Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Mistr kovárny

Odborný směr:

Hutnictví a slévárenství

Odborný podsměr:

tváření kovů v hutní výrobě

Nadřazené povolání:

Kovárenský technik

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

25 000 Kč - 39 000 Kč

Detailní informace

Příbuzná povolání

Kovárenský technik technolog tepelného zpracování kovů , Kovárenský technik technolog ,

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

101709

Datum zveřejnění

22. 2. 2012

Charakteristika

Mistr kovárny řídí a organizuje práce na vymezeném technologickém úseku při zajišťování úkolů stanovených operativním plánem kovárenské výroby.

Pracovní činnosti

  • Řízení technologického úseku kovárenské výroby.
  • Zajišťování komunikace mezi zaměstnanci a vedením provozu.
  • Zajišťování odborného rozvoje zaměstnanců, organizace školení.
  • Používání základních měřících metod, kontrola kvality výrobků.
  • Rozhodování v případě výskytu poruch výrobních strojů a vad výkovků.
  • Evidence technických dat o průběhu směny a výsledcích práce.
  • Evidence pracovní směnnosti, zpracování podkladových materiálů pro odměňování podřízených zaměstnanců.
  • Kontrola dosažených výsledků a jejich porovnávání se stanovenými cíli.
  • Kontrola dodržování BOZP, zdravotní nezávadnosti práce, dodržování zásad ochrany životního prostředí a požární ochrany.
  • Vedení příslušné provozní dokumentace.
  • Kontrola dodržování pracovní a technologické kázně pracovníků svěřeného úseku.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Řízení technologického úseku kovárenského provozu při realizaci náročných výrob vyžadující speciální postupy. 8
Řízení technologických úseku kovárenského provozu. 7

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxL nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba KKOV 23xxM nejvhodnější
Strojírenská metalurgie RVP 21-44-M/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s výučním listem v oboru strojní kovář, kovářské práce KKOV 2357H vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace


Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace v normách a v technických podkladech pro provádění kovářských operací
Řízení technologického úseku kovárenské výroby
Určování optimálního využívání výrobních a pracovních kapacit na pracovištích kovárenské výroby
Orientace ve vyhláškách a technických předpisech týkajících se řízení, obsluhy a běžné údržby výrobních strojů, výrobních linek aj. výrobních zařízení
Předávání pracovních pokynů obsluze strojů a zařízení, popř. instruktáž obsluhy
Předávání strojů a zařízení k opravám, přejímka opravených strojů a zařízení
Zařizování preventivních prohlídek a oprav strojů a zařízení pro kovárenskou výrobu
Vedení podkladů pro odměňování pracovníků

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
bezpečnost práce
technické kreslení ve strojírenství a v kovovýrobě
obecné zásady a postupy péče o stroje, zařízení a investiční celky
kovové materiály a slitiny a jejich vlastnosti (např. tvrdost, pružnost, houževnatost aj.)
strojní součásti a polotovary a jejich parametry (rozměry, jakost povrchu aj.)
zásady tvorby technologických postupů
nástroje, přípravky a měřidla ve strojírenství
základy technologií ve strojírenství a v kovovýrobě, základní druhy strojů a zařízení
technologie kovářství a kovárenství
technologie tepelného zpracování kovů
systémy a standardy jakosti a kvality ve strojírenství a kovovýrobě
technologie tváření kovů

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)
Ovlivňování ostatních
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž hlukem
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Celková fyzická zátěž
Duševní zátěž
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zátěž prachem
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Zátěž chladem
Zátěž vibracemi
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství) (CZ-ISCO 3122)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 35 388 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 21 813 Kč do 55 093 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 31 097 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 152 Kč do 39 255 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Mistři a příbuzní pracovníci ve strojírenství (CZ-ISCO 31223)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 37 689 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 23 390 Kč do 57 703 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 30 800 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 423 Kč do 35 250 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.