Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Instruktor horské služby

Odborný směr:

Ochrana majetku, osob a zdraví

Odborný podsměr:

záchranná činnost

Nadřazené povolání:

Pracovník horské služby

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Detailní informace

Alternativní názvy

Mountain rescue instructor

Příbuzná povolání

Cvičitel horské služby , Člen horské služby , Psovod horské služby

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102104

Datum zveřejnění

15. 3. 2012

Charakteristika

Instruktor horské služby organizuje a koordinuje činnost stanice horské služby včetně vzdělávání pracovníků.

Pracovní činnosti

  • Realizace vzdělávacích aktivit pro pracovníky horské služby.
  • Příprava a školení členů a čekatelů horské služby.
  • Zajišťování provozu záchranných a ohlašovacích stanic horské služby.
  • Informování veřejnosti o povětrnostních a sněhových podmínkách na horách a opatřeních horské služby k zajištění bezpečnosti na horách.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Koordinace a zajišťování pravidelného vzdělávání pracovníků horské služby. 9
Koordinace a zajišťování provozu záchranných a ohlašovacích stanic horské služby. 9

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru specializace ve zdravotnictví KKOV 5345M nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů zdravotnictví KKOV 53xxM vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace


Další vhodná kvalifikace k výkonu povolání

Požadavky na kvalifikační způsobilost, které jsou výhodné pro výkon povolání nebo činností např. dle oborových zvyklostí, ale jejich požadavek není upraven žádnou legislativou.

doporučené - Průkaz způsobilosti záchranáře

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Základy pedagogiky v praxi
Organizační a koordinační činnosti na stanici horské služby
Dispečerská činnost na základně HS
Koordinace a zajišťování vzdělávacích a kondičních akcí

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
obecná pedagogika

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Uspokojování zákaznických potřeb 
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Vedení lidí (leadership)
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž chladem
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Práce ve výškách
Pracovní doba, směnnost
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Duševní zátěž
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zátěž hlukem
Zátěž prachem
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zraková zátěž
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Zátěž teplem
Zátěž vibracemi
Zátěž chemickými látkami
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Onemocnění oběhové soustavy.
  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Závažná onemocnění dýchacích cest a plic.
  • Závažná onemocnění ledvin, močových cest.
  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému.
  • Poruchy vidění.
  • Onemocnění oběhové soustavy s funkčním omezením.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest a plic s těžší poruchou funkce.
  • Závažná onemocnění páteře.
  • Onemocnění končetin s poruchou funkce včetně poúrazových stavů.
  • Závažná onemocnění pohybového systému omezující práci ve vynucené poloze.
  • Závrať jakékoliv etiologie.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Drogová závislost v anamnéze.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.
  • Nemoci pohybového systému, omezující pohyblivost a svalovou sílu.
  • Závažné stavy po úrazech či operacích pohybového systému.
  • Poruchy prokrvení končetin.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Těžká, prognosticky závažná onemocnění oběhové soustavy.
  • Chladová alergie.
  • Prognosticky závažná onemocnění pohybového systému, znemožňující zátěž páteře a trupu.
  • Prognosticky závažná chronická onemocnění pohybového systému, zamezující práci ve vynucené poloze.
  • Záchvatovité a kolapsové stavy.
  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.