Trh práce se mění rychleji než dříve. Firmy hledají nové typy pracovníků, některá povolání se proměňují a u mnoha pracovních pozic roste význam digitálních, odborných i měkkých kompetencí. Aby bylo možné tyto změny zachytit včas a opírat se přitom o reálné informace z praxe, probíhá rozsáhlé dotazníkové šetření mezi zaměstnavateli v gesci Úřadu práce ČR.

Výsledky tohoto šetření mají zásadní význam také pro Národní soustavu povolání. NSP díky nim získává aktuální data o tom, jaká povolání zaměstnavatelé potřebují, které pracovníky obtížně hledají a jaké dovednosti jsou pro výkon jednotlivých povolání stále důležitější.

Šetření ukazuje, co zaměstnavatelé skutečně potřebují

Do aktuálního dotazníkového šetření se zapojilo přibližně 17 tisíc zaměstnavatelů a získaná data pokrývají téměř polovinu zaměstnanců v České republice. To z něj dělá významný zdroj informací o vývoji trhu práce.

Šetření sleduje nejen nedostatkové pracovní pozice, ale také změny v požadovaných kompetencích. Zaměstnavatelé uvádějí, jaké pracovníky hledají, které pracovní pozice jim chybějí a jaké dovednosti budou podle nich důležité v dalších letech. Aktuální data například ukazují, že firmám chybí 46,4 tisíce pracovníků, a to jak ve výrobních profesích, tak mezi vysoce kvalifikovanými specialisty.

Právě tato kombinace údajů je pro NSP důležitá. Nejde pouze o počet volných míst, ale hlavně o to, jak se mění samotný obsah práce a jaké kompetence lidé potřebují, aby mohli danou profesi dobře vykonávat.

Jak šetření využívá Národní soustava povolání

Národní soustava povolání je veřejně dostupný systém, který popisuje jednotlivá povolání a požadavky na jejich výkon. U profesí uvádí pracovní činnosti, odborné znalosti a dovednosti, měkké kompetence i požadavky spojené s digitálními technologiemi.

Data od zaměstnavatelů pomáhají NSP tyto informace průběžně aktualizovat. Pokud se v šetření opakovaně ukáže, že se u určité pracovní pozice mění náplň práce nebo rostou nároky na konkrétní dovednosti, je to důležitý podklad pro úpravu profesních karet.

Díky tomu může NSP přesněji popisovat, co se v jednotlivých profesích skutečně děje. U administrativních pracovníků se například stále více projevuje práce s digitálními systémy a AI asistenty. U účetních roste význam kontroly dat a interpretace výstupů. Ve výrobě se vedle obsluhy strojů častěji uplatňuje práce s digitální diagnostikou a základní orientace v automatizovaných procesech.

NSP tak nepřebírá obecné představy o trhu práce. Opírá se o konkrétní informace od zaměstnavatelů a převádí je do srozumitelného popisu profesí a kompetencí.

Proč je propojení šetření a NSP důležité

Propojení dat z Úřadu práce ČR s Národní soustavou povolání pomáhá vytvářet přesnější obraz trhu práce. Zaměstnavatelé popisují svou aktuální zkušenost z praxe a NSP z těchto informací vytváří strukturovaný přehled profesí, kompetencí a kvalifikačních požadavků.

Významné je to zejména v době, kdy digitalizace, automatizace a umělá inteligence mění pracovní role napříč obory. Rutinní činnosti postupně přebírají nástroje umělé ineligence, zatímco u lidí roste význam analytického myšlení, komunikace, schopnosti řešit problémy a učit se nové postupy.

NSP díky pravidelným datům lépe rozpoznává, kde se mění požadavky na práci, kde vznikají nové kompetenční nároky a která povolání potřebují přesnější popis. To má význam nejen pro samotný systém NSP, ale také pro všechny, kteří s jeho daty dále pracují.

Jak z toho těží klienti NSP

Klienty NSP jsou zaměstnavatelé, školy, rekvalifikační instituce, kariéroví poradci, veřejná správa i jednotlivci, kteří řeší své profesní směřování. Pro každou z těchto skupin mají aktualizovaná data jiný, ale velmi praktický význam.

Zaměstnavatelé mohou NSP využívat při popisu pracovních pozic, náboru nových lidí nebo plánování vzdělávání zaměstnanců. Díky jasně pojmenovaným kompetencím lépe vidí, co má pracovník umět a které dovednosti je potřeba dále rozvíjet.

Školy a vzdělávací instituce získávají podklady pro úpravu vzdělávacích programů. Mohou lépe sledovat, jaké odborné, digitální a měkké kompetence zaměstnavatelé očekávají, a podle toho přizpůsobovat obsah výuky nebo rekvalifikací.

Kariéroví poradci mohou NSP využívat při práci s lidmi, kteří hledají nové profesní uplatnění. Systém jim pomáhá ukázat, jaké požadavky mají různá povolání, které dovednosti jsou přenositelné a jaké kompetence je potřeba doplnit.

Jednotlivci díky NSP lépe porozumí tomu, co vyžaduje konkrétní povolání. Mohou si porovnat své dosavadní zkušenosti s požadavky vybrané pracovní pozice a lépe se rozhodnout, zda potřebují další vzdělávání, rekvalifikaci nebo rozvoj konkrétních digitálních dovedností.

Jak NSP převádí data ze šetření do praxe

Dotazníkové šetření mezi zaměstnavateli má pro Národní soustavu povolání význam hlavně proto, že ukazuje změny přímo z pracovního prostředí. Zaměstnavatelé nepopisují trh práce obecně, ale uvádějí konkrétní potřeby: která pracovní místa jim chybějí, jaké činnosti se v daných profesích mění a jaké dovednosti budou pracovníci potřebovat v nejbližších letech. NSP tyto informace převádí do podoby profesních karet, kompetenčních požadavků a podkladů, se kterými mohou dál pracovat firmy, školy, poradci i lidé hledající nové uplatnění.

V praxi to znamená, že pokud zaměstnavatelé opakovaně upozorňují na změnu určité pracovní pozice, může se tato změna promítnout do jejího popisu v NSP. Nejde jen o doplnění nové dovednosti do seznamu. Mění se samotný obraz: co člověk v práci skutečně dělá, jaké nástroje používá, jakou odpovědnost nese a které kompetence jsou pro výkon práce klíčové.

Typickým příkladem je administrativa. Dříve byla u řady administrativních pozic hlavní náplní evidence, přepisování údajů, práce s dokumenty a rutinní komunikace. Dnes část těchto činností přebírají digitální systémy, automatizované formuláře nebo AI asistenti. Zaměstnanec proto potřebuje nejen přesnost a organizační schopnosti, ale také digitální gramotnost, schopnost pracovat s databázemi, ověřovat informace a bezpečně zacházet s citlivými údaji. NSP může tyto změny zachytit v profesní kartě tak, aby odpovídala aktuální realitě práce.

Podobně se proměňuje práce účetních. Ruční evidence ustupuje práci v účetních a podnikových systémech. Větší důraz se přesouvá na kontrolu dat, hledání nesrovnalostí, porozumění výstupům a schopnost vysvětlit je vedení firmy nebo klientovi. To je důležitá informace nejen pro zaměstnavatele, který sestavuje požadavky na pracovní místo, ale také pro vzdělávací instituci, která připravuje kurz účetnictví. Kurz už nemůže stát pouze na účtování jednotlivých případů, ale musí posilovat také práci s digitálními nástroji, orientaci v datech a schopnost interpretovat výsledky.

Výrazné změny se objevují také ve výrobě. U technických a výrobních profesí už často nestačí pouze obsluha stroje podle zaběhnutého postupu. Zaměstnanci se setkávají s digitální diagnostikou, automatizovanými linkami, senzory nebo provozními daty. Pracovník musí rozumět základním údajům ze systému, poznat odchylku, správně ji nahlásit a v některých případech navrhnout první řešení. NSP tak může do popisu těchto profesí promítat rostoucí význam práce s daty, technického úsudku a schopnosti řešit provozní situace.

Změny se netýkají jen technických oborů. V zákaznických službách dnes jednoduché dotazy často vyřizují chatboti nebo automatizované odpovědní systémy. Lidská práce se proto přesouvá k náročnějším situacím: řešení reklamací, komunikaci s nespokojeným klientem, vysvětlení složitějšího problému nebo práci s individuální potřebou zákazníka. Do popisu povolání se tak dostávají nejen digitální kompetence, ale také empatie, komunikace, zvládání konfliktů a schopnost rychle se zorientovat v problému.

Důležitou roli mají data ze šetření také při aktualizaci kompetenčních modelů. NSP díky nim dokáže lépe rozlišit, které kompetence jsou pro profesi základní, které se stávají stále důležitějšími a které mohou rozhodovat o budoucí uplatnitelnosti pracovníka. To je praktické například při tvorbě rekvalifikací. Pokud se ukáže, že lidem pro vstup do určité pracovní pozice nejčastěji chybí práce s digitálními systémy, bezpečné zacházení s daty nebo schopnost řešit nestandardní situace, může se vzdělávání zaměřit právě na tyto oblasti.

Propojení šetření Úřadu práce ČR a NSP tak vytváří praktický most mezi zaměstnavateli a vzdělávacím systémem. Zaměstnavatelé popíší, co potřebují v praxi. NSP tyto potřeby převede do strukturovaného popisu profesí a kompetencí. Školy, rekvalifikační instituce a kariéroví poradci pak získají konkrétnější vodítko, podle kterého mohou připravovat lidi na reálné pracovní pozice.

Jak data z NSP využívají jeho uživatelé

Hodnota NSP se ukazuje hlavně ve chvíli, kdy s jejími daty začnou pracovat konkrétní uživatelé. Pro zaměstnavatele může být NSP oporou při tvorbě pracovních pozic, náboru i plánování vzdělávání. Firma si například ověří, jaké činnosti a kompetence jsou spojené s určitou profesí, a podle toho zpřesní pracovní inzerát, adaptační plán nebo interní vzdělávání zaměstnanců.

Prakticky to může vypadat tak, že menší výrobní firma hledá pracovníka pro obsluhu modernizované linky. Díky NSP si může lépe rozlišit, zda potřebuje pouze člověka se zkušeností z výroby, nebo pracovníka, který zvládne také základní práci s digitálním rozhraním stroje, čtení provozních údajů a komunikaci s údržbou. Výsledkem je přesnější popis pracovní pozice a menší riziko, že firma přijme člověka, jehož dovednosti neodpovídají skutečné náplni práce.

Školy a vzdělávací instituce mohou NSP využívat při úpravě vzdělávacích programů. Pokud se například u administrativních nebo ekonomických profesí zvyšuje význam práce s daty, digitálními dokumenty a automatizovanými nástroji, může škola upravit výuku tak, aby studenti neodcházeli pouze s teoretickými znalostmi, ale také s praktickými dovednostmi použitelnými v běžném pracovním prostředí.

Rekvalifikační instituce získávají díky NSP jasnější odpověď na otázku, co má člověk po absolvování kurzu skutečně umět. U rekvalifikace pro administrativní pracovníky to může znamenat větší důraz na práci s online nástroji, digitální komunikaci, zpracování dokumentů, základní práci s daty a bezpečné nakládání s informacemi. U technických rekvalifikací může být důležitější orientace v digitální diagnostice, čtení údajů ze systému nebo schopnost řešit běžné provozní odchylky.

Významným uživatelem NSP jsou také kariéroví poradci. Ti mohou pomocí profesních karet ukázat klientovi, jaké požadavky má vybraná pracovní pozice a které jeho dosavadní zkušenosti lze využít i jinde. Například člověk, který pracoval v administrativě, může zjistit, že má dobrý základ pro práci v zákaznické podpoře, koordinaci služeb nebo provozní správě. Zároveň uvidí, které dovednosti potřebuje doplnit, například práci s konkrétními digitálními nástroji, komunikaci s klientem nebo pokročilejší práci s informacemi.

Podobně může NSP pomoci člověku ve věku 55+, který potřebuje zůstat na trhu práce, ale jeho původní povolání se mění. Profesní karta mu umožní lépe pochopit, co z jeho dosavadní praxe má stále hodnotu a kde je potřeba doplnit nové dovednosti. Může jít například o digitální komunikaci, práci s interním systémem, základní orientaci v datech nebo schopnost využívat nové technologie při běžných pracovních úkolech.

Pro jednotlivce je důležité, že NSP převádí trh práce do srozumitelného jazyka. Člověk nemusí vycházet jen z názvu pracovní pozice, který může být zavádějící. Vidí konkrétní pracovní činnosti, potřebné znalosti, dovednosti a kompetence. Díky tomu si může lépe porovnat své zkušenosti s požadavky vybrané pracovní pozice a rozhodnout se, zda potřebuje krátké doplnění dovedností, rekvalifikaci, nebo úplnou změnu profesního směru.

Dotazníkové šetření Úřadu práce ČR tak nekončí u statistiky. Jeho význam spočívá v tom, že se přes NSP dostává do praktického využití. Pomáhá aktualizovat popisy profesí, zpřesňovat kompetenční požadavky, nastavovat vzdělávání a podporovat lidi při rozhodování o jejich pracovní budoucnosti. Data od zaměstnavatelů se tím mění v nástroj, který pomáhá lépe propojit potřeby trhu práce s přípravou lidí na konkrétní povolání.

Data, která se vracejí zpět do praxe

Dotazníkové šetření Úřadu práce ČR má největší hodnotu ve chvíli, kdy se jeho výsledky promítnou do konkrétní práce s pracovními pozicemi, kompetencemi a vzděláváním. Národní soustava povolání v tom hraje důležitou roli: převádí zkušenosti zaměstnavatelů do srozumitelného popisu toho, co jednotlivé pracovní pozice skutečně obnášejí a jaké dovednosti budou lidé potřebovat.

Díky tomu šetření nezůstává jen souborem dat o nedostatkových pracovnících. Stává se podkladem pro aktualizaci profesních karet, přesnější plánování rekvalifikací, lepší kariérové poradenství i úpravu vzdělávacích programů. Zaměstnavatelům pomáhá jasněji formulovat požadavky na pracovní pozice, školám ukazuje, kam se posouvá obsah práce, a jednotlivcům umožňuje lépe se rozhodovat o vlastním profesním rozvoji.

Právě propojení dat z praxe s Národní soustavou povolání dává celému systému smysl. Trh práce se mění rychle a obecné odhady už nestačí. Potřeba je vědět, co se mění v konkrétních profesích, jaké kompetence nabývají na významu a jak na tyto změny připravit lidi včas. Data od zaměstnavatelů se tak přes NSP vracejí zpět do praxe jako nástroj pro lepší rozhodování, vzdělávání i přípravu na budoucí práci.