NSP.CZ

Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

specializace

Bezpečnostní technik v podzemí

Odborný směr:

Těžba a úprava nerostných surovin

Odborný podsměr:

hlubinná a povrchová těžba

Nadřazené povolání:

Báňský technik pro hlubinnou těžbu

Kvalifikační úroveň:

Střední vzdělání s maturitní zkouškou; Střední vzdělání s výučním listem i maturitní zkouškou (NSP 4)

Platové rozmezí:

27 000 Kč - 49 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Bezpečnostní technik

Příbuzná povolání

Dispečer důlní výroby , Závodní , Mechanik důlní degazace , Technický dozor v podzemí , Vedoucí důlní klimatizace , Technik údržby těžní jámy , Báňský projektant , Technik přípravy důlní výroby , Technolog důlního díla

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

102335

Datum zveřejnění

15. 8. 2016

Datum poslední aktualizace

22. 11. 2017

Charakteristika

Bezpečnostní technik v podzemí zajišťuje a kontroluje plnění úkolů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem v dole.

Pracovní činnosti

  • Zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
  • Zjišťování příčin a okolností vzniku pracovních úrazů zaměstnanců, včetně vedení evidence.
  • Evidence pracovních úrazů zaměstnanců.
  • Analýza zdrojů a příčin pracovních úrazů.
  • Kontrola dodržování bezpečnostních předpisů, hygienických předpisů a pracovních podmínek na všech důlních i povrchových pracovištích.
  • Stanovení termínů odstranění zjištěných závad a nedostatků, včetně jejích kontrol.
  • Kontrola provozní dokumentace (technologické postupy, pracovní postupy).
  • Organizace přezkušování zaměstnanců z bezpečnostních předpisů.
  • Zpracování podkladů pro statistická hlášení a výkazy o úrazech a o mimořádných událostech.
  • Realizace šetření pracovních úrazů a mimořádných událostí.
  • Provádění vyhledávání a vyhodnocování rizik.
  • Kontrola používání předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků.
  • Provádění indikace ovzduší na důlních pracovištích
  • Vedení příslušné dokumentace.

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru těžba a zpracování surovin KKOV 2142L nejvhodnější
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru těžba a zpracování surovin KKOV 2142M nejvhodnější
Geotechnika RVP 21-42-M/01 nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru nerostné suroviny KKOV 2102R vhodná
Bakalářský studijní program v oboru hornictví a geologie KKOV 2101R vhodná

Legislativní požadavky na způsobilost k výkonu povolání

Nezbytné (tj. povinné) požadavky na kvalifikační způsobilost osoby k výkonu povolání – tj. požadavky upravující vstup do povolání/specializace povolání. Tyto požadavky vycházejí z konkrétního legislativního předpisu.

povinné - Hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem - odborná způsobilost podle vyhlášky č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3 4 5 6 7 8
Provádění indikace a detekce důlního ovzduší na důlních pracovištích
Vyhodnocování příčin pracovních úrazů a mimořádných událostí, navrhování opatření k jejich zamezení
Zpracovávání návrhů osnov školení, zajišťování vzdělávání zaměstnanců v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, zdravotní nezávadnosti pracovního a životního prostředí a požární prevence
Zpracovávání vnitropodnikových předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, hygieně práce a požární prevenci
Vedení evidence týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, požární prevence, pracovních úrazů a mimořádných událostí
Provádění kontrol dodržování platných norem, předpisů a směrnic o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, hygieně práce a požární prevenci na pracovištích v dole a na povrchu hlubinného dolu
Přezkušování zaměstnanců z bezpečnostních a hygienických předpisů

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3 4 5 6 7 8
báňské záchranářství
technologie dobývání, ražení a vrtných prací
mineralogie
geodézie
důlní měřictví
technologie důlní dopravy, technologie báňské údržby důlních děl, systém větrání dolů, technologie vybavování a likvidace ostatních důlních děl
horní právo
bezpečnost práce
bezpečnost v hornictví
technologie trhacích prací

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
Popis kvalifikačních úrovní
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině

Digitální kompetence

Digitální kompetence jsou souborem teoretických znalostí, praktických dovedností, schopností a postojů člověka nezbytných pro používání informačních a komunikačních technologií a digitálních médií k plnění pracovních úkolů.

Pro toto povolání nejsou digitální kompetence dosud zpracovány.

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Osobnostní kompetence
Kompetence ke zvládání stresu a zátěže
Kompetence k celoživotnímu vzdělávání
Kompetence k flexibilitě
Kompetence ke kreativitě
Interpersonální kompetence
Kompetence k efektivní komunikaci
Kompetence k vedení lidí
Kompetence ke kooperaci
Kompetence k ovlivňování a rozvíjení ostatních
Kognitivní kompetence
Kompetence k objevování a orientaci v informacích
Výkonové kompetence
Kompetence k aktivnímu přístupu
Kompetence k plánování a organizování práce
Kompetence k řešení problémů
Kompetence k samostatnosti
Kompetence k výkonnosti

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Zátěž teplem
Zátěž hlukem
Zátěž prachem
Duševní zátěž
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Zátěž chladem
Zátěž vibracemi
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Pracovní doba, směnnost
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vylučujících výkon povolání je orientační. Výkon povolání je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Onemocnění oběhové soustavy.
  • Poruchy termoregulace.
  • Onemocnění ledvin.
  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Poruchy sluchu.
  • Chronické záněty středouší.
  • Tinnitus.
  • Chronická onemocnění dýchacích cest s poruchou funkce včetně alergických onemocnění a těžších funkčně významných deformit hrudníku.
  • Závažná chronická onemocnění kůže a spojivek.
  • Poruchy vidění.
  • Klaustrofobie.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Drogová závislost v anamnéze.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Záchvatovité a kolapsové stavy.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2020 celkem

Technici v ostatních průmyslových oborech (CZ-ISCO 3119)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 37 991 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 25 154 Kč do 60 152 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 35 814 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 637 Kč do 48 919 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Technici bezpečnosti práce a ochrany zdraví, racionalizace výroby, ergonomických studií (CZ-ISCO 31198)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 38 180 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 827 Kč do 62 901 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 33 124 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 422 Kč do 43 008 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.