Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Hutní technik přípravář výroby

Odborný směr:

Hutnictví a slévárenství

Odborný podsměr:

tváření kovů v hutní výrobě

Nadřazené povolání:

Hutní technik

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou (NSP 4)

Detailní informace

Alternativní názvy

Hutní technik plánovač výroby

Příbuzná povolání

Hutní technik mistr , Hutní technik operátor , Hutní technik normovač , Hutní technik technolog , Hutní technik metalurg , Hutní technik projektant , Hutní technik řízení jakosti , Hutní technik dispečer ,

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

103032

Datum zveřejnění

15. 8. 2016

Datum poslední aktualizace

27. 2. 2019

Charakteristika

Hutní technik přípravář výroby provádí specializovanou odbornou činnost v oblasti přípravy a zpracování podkladů pro následné sestavení plánů, koordinace a optimalizace denního pánu výroby a vyhodnocování základních parametrů.

Pracovní činnosti

  • Zajištění a zpracování podkladů v oblasti sestavování plánu výroby.
  • Sestavení měsíčních, týdenních a operativních plánů výroby.
  • Aktualizace operativních plánů výroby.
  • Koordinace plánu výroby ve spolupráci s technology, techniky řízení jakosti a dispečery.
  • Sledování a vyhodnocení základních parametrů výroby a ztrát ve výrobě.
  • Provádění operativních propočtů v plánech výroby při změně vstupních surovin a informací z výroby.
  • Vedení příslušné provozní dokumentace.

Příklady činností ze soukromého sektoru

Příklady činností nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné, nejsou podkladem pro určování zaručené mzdy. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Koordinace a optimalizace operativního plánu ve vazbě na technologii výroby a přísun vstupních surovin. 8
Tvorba dokumentace a sestavování plánů hutní výroby. 8
Zajištění výrobních a ekonomických podkladů v oblasti plánování hutní výroby. 7
Hodnocení plnění technických norem s ohledem na sortiment. 7
Evidence základních výrobních a ekonomických ukazatelů. 6

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru hutní výroba a druhovýroba KKOV 2143M nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru hutní výroba a druhovýroba KKOV 2143L nejvhodnější
Hutník operátor RVP 21-43-L/01 nejvhodnější
Hutnictví RVP 21-43-M/01 nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru strojírenství KKOV 2341M vhodná
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru strojírenská výroba KKOV 2343L vhodná

Další vzdělání

Další vzdělávání zahrnuje např. profesní kvalifikace dle zákona č.179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, akreditované vzdělávací kurzy (např. rekvalifikace) a další obecně uznávané kvalifikace, které vedou k získání požadované kvalifikace k výkonu daného povolání či specializace.

Profesní kvalifikace

  • Hutní technik přípravář výroby ( 21-072-M )

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

1 2 3 4 5 6 7 8
Orientace v přípravě výroby
Orientace ve vstupních hutnických materiálech a jejich vlastnostech
Orientace v normách a v technických postupech v hutní výrobě
Vypracovávání výpočtů a dalších podkladů pro plánování a řízení hutní výroby
Určování optimálního využívání výrobních a pracovních kapacit na pracovištích hutní výroby
Sestavování operativních plánů hutní výroby

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

1 2 3 4 5 6 7 8
ekonomika podnikatelského subjektu obecně
práce se softwarem pro odborné aplikace

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Numerická způsobilost
Jazyková způsobilost v češtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.


Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce)
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Objevování a orientace v informacích

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Pracovní doba, směnnost
Zraková zátěž
Duševní zátěž
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Celková fyzická zátěž
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zátěž teplem
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.