialista rozpočtu a financování územně samosprávních celků

Odborný směr:

Povolání vyřazená z kategorického třídění pro svoji neaktuálnost

Odborný podsměr:

státní správa

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

32 000 Kč - 63 000 Kč

Detailní informace

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

101353

Datum zveřejnění

30. 9. 2008

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Referent specialista rozpočtu a financování územně samosprávních celků (ÚSC) spravuje finanční vztahy územních rozpočtů ke státnímu rozpočtu (SR) a státnímu závěrečnému účtu.

Pracovní činnosti

  • Tvorba právních předpisů, koncepcí, strategie a metodiky týkající se financování ÚSC.
  • Tvorba návrhů finančních vztahů SR k rozpočtům ÚSC.
  • Posuzování veškerých předpisů, koncepcí, strategií a metodiky, týkajících se území, vytvořených jinými resorty.
  • Správa části SR týkající se realizace dotací ÚSC z kapitol všeobecné pokladní správy (VPS) a operací státních finančních aktiv (OSFA).
  • Příprava a uvolňování dotací poskytovaných v rámci souhrnného finančního vypořádání vztahů SR k rozpočtům ÚSC.
  • Výkon řídící kontroly při čerpání prostředků z rozpočtů ÚSC podle zákona o finanční kontrole.
  • Operativní řízení financování ÚSC v průběhu roku a zpracovávání analýz financování rozpočtů ÚSC.
  • Tvorba právních předpisů týkajících se financování ÚSC včetně harmonizace legislativního a rozpočtového rámce veřejných financí.
  • Správa databází s údaji o ÚSC.
  • Posuzování návrhů na prominutí odvodů a penále, vyměřených na základě porušení rozpočtové kázně v oblasti své působnosti.

Příklady činností ze veřejného sektoru

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Stanovování hlavních směrů rozvoje a metodiky financování příslušného odvětví, tvorba souhrnné koncepce a metodiky financování kraje nebo hlavního města Prahy 13
Tvorba koncepce rozpočtu a dotační politiky kraje nebo hlavního města Prahy 13

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru právo a právní věda KKOV 6805T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru ekonomické teorie KKOV 6201T nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru právo a právní věda KKOV 6805R vhodná
Magisterský studijní program v oboru hospodářská politika a správa KKOV 6202T vhodná
Bakalářský studijní program v oboru ekonomické teorie KKOV 6201R vhodná
Magisterský studijní program ve skupině oborů stavebnictví, geodézie a kartografie KKOV 36xxT vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Tvorba právních předpisů, koncepcí, strategie a metodiky týkající se financování územně samosprávních celků
Tvorba návrhů finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům územně samosprávních celků
Výkon řídící kontroly při čerpání prostředků z rozpočtů územně samosprávních celků
Správa databází s údaji o územně samosprávních celcích
Harmonizace legislativního a rozpočtového rámce veřejných financí
Operativní řízení financování územně samosprávních celků v průběhu roku a zpracovávání analýz financování rozpočtů územně samosprávních celků

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
finanční analýzy, výpočty a vyhodnocování ekonomických ukazatelů, ekonomické bilance
veřejné finance obecně
státní správa a samospráva na centrální úrovni
právní věda, právní principy a zásady
makroekonomie
práce se softwarem pro odborné aplikace
příprava a realizace investiční výstavby

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke zvládání stresu a zátěže
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence k flexibilitě
Kompetence ke kreativitě
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k výkonnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Zraková zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy vidění
  • Duševní poruchy
  • Poruchy chování
  • Závažná psychosomatická onemocnění

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Specialisté v oblasti účetnictví (CZ-ISCO 2411)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 50 789 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 30 804 Kč do 97 342 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 42 040 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 32 050 Kč do 58 872 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Rozpočtáři specialisté (CZ-ISCO 24115)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 47 427 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 30 564 Kč do 78 472 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 45 349 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 33 925 Kč do 62 822 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.