Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

povolání

Odborný pracovník v oblasti mezinárodní spolupráce s dětmi a mládeží

Odborný směr:

Věda, vzdělávání, sport

Odborný podsměr:

výchova předškolní a mimoškolní

Kvalifikační úroveň:

Pomaturitní krátkodobé vzdělání (NSP 5)

Detailní informace

Alternativní názvy

Zahraniční tajemník,  International Secretary

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102849

Datum zveřejnění

1. 6. 2015

Datum poslední aktualizace

26. 3. 2024

Charakteristika

Odborný pracovník v oblasti mezinárodní spolupráce s dětmi a mládeží zajišťuje komunikaci se zahraničními organizacemi a organizuje účast v mezinárodních projektech.

Pracovní činnosti

  • Základní administrativní podpora pro orgány organizace v oblasti mezinárodní spolupráce/v zahraničí, a to na národní, ale i regionální a místní úrovni.
  • Organizační zajištění přijímání zahraničních návštěv v ČR.
  • Podpora skupin i jednotlivců při výjezdech do zahraničí popřípadě při akcích v ČR (nákup letenek, jízdenek, ubytování, získávání podkladů od partnerů a „non-stop asistenční služba“).
  • Příprava informací a nabídek zahraniční činnosti dovnitř organizace.
  • Zajištění překladu informací a dalších materiálů ze zahraničí v základním rozsahu.
  • Zpracování projektů do dotačních programů (na místní až centrální úrovni).
  • Zajištění základní komunikace s mezinárodní/hostitelskou organizací v zahraničí, jíž je česká organizace členem/partnerem.
  • Příprava jednorázových projektů v ČR i v zahraničí (např. mezinárodní semináře) a spolupráce při přípravě a realizaci projektů v zahraničí.
  • Zastupování organizace na bi- a multi-laterárních jednáních s partnerskými organizacemi.
  • Monitoring situace a struktury v oblasti dětí a mládeže ve vztahu k mezinárodním organizacím a partnerským organizacím v zahraničí.
  • Příprava skupin dětí a mládeže/zástupců organizace na zahraniční akce.
  • Koordinace zahraničních dobrovolníků v organizaci (zejména v programu Evropská dobrovolná služba).
  • Získávání informací a nabídek zahraniční spolupráce v rámci mezinárodního síťování kontaktů.
  • Proaktivní práce s prevencí a řešením interkulturních konfliktů.
  • Propagace mezinárodních aktivit organizace.
  • Spolupráce s dalšími českými organizacemi pracujícími s dětmi a mládeží. Je kontaktní osobou pro mezinárodní/zahraniční aktivity.

Příklady činností ze veřejného sektoru

Příklady činností a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, popřípadě podle nařízení vlády č. 302/2014 Sb., o katalogu správních činností, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Zajišťování zahraničních služebních styků, vyhledávání a zajišťování zahraničních kontaktů pro aktuální potřeby organizace. Shromažďování a vyhodnocování informací o zahraničních organizacích a institucích nebo o aktuálním dění v cizině a navrhování aktivit k jejich využívání. 10
Zajišťování zahraničních služebních styků (návštěv a cest) při konání akcí hromadného charakteru (mezinárodní konference, semináře apod.). 8
Organizace a koordinace průběhu zahraničních cest i zahraničních návštěv v organizaci včetně vykonávání dílčích odborných prací v oblasti zahraničních styků. Koordinace časových a věcných návazností cest v organizaci i ve vztahu k zahraničním partnerům. 8
Zajišťování hospodaření s devizovými prostředky organizace spojené se zahraničními cestami zaměstnanců včetně předávání podkladů pro sestavování rozpočtu a sledování jeho čerpání. 8
Příprava zahraničních pracovních cest a zahraničních návštěv, organizační zajišťování programu, schůzek a jednání se zahraničními partnery. 7
Zpracovávání cestovních příkazů k zahraničním pracovním cestám včetně nároků na cestovní náhrady. 7
Příprava a kompletace dokladů a dokumentů k zahraničním pracovním cestám jednotlivých osob, například cestovních dokladů, jízdenek, letenek, pojištění, cestovních příkazů a platidel. 6

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Vyšší odborné vzdělání v oboru cestovní ruch KKOV 6543N nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou KKOV xxxxK vhodná
Bakalářský studijní program v oboru pedagogika KKOV 7501R vhodná
Střední vzdělání s vyučením i maturitní zkouškou RVP xx-xx-L/xx vhodná
RVP vhodná
RVP vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace

  • Samostatný pracovník / samostatná pracovnice cestovní kanceláře a cestovní agentury ( 65-032-N )
  • Místní zástupce/zástupkyně cestovní kanceláře ( 65-026-M )

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Zajišťování marketingu mezinárodní spolupráce v oblasti práce s dětmi a mládeží
Zajišťování komunikace se zahraničními partnery
Příprava zahraničních výjezdů skupin i jednotlivců
Organizační, finanční a programové zajištění přijímání zahraničních návštěv v ČR
Příprava projektů a grantových žádostí v oblasti mezinárodní spolupráce s dětmi a mládeží
Vedení mladých lidí k interkulturnímu učení
Koordinace zahraničních dobrovolníků v organizaci

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
angličtina
management obecně
nespecifikovaný cizí jazyk
obecná pedagogika
zásady BOZP
základy komunikace, komunikační dovednosti, metody alternativní komunikace
manažerské účetnictví

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině
Jazyková způsobilost v dalším cizím jazyce

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence k flexibilitě
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k orientaci na zákazníka a uspokojování zákaznických potřeb
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k aktivnímu přístupu

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákoníku práce a k nim prováděcích předpisů).
Nastavené zátěže a rizika jsou pouze orientační a vždy je nutno přihlédnout k podmínkám, které se vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli, tudíž se mohou u různých zaměstnavatelů lišit.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání je upraveno zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a vyhláškou č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Vyhláška upravuje organizaci, obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově a stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání nebo specializace povolání je vždy závislá na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií výkonu povolání nebo specializace povolání. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Podmínky zdravotní způsobilosti pro vstup a samotný výkon povolání či oboru nebo skupiny povolání, které podléhá oborové legislativní regulaci (např. lékař, veterinář, učitel, advokát, policista, voják apod.) jsou upraveny specifickou legislativou a nesplnění požadavků definovaných touto legislativou je důvodem k vyloučení nebo k následnému pozbytí pravomoci tuto činnost/povolání vykonávat.

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je pouze orientační.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Duševní poruchy
  • Poruchy chování
  • Závažná psychosomatická onemocnění