• Tvorba koncepce fiskální politiky státu a její transformace do ekonomických nástrojů státního rozpočtu (SR).
• Koordinace makroekonomických politik z hlediska cílů fiskální politiky vč. jejich koordinace v rámci EU.
• Formulace strategických hospodářsko politických dokumentů ČR z hlediska fiskální politiky a její koordinace s politikami v rámci EU.
• Zpracovávání makroekonomických a fiskálních analýz, predikcí a prognóz zejména pro potřeby formulace fiskální a rozpočtové politiky ve střednědobém horizontu vč. sestavení návrhu státního rozpočtu a hodnocení jeho plnění.
• Zpracování dlouhodobých a střednědobých scénářů ekonomického vývoje ČR, zpracování fiskálních scénářů a vyhodnocování variant makroekonomické a fiskální politiky.
• Zpracování analýz a krátkodobé predikce vývoje veřejných financí, včetně jednotlivých segmentů sektoru vládních institucí.
• Hodnocení vývojových trendů a identifikace rizik fiskálního vývoje, včetně jejich dopadů na fiskální i na makroekonomickou oblast pro účely přípravy rozpočtové politiky, návrhu SR a jeho střednědobého výhledu, plnění SR a státního závěrečného účtu.
• Sledování a analýza základních ekonomických tendencí světové ekonomiky, sledování a vyhodnocování fiskálního vývoje a fiskální politiky zejména v EU.
• Tvorba stanovisek k základním opatřením a záměrům vlády, analýza a vyhodnocení jejich dopadů jak z hlediska fiskální stability, tak i celkového ekonomického vývoje.
• Analýza a vyhodnocování dopadů institucionálních změn v oblasti veřejných financí z hlediska stability veřejných financí a její udržitelnost.
• Makroekonomické a fiskální modelování pro potřeby analýz, prognóz a hodnocení fiskálních dopadů makroekonomických i strukturních politik.
• Tvorba nástrojů a informačních zdrojů pro hodnocení a prognózování makroekonomického vývoje a pro formulování a hodnocení dopadů fiskální a rozpočtové politiky.
• Spolupráce s mezinárodními ekonomickými a finančními organizacemi, zejména s OECD, MMF a SB včetně poskytování požadovaných údajů v gesci Ministerstva financí.
• Zajišťování formalizovaného i neformálního dialogu vládních i nevládních ekonomických pracovišť sledujících stabilitu a transparentnost makroekonomických fiskálních analýz a prognóz.

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

• Poruchy vidění
• Duševní poruchy
• Poruchy chování
• Závažná psychosomatická onemocnění

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

• Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.