Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Referent specialista pro zahraniční politickou (diplomatickou) službu

Odborný směr:

Povolání vyřazená z kategorického třídění pro svoji neaktuálnost

Odborný podsměr:

státní správa

Nadřazené povolání:

Referent specialista zahraničně politických vztahů a služby

Kvalifikační úroveň:

Magisterský studijní program (NSP 7)

Platové rozmezí:

26 000 Kč - 62 000 Kč

Detailní informace

Alternativní nazvy

Specialista pro diplomatickou službu

Příbuzná povolání

Referent specialista rozvojové a humanitární pomoci , Referent specialista pro zahraniční politiku

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

101452

Datum zveřejnění

30. 9. 2008

Charakteristika

Referent specialista pro zahraniční politickou (diplomatickou) službu rozvíjí diplomatické vztahy, prosazuje zahraniční politiku ČR a chrání práva a zájmy ČR a jejích občanů.

Pracovní činnosti

  • Podílí se na tvorbě a realizaci zahraničně politické orientace České republiky pro státy své působnosti a vůči mezinárodním organizacím a integračním seskupením.
  • Získává, zpracovává, hodnotí a zasílá do ústředí informace o vnitropolitické, zahraničněpolitické, bezpečnostní a hospodářské situaci přijímajícího státu se zvláštním zřetelem na jeho vztahy k ČR.
  • Vyhledává a využívá vhodné formy a prostředky k šíření informací o ČR a zvyšování publicity ČR v zahraničí.
  • Spolupracuje s představiteli nevládních organizací při realizaci priorit zahraniční politiky ČR.
  • Zajišťuje, podporuje a koordinuje vztahy českých krajanů s ČR.
  • Zabezpečuje styky v oblasti kultury, školství, vědy, církví a zdravotnictví.
  • Předkládá návrhy na smluvní nebo jinou úpravu jednotlivých oblastí vztahů s přijímajícím státem.
  • Sleduje plnění mezinárodních smluv, kterými jsou ČR a přijímající státy vázány.
  • Obsahově připravuje a zabezpečuje návštěvy oficiálních představitelů ČR a přijímajícího státu a podílí se na jejich jednáních.
  • Zajišťuje účast ČR v procesu kontroly zbrojení a spolupráce v oblasti vojenské bezpečnosti.
  • Vykonává koordinační, analytickou a posudkovou činnost ve vztahu ČR k jiným státům a mezinárodním organizacím v oblasti politické, ekonomické, bezpečnostní, kulturní, vzdělávací a dalších oblastech.
  • Odpovídá za diplomatické vztahy a zapojení ČR do evropských a mezinárodních organizací zajišťujících společnou bezpečnostně obrannou strategii.
  • Spolupracuje na formulaci, provádění a koordinaci bezpečnostní politiky ČR.
  • Zajišťuje působení ČR v EU a vypracování pozic ČR k institucionálním otázkám EU.
  • Spolupracuje na tvorbě politiky ČR ve vztahu k EU a k dalším mezinárodním organizacím.
  • Plní konkrétní úkoly při realizaci české zahraniční politiky vůči cizím státům a mezinárodním organizacím.
  • Udržuje a rozvíjí vztahy s diplomatickými zastoupeními jiných států a dalšími orgány jiných států v zemi působnosti.
  • Vypracovává analýzy a prognózy vnitropolitického vývoje a zahraniční politiky přijímajícího státu.
  • V zemi působnosti se aktivně podílí na kontrole správného nakládání s prostředky české rozvojové, humanitární a transformační pomoci.

Příklady prací z veřejného sektoru

Příklady prací a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Tvorba návrhu koncepce zahraniční politiky České republiky a návrhy zásadních opatření k jejímu provádění pro státy daného teritoria. Tvůrčí systémové práce, řešení nejnáročnějších úkolů zásadního významu v oblasti zahraniční politiky České republiky. 15
Tvorba a realizace zahraničně politické orientace České republiky pro státy daného teritoria nebo v přijímacích státech. 14
Tvorba koncepce zahraniční bezpečnostní politiky České republiky a prognózy vnitropolitického vývoje, zahraniční a bezpečnostní politiky jiného státu či skupin států. 14
Koordinace a analýza vztahů ČR s jiným státem či skupinou států, vymezování politického rámce rozvoje smluvní základny těchto vztahů, sledování provádění mezinárodních smluv v relaci, reagování České republiky na nestandardní události a jevy v mezinárodní politice (ozbrojené konflikty, eskalace napětí), koordinace vztahů s mezinárodními regionálními politickými uskupeními. 13
Koordinace diplomatických vztahů ČR s jiným státem, skupinou států nebo s mezinárodními orgány a organizacemi v oblasti politické, ekonomické, bezpečnostní, konzulární, kulturní, vědecké, školské a zdravotnické politiky státu, statistiky a krajanských a nevládních vztahů včetně jejich vyhodnocování a v oblasti realizace dvoustranných a mnohostranných smluvních dokumentů. 13
Stanovování zahraničně politické orientace České republiky v jednotlivých oborech. 13
Zajišťování diplomatických vztahů ČR vůči jinému státu či skupině států, příslušným mezinárodním vládním organizacím a mezinárodním orgánům včetně koordinace přípravy podkladů a stanovisek zabezpečování vnitrostátních předpokladů pro spolupráci. 12
Koordinační, analytická a posudková činnost v oblasti ekonomického, politického, bezpečnostního, environmentálního, kulturního a vzdělávacího vývoje nebo jiných společenských oblastí ve vztahu ČR k jiným státům a mezinárodním orgánům a organizacím. 12
Samostatná realizace koncepce zahraniční politiky ČR k jinému státu či skupině států, koordinace přípravy podkladových materiálů o jiném státu či skupině států a jejich aprobace. 11
Analytická a realizační činnost v jednotlivých oblastech vztahů ČR s jiným státem nebo skupinou států, vyhodnocování politických aspektů ekonomického vývoje, environmentální, kulturní, vědecké, vzdělávací, zdravotnické a konzulární politiky státu, zajišťování realizace dvoustranných smluvních dokumentů. 11
Samostatné zajišťování agendy vztahů s krajanskými a nevládními organizacemi v jiném státě nebo na teritoriu skupiny jiných států. 11

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Magisterský studijní program v oboru mezinárodní ekonomické vztahy KKOV 6210T nejvhodnější
Magisterský studijní program v oboru mezinárodní teritoriální studia KKOV 6702T vhodná
Bakalářský studijní program KKOV xxxxR vhodná
Magisterský studijní program v oboru právo a právní věda KKOV 6805T vhodná
Magisterský studijní program KKOV xxxxT vhodná
Magisterský studijní program v oboru humanitní studia KKOV 6107T vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu pracovní pozice – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Způsobilost podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Zpracovávání koncepce a metodiky usměrňování činnosti zastupitelského úřadu a jeho jednotlivých úseků
Zpracovávání koncepce politického zabezpečování stykových akcí s představiteli jiného státu nebo mezinárodních vládních organizací v rámci diplomatické činnosti zastupitelského úřadu
Posuzování nestandardních událostí a jevů v mezinárodní politice (ozbrojené konflikty, eskalace napětí) a reagování na tyto jevy v rámci diplomatické činnosti zastupitelského úřadu
Analyzování vztahů ČR s jiným státem či skupinou států a vymezování politického rámce rozvoje smluvní základny těchto vztahů, v rámci diplomatické činnosti zastupitelského úřadu
Analyzování ekonomických, politických, bezpečnostních, environmentálních a kulturních vztahů ČR k jinému státu či skupině států v rámci diplomatické činnosti zastupitelského úřadu
Koordinování diplomatických vztahů ČR s jiným státem či skupinou států v oblasti politické, ekonomické, bezpečnostní, konzulární, kulturní, vědecké, školské a zdravotnické politiky
Koordinování vztahů s mezinárodními regionálními politickými uskupeními v rámci diplomatické činnosti zastupitelského úřadu
Koordinování přípravy podkladových materiálů o jiném státu či skupině států v rámci diplomatické činnosti zastupitelského úřadu
Zabezpečování diplomatických vztahů s jiným státem či skupinou států, prosazování koncepce zahraniční politiky ČR a ochrana práv a zájmů ČR
Zajišťování účasti ČR v procesu kontroly zbrojení a spolupráce v oblasti vojenské bezpečnosti v rámci diplomatické činnosti zastupitelského úřadu
Tvorba koncepcí a metodik ve svěřené působnosti

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
počítačové prezentace
právo Evropské unie
projektový management
právní věda, právní principy a zásady
diplomatické zastupování státu

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině
Jazyková způsobilost v dalším cizím jazyce

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Specialisté v oblasti strategie a politiky organizací (CZ-ISCO 2422)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 42 384 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 20 449 Kč do 89 898 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 40 502 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 520 Kč do 61 848 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Specialisté v oblasti řízení rizik (CZ-ISCO 24221)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 55 111 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 30 749 Kč do 104 697 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Specialisté v oblasti zahraničních vztahů a služeb (CZ-ISCO 24226)

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 38 658 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 696 Kč do 58 629 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.