Otevřená a všem dostupná databáze povolání spravovaná
Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR

Specializace

Bezpečnostní systémový analytik

Odborný směr:

Ochrana majetku, osob a zdraví

Odborný podsměr:

technické bezpečnostní služby

Nadřazené povolání:

Samostatný bezpečnostní pracovník

Kvalifikační úroveň:

Vyšší odborné vzdělání; Bakalářský studijní program (NSP 6)

Platové rozmezí:

22 000 Kč - 45 000 Kč

Detailní informace

Alternativní názvy

Bezpečnostní konzultant

Příbuzná povolání

Samostatný bezpečnostní referent , Detektiv specialista , Detektivní technik , Samostatný instruktor výcviku , Detektiv pro prošetřování událostí , Detektiv zpravodajský pracovník

Regulované povolání

Ne

ID jednotky práce

30866

Datum zveřejnění

30. 9. 2008

Charakteristika

Bezpečnostní systémový analytik navrhuje bezpečnostní politiku organizace ve vztahu k aktivům (hodnotám) společnosti, tuto politiku provádí a navrhuje management rizik.

Pracovní činnosti

  • Navrhování koncepce pro bezpečnost lidských zdrojů, zabezpečení úniku informací, fyzickou bezpečnost a její jednotlivé prvky.
  • Příprava postupů pro správu bezpečnostních technologií (poplachové, přístupové, kamerové a ostatní systémy) a protipožárních technologií.
  • Navrhování plánu pro transport aktiv mezi objekty společnosti a/nebo do objektů jiné společnosti.

Příklady prací ze soukromého sektoru

Příklady prací nejsou vyčerpávající a žádným způsobem závazné. Jsou zařazeny do 12-ti stupňové škály (viz obecná charakteristika tarifních stupňů ).

Text příkladu Tarifní stupeň
Navrhování koncepcí komplexního bezpečnostního systému organizace a systémových projektů k její realizaci. 10
Poskytování odborných konzultací, poradenství, lektorské činnosti a organizační podpory organizacím podnikatelům a veřejné správě. 10
Navrhování bezpečnostních projektů, organizací, soukromých bezpečnostních služeb dodavatelů bezpečnostních služeb apod. 9
Navrhování komplexního bezpečnostního projektu organizace. 9
Vypracování odborných (expertních) posudků bezpečnostní problematiky pro orgány veřejné správy, státního dozoru, pojišťovny, orgány policie, soudy apod. 9
Zpracování podkladů pro bezpečnostní politiku státu, regionu, organizace v oboru soukromých bezpečnostních činností se zřetelem na systém vnitřní bezpečnosti. 9

Příklady prací z veřejného sektoru

Příklady prací a jejich stupeň hodnocení vycházejí převážně z nařízení vlády č.222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, a jsou zařazeny do 16 stupňů platových tříd. Výjimku tvoří zatřídění prací v oblastech regulovaných samostatnou legislativou, které se řídí vždy dle její platné verze (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor, Armáda ČR apod.). V těchto oblastech je zatřídění prací uvedené v NSP pouze orientační.

Text příkladu Platová třída
Stanovování a komplexní zajišťování opatření pro případ mimořádných událostí a krizových situací. 10
Koordinace a výkon specializovaných odborných činností na úseku integrovaného záchranného systému, ochrany obyvatel a prevence závaţných havárií při zajišťování poskytování zdravotní péče včetně zabezpečení ochranných prostředků a zpracovávání analýz rizikových oblastí. 10
Souhrnné zajišťování připravenosti na mimořádné události a krizové stavy. 9
Souhrnné zpracovávání předepsané poţární dokumentace a dokumentace pro krizové stavy, souhrnné poskytování informací a podkladů pro zpracovávání a aktualizaci územního havarijního plánu a krizového plánu kraje. 9

Kvalifikace k výkonu povolání

Školní vzdělání

Školní vzdělání definuje stupeň a obor vzdělání (prostřednictvím KKOV a RVP), který je nejvhodnějším nebo vhodným vzdělanostním základem pro výkon příslušného povolání/specializace povolání.

Název oboru Typ číselníku KKOV/RVP Kód Vhodnost
Vyšší odborné vzdělání v oboru požární ochrana a průmyslová bezpečnost KKOV 3908N nejvhodnější
Bakalářský studijní program v oboru požární ochrana a průmyslová bezpečnost KKOV 3908R nejvhodnější
Informační technologie RVP 26-47-N/xx nejvhodnější

Kompetenční požadavky k výkonu povolání

Seznam odborných znalostí a odborných dovedností klíčových pro výkon povolání.

Odborné dovednosti

Odborné dovednosti označují schopnost vykonávat určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností. Jedná se tedy o schopnost aplikovat teoretické vědomosti v praxi.

Odborné dovednosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK)

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
Navrhování koncepcí a vypracovávání systémových projektů komplexní bezpečnosti organizací
Posuzování bezpečnostních projektů soukromých bezpečnostních služeb a jejich dodavatelů, vlastní ochrany organizací apod.
Poskytování rad a odborných konzultací, poradenské a lektorské činnosti a organizační podpora pro organizace a členy bezpečnostní komunity
Zpracovávání podkladů pro bezpečnostní politiku státu, regionu, organizace v oboru bezpečnostních činností
Vyhotovování expertních posudků pro orgány veřejné správy a státního dozoru, policii, soudy, pojišťovny apod.
Příprava a implementace dílčích bezpečnostních projektů organizací

Odborné znalosti

Odborné znalosti označují teoretické vědomosti požadované pro výkon povolání. Odborné znalosti jsou vybrány z Centrální databáze kompetencí (CDK).

Nutné
Výhodné
1 2 3 4 5 6 7 8
projektování bezpečnostních systémů organizací
technická, administrativní a informační bezpečnost orgánů a úřadů státní správy a samosprávy a jejich činnosti
ochrana a ostraha objektů, osob a majetku
osobní ochrana, ozbrojený doprovod
ochrana a ostraha bankovních objektů a transportů
technické bezpečnostní systémy

Obecné dovednosti

Odborné kompetence obecné (průřezové) jsou souborem odborných požadavků potřebných pro výkon práce, které zcela výhradně nesouvisí s určitou profesí. Mají průřezový charakter a jsou uplatnitelné napříč obory (např. práce na PC).

Kvalifikační úroveň
1 2 3
Počítačová způsobilost
Způsobilost k řízení osobního automobilu
Numerická způsobilost
Ekonomické povědomí
Právní povědomí
Jazyková způsobilost v češtině
Jazyková způsobilost v angličtině

Měkké kompetence

Měkké kompetence (soft skills) jsou souborem požadavků potřebných pro kvalitní výkon práce nezávislých na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné (např. tvořivé myšlení, komunikace, vedení lidí).

Kvalifikační úroveň
1 2 3 4 5
Efektivní komunikace
Kooperace (spolupráce) 
Kreativita
Flexibilita
Uspokojování zákaznických potřeb 
Výkonnost
Samostatnost
Řešení problémů
Plánování a organizování práce
Celoživotní učení
Aktivní přístup
Zvládání zátěže
Objevování a orientace v informacích
Ovlivňování ostatních

Zátěže a rizika výkonu povolání

Vymezují obvykle se vyskytující druhy zátěže vyplývající z konkrétních pracovních podmínek. Přehled druhů zátěže a vymezení stupňů zátěže používaný v NSP vychází ze základních zákonných norem (tj. zákoníku práce a zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcích předpisů k nim).

Konkrétní pracovní podmínky a z toho vyplývající zdravotní způsobilost k výkonu povolání se vždy vztahují ke konkrétnímu zaměstnavateli a jeho pracovním podmínkám a mohou se odlišovat. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Stupeň zátěže
1 2 3 4
Duševní zátěž
Zvýšené riziko obecného ohrožení
Pracovní doba, směnnost
Zátěž teplem
Zátěž chladem
Zátěž hlukem
Zátěž vibracemi
Zátěž prachem
Zátěž chemickými látkami
Zátěž invazivními alergeny
Zátěž biologickými činiteli způsobujícími onemocnění
Zátěž ionizujícím zářením
Zátěž neionizujícím zářením a elektromagnetickým polem včetně laserů
Zraková zátěž
Celková fyzická zátěž
Zátěž trupu a páteře s převahou statické práce (manipulace s břemeny)
Lokální zátěž - zátěž malých svalových skupin
Lokální zátěž jemné motoriky
Zátěž prací v omezeném nebo uzavřeném prostoru
Zátěž prací v nevhodných pracovních polohách
Práce ve výškách
Zvýšené riziko úrazu pracovníka
Legenda:
  • 1. Stupeň zátěže (minimální zdravotní riziko)
    Faktor se při výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimální, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska nevýznamný.
  • 2. Stupeň zátěže (únosná míra zdravotního rizika)
    Ze zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, nepřekračuje limity stanovené předpisy, vliv faktoru je akceptovatelný pro zdravého člověka.
  • 3. Stupeň zátěže (významná míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních opatření, nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků.
  • 4. Stupeň zátěže (vysoká míra zdravotního rizika)
    Úroveň zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích musí být dodržován soubor preventivních opatření, častěji dochází k poškození zdraví.

Zdravotní způsobilost k výkonu povolání

Uvádí přehled onemocnění či postižení, která vylučují nebo omezují výkon práce. U každé jednotky práce se posuzuje, zda pro ni existují onemocnění či postižení, která jsou omezujícím nebo vylučujícím faktorem pro výkon povolání nebo specializaci povolání. Při určování zdravotních podmínek se vychází z pracovních činností, pracovních podmínek a dalších kritérií popsaných v jednotce práce.

Zdravotní způsobilost je v NSP hodnocena odborníky a posudkovými lékaři (zdravotní tým). Některé obory, skupiny povolání či konkrétní povolání jsou upraveny vlastní legislativou, jejíž požadavky nelze převést do stávajícího systému hodnocení zdravotní způsobilosti. V tomto případě nejsou zdravotní způsobilosti v NSP uvedeny vůbec, nebo jsou pouze informativní a jejich závazné stanovení se řídí příslušnou legislativou, popř. je při definování nutná spolupráce s oborovým posudkovým lékařem (např. Policie ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Armáda ČR apod.).

Uvedený výčet zdravotních způsobilostí omezujících nebo vyučujících výkon povolání je orientační. Výkon pracovní pozice je vždy závislý na přesném posouzení aktuálního zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost konkrétního zaměstnance pro konkrétního zaměstnavatele určuje dle platné legislativy poskytovatel pracovnělékařských služeb.

Onemocnění omezující výkon povolání/specializace povolání

  • Závažná endokrinní onemocnění.
  • Poruchy vidění.
  • Duševní poruchy.
  • Poruchy chování.
  • Závažná psychosomatická onemocnění.
  • Drogová závislost v anamnéze.
  • Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění.
  • Závažná nervová onemocnění.

Onemocnění vylučující výkon povolání/specializace povolání

  • Záchvatovité a kolapsové stavy.
  • Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování.

CZ - ISCO a mzdy

Klasifikace CZ-ISCO je národní statistická klasifikace vypracována na základě mezinárodního standardu International Standard Classification of Occupations (ISCO -08), jehož tvůrcem je Mezinárodní organizace práce (ILO). Pro pomoc se zařazením do klasifikace zaměstnání CZ-ISCO můžete kontaktovat metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání CZ-ISCO https://www.ispv.cz/cz/Metodicke-centrum-CZ-ISCO.aspx na emailové adrese mcISCO@ispv.cz .

CZ-ISCO je statistickou klasifikací, pomocí níž můžeme sledovat např. mzdovou úroveň jednotlivých zaměstnání nebo strukturu zaměstnanosti. Výhodou klasifikace pro statistická zjišťování je její stálost a tudíž možnost srovnání zaměstnání na různých místech a v různém čase.

Hrubé měsíční mzdy v roce 2017 celkem

Odborní pracovníci v administrativě a správě organizace (CZ-ISCO 3343)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 30 085 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 17 480 Kč do 51 337 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 29 271 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 227 Kč do 42 101 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.

Odborní pracovníci bezpečnostních systémů a ochrany údajů (CZ-ISCO 33434)

Střední hodnota mzdy v podnikatelské sféře byla 40 141 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 22 622 Kč do 67 049 Kč

Mzdová sféra zahrnuje oblasti soukromého sektoru, kde je zaměstnancům vyplácena mzda.

Střední hodnota platu ve státní nebo veřejné organizaci byla 34 013 Kč a obvykle se pohybovala v rozmezí od 27 140 Kč do 44 673 Kč

Platová sféra zahrnuje oblasti, kde zaměstnancům náleží plat jako odměna za práci. Zaměstnavatelem jsou zákonem určené instituce - stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace nebo školská právnická osoba.