Žijeme v době digitalizace a neustálého vývoje a modernizace technologií, požadavky trhu práce se mění. Jsme na to připraveni? Vzdělávací programy by měly být postaveny na spolehlivých výsledcích monitoringu trhu práce, vycházet z rychle se měnících kvalifikačních požadavků zaměstnavatelů. Nakolik budou mít rekvalifikace, programy tolik skloňovaného UpSkillingu a ReSkillingu, reálný dopad na uplatnění lidí na trhu práce, rozhodují právě správně identifikované a popsané kompetence, které jsou součástí popisu povolání i profesních kvalifikací.

Průmysl 4.0 přináší velké množství změn v oblasti technologií, automatizace, robotizace a digitalizace. Česká republika nutně potřebuje zavádět nejmodernější technologie, aby si zajistila mezinárodní konkurenceschopnost.

S těmito změnami souvisejí i nové požadavky na kvalifikaci lidí. Firmy při zavádění digitalizace urgentně potřebují pracovníky, kteří disponují novými kompetencemi. A to je zásadní výzva pro vzdělávání, počáteční i další, propojené v rámci celoživotního učení. Musíme se naučit neustále inovovat vzdělávání, abychom lidem umožnili naučit se nejnovější dovednosti. To se netýká jen žáků a škol, ale čím dál více i dospělých. Potřebujeme moderní vzdělávání ve školách i moderní rekvalifikace.

Vzdělávací programy by měly být postaveny na spolehlivých výsledcích monitoringu trhu práce, vycházet z rychle se měnících kvalifikačních požadavků zaměstnavatelů. Nakolik budou mít rekvalifikace, programy tolik skloňovaného UpSkillingu a ReSkillingu, reálný dopad na uplatnění lidí na trhu práce, rozhodují právě správně identifikované a popsané kompetence, které jsou součástí popisu povolání i profesních kvalifikací. 

Proč projekt „Kompetence 4.0“, co přináší?

Projekt „Kompetence 4.0“, který realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (MPSV) a na jeho řešení se podílí konsorcium složené ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, Hospodářské komory České republiky a společnosti TREXIMA, spol. s r.o., tyto trendy a jejich vliv na trh práce a vzdělávání mapuje. Pomáhá firmám a jejich zaměstnancům přizpůsobit se změnám souvisejícím se zaváděním Průmyslu 4.0. Přispívá ke správnému zacílení intervencí ze strany státu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti a rozvoje kvalifikace občanů a tím i k efektivnějšímu využití finančních prostředků, které do této oblasti směřují jak z Operačního programu Zaměstnanost+, tak i z Národního plánu obnovy.

Projekt je součástí soustředěného úsilí MPSV, které v rámci paralelního projektu „KOMPAS“ vyvinulo nástroje pro kvantitativní předvídání změn na trhu práce. „Kompetence 4.0“ se zaměřují na kvalitativní hledisko, konkrétně na změny v obsahu práce a požadovaných dovednostech. V České republice je přitom projekt „Kompetence 4.0“ na národní úrovni zcela unikátní. V nejvyspělejších zemích (Německo, USA, ale např. i Estonsko, atd.) podobné systémy již běžně fungují. Národní systémy popisující trh práce (Národní soustava povolání a Národní soustava kvalifikací) jsou pravidelně aktualizovány a zjištěné požadavky následně přenášeny do počátečního i dalšího vzdělávání. Jedná se o významný prvek aktivní podpory zaměstnanosti. Pro řadu současných zaměstnanců to znamená, že jim stát pomůže ve chvíli, kdy jsou ohroženi ztrátou zaměstnání a s tím spojenými negativními problémy. V tomto smyslu se jedná o velmi významnou a potřebnou intervenci státu, která je důležitá jak z pohledu jedince, tak i celé společnosti a její sociální soudržnosti.

Na co konkrétně se aktivity projektu zaměřily?

Spolupráce firem a škol

Jednou částí aktivit projektu bylo zlepšení spolupráce firem a škol v oblasti odborného vzdělávání. Inovativní postupy se pilotně ověřovaly v Moravskoslezském, Ústeckém, Zlínském a Středočeském kraji. Díky zapojení Regionálních paktů zaměstnanosti se podařilo navázat, rozvinout a inovovat celkem 36 partnerství firem a škol, jejichž výsledkem je lepší uplatnitelnost absolventů (z velké části si najdou první zaměstnání ve firmě, se kterou se během odborného výcviku či praxe seznámí) a spolupráce na vzdělávání žáků se také velmi často mění i na spolupráci ve vzdělávání zaměstnanců firem.

V rámci této spolupráce vznikly rovněž volně dostupné, užitečné a praktické návody, postupy a dokumenty, k nimž patří metodika a průvodce metodikou „Jak na spolupráci firem a středních škol aneb praktické postupy a metody“, Standard praxe „Jak na spolupráci firem a středních škol aneb praktický kontrolní list“ nebo také sborník příkladů dobré praxe „Jak na spolupráci firem a středních škol aneb příklady dobré praxe“.

Stanovení prioritních sektorů z pohledu dopadů Průmyslu 4.0, vytvoření pracovních skupin

Po provedení rozsáhlé analýzy dat a odborných zdrojů a sérii rozhovorů s předními českými odborníky byly identifikovány sektory a oblasti nejvíce ovlivněné a dotčené Průmyslem 4.0. Jedná se o obory Elektromobilita, Energetika, Informační a komunikační technologie a kybernetická bezpečnost, Průmyslová chemie, Kreativní průmysl se zaměřením na herní průmysl, Logistika se zaměřením na skladování, Moderní průmyslová strojírenská výroba, Potravinářství, Stavebnictví a Velko/maloobchod (e-commerce).

V těchto sektorech byly ustaveny Inovační pracovní skupiny, složené z 12 až 15 odborníků z řad zástupců velkých i menších firem, středních škol, vysokých škol, výzkumných pracovišť, atd.

Nástroj New Skills Monitor

Následně bylo potřeba navrhnout mechanismy, jak s předstihem pojmenovat dovednosti, které bude trh práce vyžadovat v blízké budoucnosti. Jde o to, aby odborné vzdělávání včetně rekvalifikací neustále jen nedohánělo potřeby zaměstnavatelů. Vzdělávání by naopak mělo lidi připravovat na budoucnost, musíme se tedy již nyní do budoucnosti dívat. Proto byl vytvořen nástroj New Skills Monitor, pomocí kterého experti pojmenovali klíčové trendy ve všech 10 vybraných sektorech a následně identifikovali související nové dovednosti. Těch se v New Skills Monitoru nachází více než 1 700.

Kompetenční pyramidy a popisy širokých povolání

Inovační pracovní skupiny zpracovaly sektorové kompetenční pyramidy představující hierarchický a systematicky tříděný souhrn kompetencí v daném sektoru. Jedná se o kompetenční model, který umožnuje inovativně a systematicky uspořádat obecné i odborné kompetence. Základnu pyramidy tedy tvoří široce uplatnitelné všeobecné znalosti, odborné a přenositelné (měkké) dovednosti a kompetence (matematika, jazykové dovednosti, atd.), její střed vymezuje široký kompetenční základ daného sektoru, který potřebujeme znát, pokud chceme někoho rekvalifikovat na zcela jinou oblast, a na špičce pyramidy jsou pak vysoce specializované dovednosti.

Své úsilí členové Inovačních pracovních skupin završili vytvořením 20 širokých povolání. Tyto profily v sobě spojují již dnes vyžadované a vyučované dovednosti s těmi novými, obsaženými v kompetenčních pyramidách. Popsána byla např. široká povolání Technik mechatronik, Specialista kybernetické bezpečnosti, Autotronik, Herní vývojář, Logistik či Specialista marketingu. 

Kompetenční pyramidy a jejich informační zdroj New Skills Monitor jsou důležitým východiskem pro přípravu rekvalifikací a vzdělávacích programů UpSkillingu a ReSkillingu. Projektové aktivity tak mohou pomoci zlepšit kvalitu a aktuálnost těchto programů a usnadnit správné zacílení aktivit realizovaných MPSV ve spolupráci s Úřadem práce ČR, a to v souladu s potřebami firem i lidí, kteří se chtějí na trhu práce úspěšně uplatnit nejen v současné době, tak i v budoucnu.

Oslovení a zapojení veřejnosti

Všechny výstupy z realizovaných aktivit byly představeny a komunikovány se širokou veřejností. Ta měla v průběhu tvorby jednotlivých výstupů možnost zapojit se formou veřejného připomínkování či diskutovat na mnoha setkáních, která se konala po celé republice, a na nichž realizační tým projektu vše podrobně vysvětloval a ukazoval.    

Jak můžeme výstupy projektu „Kompetence 4.0“ využít?

Využití vytvořených výstupů je velmi široké, jmenujme tedy alespoň některé příklady:

Národní soustava povolání (NSP) bude aktualizována o nová povolání, nové kompetence a zároveň může být zjednodušena díky definování společného základu. V této podobě může NSP sehrávat ještě významnější roli např. v oblasti kariérového poradenství (Informační poradenská střediska na pobočkách Úřadu práce ČR, kariéroví poradci na školách atd.).

Výstupy slouží jako zdroj strukturovaných informací pro inovaci oborové struktury a aktualizaci rámcových vzdělávacích programů středního odborného vzdělávání. Členy pracovních skupin proto byli také odborní garanti Národního pedagogického institutu (NPI), kteří zajišťují přenos výstupů do revize rámcových i vzorových školních vzdělávacích programů (souvisejících s pilotními sektory projektu). V rámci spolupráce inovačních pracovních skupin a NPI bylo navrženo 6 nových středoškolských oborů vzdělání (kupříkladu Logistik, Herní vývojář nebo Technik mechatronik, aj.). Vzhledem k zastoupení významných a progresivních vysokých škol v inovačních pracovních skupinách lze očekávat do budoucna také využití v rámci aktualizace profesně zaměřených studijních programů vysokých škol.

Velký význam mají výstupy projektu také pro vzdělávaní dospělých např. v oblasti modularizace rekvalifikací a dalších kurzů. Zároveň je díky struktuře a provázanosti výstupů zajišťována kompatibilita mezi školským systém a dalším vzděláváním.

Závěrem lze říci, že projekt „Kompetence 4.0“ umožňuje maximálně využít příležitostí vyplývajících ze 4. průmyslové revoluce v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání a zmírnit v tomto směru její případné negativní dopady na firmy a jejich zaměstnance.

Všechny potřebné informace a výstupy projektu naleznete na webových stránkách www.mpsv.cz/kompetence.