Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Kožařský technik plánovač výroby, zásobovač

Odborný směr:

Kožedělná a obuvnická výroba

Odborný podsměr:

výroba koženého zboží a galanterie

Nadřazené povolání:

Kožařský technik

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

25 000 Kč - 43 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Manager výroby,  Dodavatel komponentů

Příbuzná povolání

Technolog pro plastikářskou a gumárenskou výrobu obuvi , Kožařský technik mistr , Kožařský technik technolog výroby obuvi , Kožařský technik technolog , Kožařský technik designér a modelář , Kožařský technik kontrolor kvality

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

101852

Datum zveřejnění

15. 3. 2012

Charakteristika

Kožařský technik plánovač výroby, zásobovač vytváří i aplikuje normy a normativy spotřeby práce a početních stavů v kožedělné výrobě a zajišťuje její materiálovou přípravu.

Pracovní činnosti

  • Provádění náměrů, časových studií, včetně jejich vyhodnocování.
  • Tvorba, uplatňování a projednávání norem spotřeby práce.
  • Sledování norem a hodnocení úrovně spotřeby práce.
  • Příprava podkladů pro cenové kalkulace.
  • Vedení příslušných záznamů a dokumentace.
  • Zajišťování materiálové přípravy výroby dle stanovených pokynů.
  • Spolupráce na kalkulaci spotřeby polotovarů a materiálu, na zpracování materiálových listů a objednávek polotovarů a materiálu.
  • Kontrola kvality a množství nakoupeného materiálu, kontrola spotřeby materiálu.
  • Vypracování a vedení příslušné dokumentace.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Samostatné vypracování norem spotřeby práce. 8
Vyhodnocování měření a časových studií v procesu výroby. 8
Vypracování racionalizačních opatření. 7
Příprava podkladů pro normativy spotřeby práce, pro stanovování kapacitní průchodnosti dílen, norem obsluhy a početních stavů. 7
Shromažďování a kompletace podkladů pro tvorbu norem a normativů spotřeby práce. 7
Výpočet norem spotřeby práce na základě časových studií a sborníků norem. 7
Nákup materiálů a polotovarů. 7
Spolupráce na vypracování kalkulace spotřeby polotovarů a materiálu. 7
Zajišťování materiálové přípravy výroby ucelených částí výrob využívajících běžné univerzální stroje a zařízení. 7

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů KKOV 32xxM nejvhodnější
Zpracování usní, plastů a pryže RVP 32-41-M/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů KKOV 32xxL vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou ve skupině oborů textilní výroba a oděvnictví KKOV 31xxL vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů textilní výroba a oděvnictví KKOV 31xxM vhodná
Střední vzdělání s výučním listem v oboru svrškař, svrškařské práce KKOV 3257H vhodná
Střední vzdělání s výučním listem v oboru obuvník, obuvnické práce KKOV 3254E vhodná

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Vedení technické dokumentace kožedělné výroby
Rozbory spotřeby práce a plnění normativů v kožedělné výrobě
Stanovování druhu a množství surovin a materiálů pro kožedělnou výrobu
Stanovování standardních technologických postupů a technologických podmínek pro jednotlivé úseky kožedělné výroby
Měření spotřeby práce v kožedělné výrobě
Výpočty norem a normativů v kožedělné výrobě
Tvorba sborníků norem a normativů v kožedělné výrobě
Orientace v normách a v technických podkladech v kožedělné výrobě
Posuzování kvality obuvnických polotovarů, materiálů a obuvi

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
technologie výroby galanterního (koženého) zboží
technické kreslení v obuvnictví a zpracování usní
technologie koželužského zpracování kůže
technologie zpracování kožešin
ekonomika a řízení kožedělné a obuvnické výroby
technologie výroby usňové obuvi
systémy a standardy jakosti a kvality v obuvnictví a zpracování usní

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Duševní zátěž
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2019 celkem

Technici v ostatních průmyslových oborech (CZ-ISCO 3119)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 34 822 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 21 166 Kč do 59 460 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 32 005 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 24 559 Kč do 42 838 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Technici technologové, normovači v ostatních průmyslových oborech (CZ-ISCO 31193)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 38 818 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 245 Kč do 60 410 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.